Mezidobí

  1. 1
  2. 2

Vedle čtyř hlavních pražských orchestrů bude mít i Filharmonie Brno od září 2018 zahraničního šéfdirigenta. A domluvila se na angažmá s opravdu světově rozkročeným umělcem, jehož zájem sahá od baroka po soudobou hudbu. Dennis Russell Davies je považován za jednoho z nejodvážnějších dirigentů klasické hudby. Mezi jeho přátele patří Philip Glass, jemuž dirigoval mnohá díla. Davies přiznal, že jde v jeho kariéře v případě Brna o překvapivý vývoj. Zaujal ho orchestr a také město, které chápe svoji roli v České republice i na mezinárodní scéně, které se nebojí být ambiciózní a riskovat. Davies pochází z amerického středozápadu, ale zásluhou toho, že teď dlouho žil a pracoval v hornorakouském Linci, získal podle svých slov hluboké uznání pro společné středoevropské dědictví. Patnáct sezon vedl jako šéfdirigent a hudební ředitel tamní Operu a Brucknerův orchestr.

Dennis Russell Davies (zdroj Pražské jaro / foto © Petra Hajská)

V minulých sezonách byla brněnská filharmonie bez stálého uměleckého vedení, její poslední šéfdirigent Aleksandar Marković ji vedl v letech 2009 až 2015. Získání Daviese lze považovat za husarský kousek. I v kontextu příprav na předpokládaný vstup orchestru do nového koncertního sálu v roce 2020 nebo 2021.

V Ostravě má Janáčkova filharmonie v čele Němce – Heiko Mathias Förster tam přišel z Nové filharmonie Vestfálsko. Předtím byl u Mnichovských symfoniků, je i operním dirigentem.

Heiko Mathias Förster (foto Ivan Korč)

Komorní filharmonii Pardubice diriguje od roku 2014 Peter Feranec, slovenský umělec se silnou uměleckou vazbou na Rusko. Byl dokonce šéfdirigentem Velkého divadla v Moskvě, kde se stal prvním cizincem a navíc nejmladším dirigentem na této pozici. Pak působil jako šéfdirigent Petrohradského filharmonického orchestru a nakonec jako šéfdirigent a hudební ředitel Michailovského divadla v Petrohradě.

Peter Feranec (zdroj FB KFP)

Severočeská filharmonie Teplice má se zahraničním vedením už dlouhé zkušenosti – od roku 1997 měla za šéfdirigenta mladého kanadského umělce Charlese Olivieriho-Munroea. V roce 2013 po něm nastoupil italský dirigent Alfonso Scarano.

Alfonso Scarano (zdroj alfonsoscarano.com)

Samostatnou kapitolou je Andreas Sebastian Weiser, který na konci osmdesátých let studoval u tehdejšího šéfa České filharmonie Václava Neumanna a stal se druhým dirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu. Měl pak práci v Jeně a Turíně, hostoval v dalších evropských městech, ale vazby do českého prostředí mu zůstaly. Stal se nakonec šéfem Filharmonie v Hradci Králové a od září 2016 je navíc hudebním ředitelem Státní opery v Praze.

Andreas Sebastian Weiser (zdroj ND Praha / foto Hana Smejkalová)

Aby to nebylo tak jednoduché, jsou samozřejmě u nás i orchestry, jejichž šéfdirigenti nejsou cizinci. Ale není jich mnoho.

Od sezony 2005/2006 je šéfdirigentem Moravské filharmonie Olomouc Petr Vronský, docent oboru dirigování na hudební fakultě pražské AMU.  Dirigentskou dráhu započal v roce 1971 – působil v Plzni a v Ústí nad Labem v opeře. Byl šéfdirigentem Státní filharmonie Brno, pak i šéfdirigentem Janáčkovy filharmonie v Ostravě.

Plzeňskou filharmonii vede Tomáš Brauner, který byl dosud rovněž hlavním hostujícím dirigentem rozhlasových symfoniků. V Plzni také začala jeho dráha operního dirigenta, která ho zavedla i do Státní opery Praha a do Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Od nové sezony Brauner odchází na šéfdirigentský post do Zlína k Filharmonii Bohuslava Martinů, na jeho místo do Plzně ale nastupuje zahraniční dirigent – Belgičan Ronald Zollman.

Ronald Zollman (zdroj plzenskafilharmonie.cz)

Šéfdirigentem Karlovarského symfonického orchestru je Jan Kučera, skladatel, aranžér a klavírista, jeden z nejvšestrannějších českých hudebních umělců. Na Pražské konzervatoři absolvoval u Bohuslava Řehoře skladatelský obor a u Miriam Němcové a Miroslava Košlera obor dirigentský, v němž jej potom na AMU vedl Vladimír Válek. V letech 2002–2010 byl Kučerovým hlavním působištěm Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Diriguje také v opeře, především v Ostravě a v Praze.

Jihočeskou filharmonii v Českých Budějovicích řídí od roku 2008 houslista a dirigent Jan Talich. A Západočeský symfonický orchestr v Mariánských Lázních vede jako šéfdirigent Martin Peschík. Byl už předtím mimo jiné šéfdirigentem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a v Mariánských Lázních také ředitelem.

Dále by měla v tuzemské souvislosti padnout přinejmenším ještě dvě dirigentská jména – hudebních ředitelů v Národním divadle v Praze Jaroslava Kyzlinka a v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě Jakuba Kleckera.

A pak přicházejí na řadu jména žáků Jiřího Běloholávka. Spolu se Semjonem Byčkovem se do nejužšího uměleckého týmu České filharmonie dostali jako hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil. „Oba jsou odsud, oba jsou umělci s mezinárodní kariérou,“ ocenil je Byčkov, který předpokládá, že budou tříčlenným týmem a že si přitom každý z nich bude moci realizovat i své sny.

Z Bělohlávkových žáků pouze Marko Ivanović má šéfovskou funkci doma – poté, co stál v čele Komorní filharmonie Pardubice, je od ledna 2015 šéfdirigentem Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Hrůša je šéfem Bamberských symfoniků, Netopil vede filharmonii a operní soubor v Essenu. Patří k nim i Tomáš Hanus, hudební ředitel a šéfdirigent Velšské národní opery v Cardiffu, a Zbyněk Müller, který šéfuje od roku 2008 filharmonii v Košicích. Pro tuto umělecky silnou generaci jde o mezidobí. Bylo by zvláštní, kdyby v budoucnu nepřevzali nebo nedostali šanci převzít nějakou důležitou pozici v tuzemských hudebních institucích. Sice ještě mají čas, ale coby „ještě mladí“ nemohou být chápáni donekonečna.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na