Jsem mimořádně znepokojen. Sir John Eliot Gardiner o brexitu, prezidentských volbách ve Francii i o svojí farmě

Sir John Eliot Gardiner, uznávaný dirigent, který také farmaří, je z odchodu Velké Británie z Evropské unie zoufalý. Zasáhne to obě jeho vášně, hudbu a farmaření. “Jsem mimořádně znepokojen,” říká k brexitu dirigent, jehož životní láskou je Claudio Monteverdi. Obává se, že jeho hráči, kteří pocházejí z různých evropských zemí, budou potřebovat víza a pracovní povolení. Jako farmář má strach, že se otevřou dveře geneticky upraveným plodinám ze Spojených států.

“Žijeme ve velmi neklidných časech a já doufám, že to ve Francii nevyhraje Marine Le Pen, to by byla úplná katastrofa,” říká tento frankofil, který vyjádřil politování nad zvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem. “Musíme si zachovat své odlišnosti, ale i to, co máme společného,” cituje agentura AFP Johna Eliota Gardinera, jenž o sobě tvrdí, že je přesvědčený Evropan.

John Eliot Gardiner (zdroj vimeo.com)

John Eliot Gardiner zahájil 10. dubna v Aix-en-Provence na jihu Francie evropské turné se svým Monteverdi Choir and Orchestras, které ukončí v říjnu ve Spojených státech. Turné se koná u příležitosti 450. výročí narození Claudia Monteverdiho. Na programu jsou tři jeho opery: Orfeus, Korunovace Poppey a Návrat Odyssea do vlasti, kterou Gardiner hraje poprvé.

“Chtěl jsem ji hrát už od svých osmnácti let, ale podařilo se mi to až v třiasedmdesáti!” svěřuje se dirigent, který jako jeden z prvních znovuobjevil originální barvy a emoce barokní hudby a hrál ji s dobovými nástroji. V roce 1964 založil svůj Monteverdi Choir.

“Monteverdi je začátkem všeho, průkopníkem velké hudby, která pak v následujících čtyřech stoletích následovala. Bylo mi šest, když jsem jeho hudbu slyšel poprvé, a byl jsem okouzlen, Monteverdi hrál v mém životě zvláštní roli,” říká dirigent.

John Eliot Gardiner napsal rovněž knihu o Bachovi a svůj život dělí mezi hudbu a svou biofarmu v Dorsetu, venkovské oblasti jihozápadně od Londýna.

Dorset (zdroj en.wikipedia.org / foto David Iliff, License: CC-BY-SA 3.0)

“Ráno jsem vstal v šest hodin a šel jsem do ovčína, kde se narodila čtyři jehňata, pak jsem se šel podívat na krávy – mám jich 148 – a potom jsem nastoupil do vlaku do Londýna a začal zkoušet,” říká o přestávce v divadle Sadler’s Wells v Londýně.

Farmu zdědil dirigent po rodičích. “Potřebuji to. Život hudebníka je bláznivý a velmi stresující, pořád se cestuje. Opravdu potřebuji vracet se na farmu a ke zvířatům,” vysvětluje.

John Eliot Gardiner je pověstný svou zálibou v baroku, ale rád hraje různé autory. V roce 1990 založil Romantický a revoluční orchestr. Ten spočívá na stejném principu jako Monteverdi Choir and Orchestras: hraje se na dobové nástroje.

Jedinému skladateli se vyhýbá: Richardu Wagnerovi. “Nemám rád Wagnera ani jeho hudbu,” říká a odmítá všechny jeho politické názory, jeho osobnost i jeho – jak říká – politováníhodný vliv. Často hraje Hectora Berlioze a přispěl k tomu, že ho francouzské publikum znovu objevilo. “Je to pro mě záhada: Francouzi jsou tolik pyšní na svou kuchyni, na haute couture, na své spisovatele a malíře, ale když jde o hudbu, jejich hrdost se vytrácí,” míní dirigent John Eliot Gardiner. Právě tento týden oslavil čtyřiasedmdesáté narozeniny.

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na