Michaela Katráková: Raný Verdi a basketbal. To jsou mé šálky čaje!

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Česká opera a lidé kolem ní online (3): Michaela Katráková – Absolventka Pražské konzervatoře, sopranistka Michaela Katráková získala angažmá v divadle v Chemnitz, kam nastoupí od příští sezony. Jako devatenáctiletá se dostala do třetího největšího divadla v Rusku. A ve čtyřiadvaceti letech ztvárnila titulní roli ve Verdiho La Traviatě. Hovoříme o divadelní atmosféře, o výdrži a sportovní průpravě, o štěstí na režiséry či o mozartovské ukázněnosti.
Michaela Katráková (zdroj archiv Michaely Katrákové)

 

Na konzervatoři jste se dostala do třídy profesorky Brigity Šulcové a ta je známá tím, že si svoje žákyně vybírá. Vzpomenete si, čím jste ji zaujala zrovna vy a jaký potenciál u vás cítila?

Vzpomínám si velmi dobře. Před konzervatoří jsem se dostala k profesorce Jarmile Vrchotové-Pátové, která už dnes mezi námi bohužel není. Poslechla si mne a řekla: „Holka, s tebou musíme něco udělat. Vezmu tě k Brigitě Šulcové.“ Zavolala jí a paní Šulcová okamžitě odmítla s tím, že má plno. Ale nechala se přesvědčit, aby si mne aspoň poslechla. No, proběhlo to a hned druhý den se mnou chtěla pracovat.

Co mezi vámi zajiskřilo? Co konkrétně viděla profesorka Šulcová jako příslib? 

Asi ji zaujal velký rozsah přes tři a půl oktávy, který mi byl dán do vínku, aniž bych ale sama věděla, jak hlas funguje. Měla jsem taky velký materiál. A k tomu jsem se věnovala keramice, hře na flétnu, a především jsem inklinovala ke sportu. Zpívání pro mě byla tak trochu španělská vesnice.

Pokud vím, chodila jste do pěveckého sboru…

Chodila, ale abych pravdu řekla, sbor jsem nebrala příliš vážně. To bylo dílo mých rodičů, kteří mě jako hyperaktivní dítě potřebovali zaměstnat.

Tahle osobnostní kvalita vám zůstala do dneška…?

Naštěstí se moje hyperaktivita přece jen už trochu rozutekla, i když jsem stále velmi energická bytost.

Rozsah tři a půl oktávy opravdu nemá každý, měla paní profesorka i vy sama jasno v hlasovém oboru, jaký budete zastávat?

Východisko byl mladodramatický lyrický obor a vůbec jsme se během šesti let studia nevěnovali oboru koloraturnímu. Pak jsem se ale seznámila s paní profesorkou Jelenou Noskovou, která v mém hlase koloraturu objevila.

Michaela Katráková – Gala koncert Verdi (zdroj archiv M. Katrákové)

Jde dohromady barevný, sytý a bohatý hlas a obor, který vyžaduje lehkost a pohyblivost? Nakonec to jsou i repertoárově dvě odlišné sféry…

Sama jsem trošku bojovala a pociťovala nejistotu, kam patřím. Nicméně se to stává… Stalo se to Marii Callas, která byla právě onen „zwischenfach“ – a mohla si dovolit jak mezzosoprán, tak vysoko položenou koloraturu.

Tato dvojlomnost vám vydržela dodnes? Můžete i dnes plnohodnotně interpretovat obojí?

Ano. Zkouším na koncertech zpívat i mezzosopránový obor, byť se k tomu moc ráda nehlásím… Ale proč ne, když mi to moje výbava umožňuje. Zazpívám-li Lucii di Lammermoor, můžu zazpívat i Carmen. Netvrdím na sto procent, že to je správně. Ale mně je tak dobře.

Zamýšlíte se nad svým případným oborovým vývojem?

Velmi. Mám pocit, že v mém hlase jsou ještě další možnosti, a sama jsem na to velice zvědavá. Každý půlrok – a možná i v kratším intervalu – cítím hlasový růst. A ovšemže se také snažím, abych měla čím dál větší rozhled a pečovala o to, čemu se říká pěvecká inteligence.

Brigita Šulcová sama byla a je velmi ceněná jako interpretka soudobé hudby, tvorby z šedesátých až osmdesátých let, skladeb, z nichž mnohé byly psány přímo pro ni. Vy jste řekla, že jste v sobě objevila schopnost koloratury, z čehož plyne i dispozice přesně a čistě intonovat. Měla vaše pedagožka tendenci vás touto hudbou „infikovat?“

Musím říct, že si jí nesmírně vážím právě proto, jakým způsobem tuto oblast vyplnila. Jen málokterá zpěvačka se jí věnuje! Ale mě se k nějakým konkrétním repertoárovým cílům směrovat nesnažila. Nechala mě zpívat věci, v nichž jsem se já cítila dobře, a nikam mě netlačila. Mně sedl Verdi a Puccini a na nich jsem vyrůstala. Zpětně vzato to asi nejšťastnější volba nebyla a možná by do začátků lépe posloužily Vaccaiovy vokalízy…

Michaela Katráková – Svátky hudby v Praze (zdroj archiv M. Katrákové)

Zažila jste během studia nějaké zlomy? Nedávno jste řekla, že teprve ve čtvrtém ročníku jste začala detailněji vnímat text a systematičtěji se jím zabývat…

To byl velký zlom. Přiznám se – možná jsem teď až moc otevřená a bude mě to mrzet – že jsem v prvních třech ročnících studia nebyla ztotožněná s tím, že bych se zpěvu profesionálně věnovala. Jsem sportovní osoba a zpívání bylo dlouho na druhé koleji. Ale najednou se stalo, že jsem bez zpívání nemohla žít. Začalo mi dělat radost poslouchat i jiné zpěváky, najednou pro mne bylo zajímavé chodit i na hodiny mých spolužáků, začala jsem zpěv brát vážně a zcela mě pohltil.

Ještě jsme neřekli, v jakých sportovních oborech jste se vyznamenávala…

Hrála jsem v české basketbalové reprezentaci. Bavil mě rekreačně tenis, volejbal a vybíjená. Ale to vše byla jen příprava k tomu, abych opravdu dobře hrála basketbal.

Sportovní průprava se vám ale docela určitě musela v umělecké sféře bohatě vyplatit…

Jistěže! V prvním roce na konzervatoři mi paní Šulcová řekla, že mám neskutečně silný dech. Byla jsem schopná vzít několik frází na jeden dech. Což se velmi hodilo.

Opravdu se to hodilo? Nebylo to posléze v divadle spíš předmětem žárlivosti a nepřejícnosti kolegyň, které tuto dispozici nemají?

Upřímně řečeno, tyhle problémy vyvstaly už na konzervatoři. Ale nerada bych to rozpitvávala. Děti jsou občas zlé, i ty, které studují operní zpěv. A když mi někdo řekl „buď zticha, teď zpívám já a neslyším se“, dotklo se mě to. A po večerech jsem kvůli tomu kolikrát brečela. Ale udělala jsem zajímavou zkušenost – mezi spolužáky na umělecké škole bývá často mnohem horší atmosféra a zuřivější rivalita než na profesionálním jevišti. K čemuž jsem ale já měla průpravu ze sportu. Ve zpěvu jsem byla jiná, citlivější a křehčí. A to drsné prostředí jsem špatně snášela.

Miroslav Dvorský, Michaela Katráková – Gala koncert s Miroslavem Dvorským v Ústí nad Labem (zdroj archiv M. Katrákové)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář