S Marií Kronbergerovou o filmu Il Boemo

  1. 1
  2. 2
Film Petra Václava Il Boemo o životě skladatele období pozdního baroka a klasicismu Josefa Myslivečka, s Vojtěchem Dykem v hlavní roli, měl premiéru v českých kinech v říjnu letošního roku. Jak tuto novinku hodnotí překladatelka a pedagožka italštiny Marie Kronbergerová?

Vojtěch Dyk jako Josef Mysliveček ve filmu Il Boemo (zdroj Il Boemo - Příběh Josefa Myslivečka)
Vojtěch Dyk jako Josef Mysliveček ve filmu Il Boemo (zdroj Il Boemo – Příběh Josefa Myslivečka)

Paní profesorko, patříte k předním znalcům italského jazyka u nás a nejen to; dlouhá léta jste předávala cenné znalosti operní italštiny studentům zpěvu na Pražské konzervatoři a HAMU. Váš zájem o operu je všeobecně znám a dodnes může publikum ocenit vaše vynikající překlady v titulcích operních inscenací. Jistě vám neunikl vynikající český filmový počin Il Boemo o skladateli Josefu Myslivečkovi. Jak tuto českou novinku vnímáte?
Il divino Boemo byla první slova v italštině, která jsem se naučila, když jsem si ve svých asi třinácti letech přečetla životopisný román Sonji Špálové o Josefu Myslivečkovi. Posléze jsem zjistila, že epiteton božský Čech se objevilo už v italském názvu romaneta Jakuba Arbesa Il divino Boemo z roku 1885, z nějž pak vycházelo i libreto stejnojmenné opery Stanislava Sudy v roce 1927. Na základě četby jsem nabyla dojmu, že český skladatel a hudebník 18. století se do dějin evropské hudby zapsal navždy. To samozřejmě svým způsobem platilo a platí, ale složitosti související s dobovým vnímáním umělců a jejich proměn v čase jsem si začala uvědomovat až mnohem později. Počínaje třeba rozdílem, který reflektuje už sám název nového filmu režiséra Petra Václava o Josefu Myslivečkovi: Il Boemo, tedy „jen“ Čech.

Životní příběh českého umělce usilujícího o uplatnění v Itálii druhé poloviny 18. století je tak nosný a dramatický, že by jakéhokoli tvůrce ve snaze o jeho atraktivní podání snadno mohl svést ke zkreslení. Film Il Boemo jej předkládá ve dvou základních liniích, obecně lidské a umělecké. Hlavní témata jsou pojednána zevrubně a vybízejí ke srovnání. Postavení umělce v tehdejší společnosti, zvláště pak cizince, který se chce prosadit v Itálii, vlasti opery, ohlas a dopad díla jako takového na diváka, jemuž je určen, vztah reprezentantů uměleckého prostředí na jedné straně a světa mocných, vlivných a bohatých na straně druhé. Barvitě jsou vylíčeny dobové praktiky divadelního provozu jak na jevišti, tak v hledišti a zákulisí. Hlavní postava je nahlížena i z hlediska víry, a duchovní kontext prolíná i mnoha dalšími sekvencemi filmu v podobě dobových praktik, nastolení otázky pravdy a lži, ale i odkazem na osvícenství. A celý film prostupuje téma postavení ženy ve společnosti, v kontextu rodiny a v oblasti umění.

Marie Kronbergerová (foto se souhlasem Marie Kronbergerové)
Marie Kronbergerová (foto Michael Kronberger)

To jsou vlastně nadčasová témata, dalo by se říci také současná, ani dnešní operní svět není bez intrik a vlivu mocných. Zobrazuje pro vás dostatečně hudební složka filmu prudce se vyvíjející italský operní styl Myslivečkovy doby?
Hudba a zpěv v provedení souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse a význačných pěvců je nedílnou součástí filmu. Pěvecký part význačné pěvkyně Cateriny Gabrielli ztvárnila Simona Šaturová a i všechny další postavy zpívají špičkoví intrepreti, Philippe Jaroussky, Emőke Baráth, Sophie Harmsen, Krystian Adam, Raffaella Milanesi, Giulia Semenzato, Juan Sancho a Benno Schachtner.

