Po Mnichově teď Srnkův Jižní pól nastudovali i v Darmstadtu

Operní kukátko (96). Týden od 29. května do 4. června 2017. V dnešním vydání najdete: Srnkova opera South Pole premiérována v Darmstadtu. Ariodante v Salcburku – Cecilia Bartoli s plnovousem. Antonio Vivaldi ve Volksoper Wien. Zemřel dramatik a režisér Tankred Dorst. Nová nahrávka Honeggerova Krále Davida. Opera na ČT art. Operní humor.

Srnkova opera South Pole premiérována v Darmstadtu
Novou, upravenou verzi opery českého skladatele Miroslava Srnky South Pole (Jižní pól) premiéroval operní soubor v Staatstheater Darmstadt 27. května 2017. Po dobře přijaté světové premiéře 31. ledna 2017 v Mnichově (naši recenzi najdete zde), která se proslavila i vynikajícím obsazením hlavních dvou rolí Rolandem Villazónem a Thomasem Hampsonem, teď autor dílo upravil pro uvedení na další scéně. Celkově podle prvních recenzí a dostupného materiálu darmstadtská inscenace působí dosti odlišným dojmem oproti symbolizující a oproštěné mnichovské inscenaci, která byla postavena na kontrastu dvou barev a symbolických polí.

Režisér v Darmstadtu a zároveň místní intendant Karsten Wiegand (se spolurežisérem Dirkem Schmedingem) se inspiroval dobovými fotografiemi a společně s výtvarnicí Bärbl Hohmann (která je spolu s ním autorkou návrhů scény a kostýmů) takřka přesně reprodukuje oděvy polárníků včetně kožešin. Navíc dominantou vizuální složky představení jsou působivé velkoplošné filmové projekce, které realisticky zprostředkovávají dojem prostředí dobývaného Jižního pólu. Barevně tónované dotáčky a projekce také simulují dojem zhoršujících se atmosférických podmínek, které vedly ke konečné tragédii. Konečný výsledek se tak blíží poetizujícímu naturalismu, ač to může znít zdánlivě jako protimluv.

Role britského polárníka Roberta Falcona Scotta je obsazena mladým americkým tenoristou Michaelem Pegherem, členem místního souboru od sezony 2015/2016. Jeho soupeře k cestě k pólu, Nora Roalda Amundsena, ztvárňuje jiný člen místního operního souboru, německý barytonista David Pichlmaier. Oba dva hlavní výkony kritici chválí (obdobně i představitelky dvou vedlejších ženských partů), stejně jako promyšlené a transparentní hudební nastudování Johannese Harneita. Ten se vedle běžného repertoáru často věnuje soudobé opeře (například Luigi Nono) a v posledních několika letech nastudoval na německých jevištích několik světových premiér. A protože jde o úspěšného komponistu, mezi jeho hudebními nastudováními například nechybí ani prvá uvedení jeho oper Abends am Fluss a Hochwasser na jeho domovském jevišti v Heidelbergu v roce 2015.

V měsíci červnu zažije opera South Pole v Darmstadtu ještě tři reprízy, z nichž poslední bude součástí festivalového programu Hessische Theatertage 2017.

Cecilia Bartoli s plnovousem
Momentální pohled operních fanoušků se zvědavě upírá na krátký festival Festspiele Pfingsten v Salcburku, kde Cecilia Bartoli, slavná italská mezzosopranistka, právě debutovala v další händelovské roli. Po Semele, Alcině a Kleopatře zařazuje do repertoáru scénických rolí „kalhotkovou“ roli krále Ariodanteho ve stejnojmenné opeře Georga Friedricha Händela. Příběh ze středověkého Skotska, plný intrik, záměn identit a skrytých vášní, vykazuje oproti jiným libretům oper Georga Friedricha Händela nezvyklou vážnost a hluboký ponor do psychologie osamělého muže – vládce. V premiéře roku 1735 zpíval titulní part sopránový kastrát Giovanni Carestini.

Současná světová média zaplavily fotografie Cecilie Bartoli s plnovousem (není možné nevzpomenout image rakouského vítěze Eurovize, drag queen zpěváka/zpěvačky Conchity Wurst). Ale nejde o žádnou lacinou reklamu, protože režisér Christof Loy se pustil do náročné analýzy role pohlaví ve společnosti i do otázky morálky z hlediska pohlaví.

Jeden z nejžádanějších režisérů dneška tak dále umělecky zkoumá toto pole, které v minulých dvou operních sezonách výrazně a úspěšně rozpracoval v režiích, v nichž tematizoval homosexualitu (například cenami ověnčený Brittenův Peter Grimes v Theater an der Wien nebo Edward II. v Deutsche Oper Berlin) jako fenomén procházející lidskými dějinami. Christof Loy spolupracoval v Salcburku s oblíbenými spolupracovníky, se scénografem Johannesem Leiackerem a kostýmní výtvarnicí Ursulou Renzenbrink.

Pouhá dvě salcburská představení (ale inscenace bude jednou z hlavních atrakcí letního festivalu) imponují i dalším silným pěveckým obsazením: kanadský basbarytonista Nathan Berg jako skotský král, koloraturní sopranistka Kathryn Lewek (jedna z nejproslulejších představitelek Královny noci dneška) jako Ginevra, americký tenorista Norman Reinhardt v roli Lurcania, francouzská sopranistka Sandrine Piau jako Dalinda a francouzský kontratenorista Christophe Dumaux v partu Polinessa. Zvoleným orchestrem je soubor Les Musiciens du Prince, v současnosti oblíbený soubor Cecilie Bartoli, pod řízením Gianlucy Capuana. Podle prvních ohlasů na premiéru 2. června se bude jednat o jednu z nejkvalitnějších operních produkcí tohoto roku. Opera Plus připravuje vlastní recenzi.

Antonio Vivaldi ve Volksoper
V sobotu 3. června 2017 zažila premiéru nová produkce Vivaldi – Die fünfte Jahreszeit (Vivaldi – Pátá roční doba) na scéně vídeňské Volksoper. Za hříčkovitým žánrovým podnázvem Eine BaRock Oper se skrývá klasický muzikál z pohnutého života italského skladatele. Příběh zpracovává většinu chronicky známých historek ze života Rudého kněze, jak byl rudovlasý komponista přezdíván.