Martin Otava: Sezónu ukončíme několika večery pro 100 diváků, novou však zahájíme už v srpnu

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Macbetha v amfiteátru na Lochotíně jste přesunuli na září, následně jste tuto produkci zrušili. Co vás k tomuto rozhodnutí vedlo?
Na začátku května padlo rozhodnutí, že se letošní Noc s operou neuskuteční. K tomuto rozhodnutí vedlo několik důvodů. Tím nejpádnějším byla obava, že vzhledem k aktuální situaci a výhledům ochranných opatření nebude možné akci pro několik tisíc diváků uspořádat ani v náhradním termínu. Pokud by přece jen epidemiologická situace takovou akci umožnila, máme oprávněné obavy, že naši diváci, především tedy starší publikum, se budou obávat akci takového rozsahu navštívit ve stejné míře, jako v předchozích letech. DJKT i přes získané dotace je při pořádání tohoto projektu závislé na prodeji vstupenek a výrazný výpadek příjmů ze vstupného by znamenal dotovat akci z provozních prostředků, což nedopovídá mému osobnímu závazku, že tento projekt bude finančně samostatný a nebude dotován z peněz určených na běžný provoz divadla.

Máte zhruba představu, jak vysoké ztráty DJKT v důsledku krize vzniknou a jak je pokryjete?
Ztráty výnosů DJKT v souvislosti se současnou situací a uzavřením divadla pro diváky odhadujeme na 27.5 milionu korun, omezený provoz přináší ale také úsporu nákladů  (nevyplacené honoráře, licence, energie, nerealizované marketingové aktivity, ušetřené výrobní náklady na zrušené premiéry, personální náklady atd.) odhadujeme ve výši  16,5 milionů korun, v rozpočtu DJKT tak bude chybět 11 milionů. Počítáme, že část této ztráty pokryjeme z rezervního fondu organizace a budeme žádat zřizovatele o navýšení příspěvku. Pokud bude možné požádat také Ministerstvo kultury o mimořádnou dotaci, určitě to uděláme, ale podmínky pro avizovanou pomoc divadlům a dalším kulturním subjektům  zatím ještě nejsou k dispozici. Divadlo pochopitelně také velmi pečlivě sleduje své aktuální výdaje a snažíme se maximálně šetřit, a přispět tak ke zmírnění dopadů korona krize na naši instituci. Ale je pochopitelně jasné, že bez podpory zřizovatele to nebude možné.

Na čem může v současné době a nadcházející divadlo ušetřit? Na výpravě, na honorářích, v angažování hostů, snížíte počet alternací jednotlivých rolí? Zřizovatelem je město Plzeň. Jak velká by podpora od města měla být?
Jedna z možností úspor je právě v honorářích, upřednostněním domácích alternací. Pokud jde o výpravy inscenací, uspoříme nemalé finanční prostředky i zde, jelikož jsme museli zrušit nebo odložit některé inscenace dojde nejen k přímé úspoře financí, ale také jsme získali výrobní čas v našich dílnách navíc, který bychom jinak řešili externí výrobou. Dále se snažíme omezit výdaje na nezbytné minimum ve všech dalších oblastech. Což neznamená, že bychom za normálního stavu nešetřili, ale teď například odkládáme pořízení některých věcí, které sice divadlo z dlouhodobého pohledu potřebuje, ale můžeme nákup ještě o nějaký čas odložit. Stejně tak postupujeme v případě oprav, zaměřujeme se opět pouze na nezbytné provoz ohrožující závady apod. Stejně tak vyhodnocujeme také marketingové a obchodní aktivity a realizujeme jen minimum z plánovaných. Jedná se o krátkodobá opatření, která by nám měla pomoci překonat toto obtížné období, než se provoz divadla vrátí zpět do normálu.

Město Plzeň v tomto období ponese velkou finanční zátěž dopadů pandemie nejen na své subjekty, ale i na občany a firmy v našem městě. O možnostech finančních kompenzací se povedou v nejbližších dnech jednání a bude záležet na výši jednotlivých požadavků a možnostech městského rozpočtu. Věříme, že tak jako doposud bude divadlo a kultura ve městě považována za jednu z priorit. Stejně tak věříme, že stát nenechá toto břemeno pouze na obecních samosprávách a bude se na sanaci ztrát kulturních institucí podílet. Jakákoliv čísla by teď byla ale pouhou spekulací.

Tomáš Pilař (foto Aleš Ležatka)

Na konci této sezóny odchází z postu šéfa opery Tomáš Pilař, svou rezignaci oznámil na základě dohody s Vámi na konci února 2020. Shodně jste uvedli, že jste uzavřeli gentlemanskou dohodu a nebudete o důvodech hovořit. Když jste však Tomáše Pilaře do této funkce jmenoval od září 2014, komentoval jste to tehdy slovy, že – parafrázuji – nejsou k dispozici vhodné osobnosti na tento post a když nejste přesvědčen o nikom ze známých, tak – teď už cituji –  „pokusím si vychovat šéfa vlastního“.  Nedopadlo to, jak jste si představoval?
Tomáše jsem jmenoval šéfem opery jako čerstvě dostudovaného režiséra, který neměl žádné zkušenosti s vedením souboru, byl to velký risk. Ale vždy věřím svému instinktu, který mě ani tentokrát nezklamal. Tomáš odvedl za dobu svého působení pro naše divadlo a pro Plzeň obrovský kus práce, která posunula plzeňskou operu opět o kus dál. Ale jak jsme se oba již několikrát vyjádřili, jedná se o názorovou odlišnost na další směřování plzeňské operní scény. Jeho odchodem z pozice šéfa opery naše spolupráce nekončí. Vzájemně jsme se dohodli, že v Plzni bude nadále pravidelně působit jako hostující režisér.

Jaké důvody vás nyní vedly k tomu, že jste jeho nástupcem jmenoval místo režiséra dirigenta? Jakým způsobem bude nyní probíhat výběr režisérů?
Jediný důvod. Po dlouhém rozmýšlení jsem nabyl přesvědčení, že Jiří Petrdlík je v dané chvíli nejlepší řešení. Výběr režisérů bude probíhat jako nyní. Za každou inscenaci je v DJKT zodpovědný ředitel. Ředitel podepisuje smlouvy nejen režisérům, dirigentům, ale všem hostujícím sólistům, statistům včetně dětí.  Vést takový čtyřsouborový kolos jako je DJKT, to znamená vést o každé zdánlivě marginální záležitosti denní dialog mezi ředitelem a uměleckými šéfy, a to jak v krátkodobém tak v dlouhodobém horizontu. Diskuse o výběru režisérů, to je diskuse o tváři celého divadla, ve které jsou nápomocni rovněž dramaturgové.

A proč Vaše volba padla právě na Jiřího Petrdlíka?  Vždyť Jiří Petrdlík byl již v roce 2014 dirigentem DJKT (členem plzeňského divadla je od roku 2005).
Jiřího Petrdlíka jsem se rozhodl pověřit vedením souboru opery pro jeho osobní a nesporné umělecké kvality, které prokázal během svého dlouholetého působení v plzeňském divadle. Organizační a manažerské zkušenosti potřebné pro vedení souboru získal jako dlouholetý umělecký ředitel a šéfdirigent osmdesátičlenného souboru Káhirského symfonického orchestru. Věřím, že toto rozhodnutí bude přínosem pro soubor opery i pro celé naše divadlo.

Jiří Petrdlík (foto Roman Albrecht)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na