Z pohledu mé profese je film Il Boemo nesmírně zajímavý i tím, jak předkládá specifické otázky spojené s hudbou, především operou, její tvorbou a provozováním. Při jasné dominanci hudby je věnována velká pozornost i slovu, opernímu libretu. Nejprve v podobě rad začínajícímu Myslivečkovi stran recitativu, který je těžký pro všechny cizince, důrazu na přízvuk a interpretaci. Posléze naopak sám skladatel osvětluje význam textu jako učitel své žákyni: „…někdy je lepší dělat drobné chyby, ale nechat hovořit city. Strach z chyb vede k prkennosti. Hrajte především srdcem.“ Inspirací k těmto motivům zřejmě byla i časově odpovídající Gluckova operní reforma ze šedesátých let 18. století. Dvě základní komponenty opery, hudba a slovo, a diskuse o jejich vzájemném poměru a významu se táhne prakticky celými dějinami opery.

Přesně v tomto duchu vyprávění Myslivečkových osudů navíc uvádějí nebo prolínají ukázky z jeho děl, nejčastěji úryvky árií, jejichž hudba i text korespondují s probíhajícím dějem. Divák tak může sledovat skladatelův umělecký vývoj i dobový vkus. Jako hudební ilustrace jsou použita i díla jiných skladatelů, jejichž text koresponduje s příslušnou scénou. V 18. století bylo běžné, že tentýž text zhudebnilo více skladatelů. Úvodní árie o tom, jak se z čistého nebe strhne hrozná bouře a žene protagonistu doprostřed moře, je z Myslivečkovy opery Demetrio na libreto Pietra Metastasia, ale stejný text použil i Johann Adolf Hasse v opeře Attilio Regolo.

Vojtěch Dyk jako Josef Mysliveček ve filmu Il Boemo (zdroj Il Boemo - Příběh Josefa Myslivečka)
Vojtěch Dyk jako Josef Mysliveček ve filmu Il Boemo (zdroj Il Boemo – Příběh Josefa Myslivečka)

Nacházíte ve filmu také uvěřitelné zobrazení pověstné italské belcantové školy?
Téma vztahu skladatel – pěvec, ale i učitel a žák, které film rovněž předkládá, je stále aktuální nejen v opeře. Citát: „Každý zpěvák je jedinečný, ty musíš rozpoznat jeho přednosti i nedostatky, pěstovat v každém to nejlepší a neničit je příliš těžkou technikou.“ vystihuje jeden ze stěžejních názorů na výuku zpěvu, která je jako každý umělecký obor velmi složitou a delikátní disciplínou.

Film Il Boemo (zdroj Il Boemo - Příběh Josefa Myslivečka)
Film Il Boemo (zdroj Il Boemo – Příběh Josefa Myslivečka)

Jak se vám líbila vizuální stránka Il Boema a herecké obsazení?
Ke studiu jazyka vždy patří i poznávání reálií dané země, včetně kulturně historických souvislostí v širším měřítku. Film o českém skladateli, který prožil téměř polovinu svého krátkého života v Itálii, vznikl v koprodukci České republiky, Itálie a Slovenska. Lokalizace exteriérů a interiérů příběhu v Itálii zvláště do krajů Benátsko, Ligurie, Sicílie a Lazio, dále do Prahy a některých českých zámků, spolu s použitím autentického jazyka místa děje, tj. převážně italštiny, jen okrajově češtiny, němčiny a angličtiny, dokonale dokresluje příběh založený na hudbě, která je sama o sobě mezinárodním dorozumívacím prostředkem.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments