Masseneta v Liberci umějí. Thaïs na Festivalu Opera 2017

Mezi námi – na představení nebylo nic, co by zaskočilo mladšího školáka, po této stránce jsou děti dnes informovanější, než si připouštějí tvůrci „nepřístupných hranic“. Prostředí divokých mejdanů, módních přehlídek, zábavních podniků a špinavých peněz v bohaté Alexandrii, kde žije Thaïs jako slavná kurtizána (zde něco jako topmodelka, má fotky na plakátech) je pro dnešní mladé lidi pochopitelnější než přísná askeze klášterních řádů s jejich krutými umrtvovacími technikami proti všemu tělesnému. Tyto dvě roviny jsou v představení vyvážené – luxus, krása a kypící život proti studené víře, fanatismu a uctívání smrti jako nejvyšší hodnoty.

Mnich Athanaël (Csaba Kotlár) se vydá do Alexandrie, aby Venušinu kněžku, neřestnou Thaïs (Lívia Obručník Vénosová) obrátil na pravou víru. To se mu podaří, Thaïs se vzdává všeho majetku ve prospěch řádu (oblíbený scénář sekt), ovšem po vysilující pouti do kláštera a půstu v něm záhy umírá. Athanaël pochopí, že zbytečně utratil život ženy, kterou ve skutečnosti miloval.

Moderní a působivá scéna (Marie Blažková) i výborná světelná režie pracuje s jednoduchými symboly. Mniši a řádové sestry jsou uzavřeni do těsných boxů, cel nebo rovnou budoucích rakví, hororově nasvícených zevnitř jako chladicí boxy. Klášter provází temnota, tíseň a hra stínů, pohyb černých siluet na pozadí bílého ledkového světla. Palác Thaïs se naopak leskne stříbrem, vzdušným moderním designem, luxus symbolizují řady drahých lodiček na podpatku. Stříbrné lodičky jako fetiš a současně upomínku na dřívější krásu Thaïs svírá Athanaël ještě v hodině její smrti… Prostředí módy, povrchního úspěchu a nevázaných orgií zpodobňuje přehlídkové molo, modelky v prádle, červené nasvícení.

Odvážné scény, kde se Thaïs svléká před milencem nebo kde tři dívky předvádějí striptýz či lesbický vztah, jsou řešeny decentně, s vkusem, a vlastně největší odvaha režie (Linda Keprtová) je v tom, že věří v dostatek pěvců, kteří se mohou takto spoře oděni prezentovat. Csaba Kotlár, zpívající dívky i sama hlavní protagonistka, byť nyní v pokročilém těhotenství, mají dokonalá těla stejně jako hlasy.

Ostatně opera dostala nahotu již do vínku, na její premiéře v Paříži kalifornská sopranistka Sybil Sanderson údajně nedopatřením odhalila publiku své poprsí v celé jeho kráse. Dodnes nevíme, zda se jednalo o náhodu, či nikoliv. Ale od té doby je tradicí, že sopranistky zpívající Thaïs na sobě mají vždy jen tak málo kostýmu, jak jsou ochotné svolit, a došlo i na případ, kdy na sobě pěvkyně neměla vůbec nic (1973, Carol Neblett).

Ale zpět k liberecké inscenaci: od prvních taktů na sebe upozornil výtečně připravený orchestr, dirigent Martin Doubravský jej vedl k plastickému a psychologicky účinnému provázení dramatem. Hezky se zdařila sóla cellu, flétně, houslové číslo v nejslavnější Meditaci s harfou bylo bohužel trochu toporné.

Pěvecké obsazení vynikalo kvalitou a vyrovnaností. Solidní výkon podal tenorista Dušan Růžička v roli Niciase, byť ne všechny výšky mu zněly se stejnou suverenitou. Slovenský barytonista Csaba Kotlár předvedl velké charisma, jeho rozechvělý mladý hlas se výborně doplňoval s hlavní hrdinkou večera (hezký duet na cestě pouští) a tvořil jí důstojný protipól. Lívia Obručník Vénosová v této roli doslova excelovala, její výkonný soprán prošel bez zaváhání všemi náročnými áriemi (až na několik silově přetížených výšek v závěru), předvedla širokou paletu emocí a výrazů, citlivá pianissima i velká dynamická vzepětí a také hereckou zdatnost (schizofrenicky rychlé proměny mezi pokornou a ďábelskou podobou téže ženy). V neposlední řadě – a to klobouk dolů vzhledem k jejímu stavu – zvládla i náročnou pohybovou stránku své role, kde balancuje, stoupá, padá, tahá těžké propriety, je vláčena a podobně. Ozdobou představení bylo dlouhé taneční číslo, dobře vyzněly i sbory.

Liberecké divadlo F. X. Šaldy nastavilo v operní přehlídce vysokou laťku. Jejich Thaïs je inscenace, na jakou se hned tak nezapomíná.

Hodnocení autorky recenze: 85%

Festival Opera 2017
Jules Massenet:
Thaïs
Dirigent: Martin Doubravský
Režie: Linda Keprtová
Scéna: Marie Blažková
Kostýmy: Tomáš Kypta
Sbormistr: Tvrtko Karlovič
Choreografie: Marika Hanousková
Dramaturg: Linda Keprtová
Orchestr, sbor a balet Divadla F. X. Šaldy
Premiéra 27. května 2016 Šaldovo divadlo Liberec
(psáno z reprízy 6. 10. 2017 Stavovské divadlo Praha)

Thaïs – Lívia Obručník Vénosová
Athanaël – Csaba Kotlár
Nicias – Dušan Růžička
Crobyle – Miroslava Časarová
Myrtale – Alžběta Vomáčková
Palémon – Pavel Vančura
Albine – Blanka Černá
La Charmeuse – Vanda Šípová
Sluha – Anatolij Orel

www.saldovo-divadlo.cz
www.festival-opera.cz