Mockument o novodobém spasiteli v Divadle Archa

Jak se již stalo pro pražské publikum příjemným zvykem, zajíždí tato belgická skupina do Prahy se svými novinkami velmi brzy po prvním uvedení a nejinak tomu bylo i s nejnovějším projektem Mockument o novodobém spasiteli, který byl v Arše uveden v posledních květnových dnech (27. – 29. května 2017), jen pár týdnů po bruselské premiéře 14. dubna 2017. Tvůrčí tým, vedený svým zakladatelem, šéfem a především výjimečným umělcem Wimem Vandekeybusem, se tentokrát obrátil k divadelně-tanečnímu zpracování tématu, jež v dnešní době získává větší a větší aktuálnost vzhledem ke společensko-politické situaci světa a stavu planety: víra, naděje, spasení, budoucnost a její možná už neexistující existence. Jakési jevištní sci-fi oscilující mezi futuristickou dystopií a divadelní mystifikací („mockument“ je označení pro filmový a televizní žánr prezentující formou dokumentu smyšlené události jako skutečné).

Neurčené místo, neurčený čas. Prostor ve výšce uzavřený jakousi blánou. Možná kosmická loď, možná podzemní bunkr nebo jen vizualizace myšlenkového příbytku šesti osob prostor obývajících. Věří na Něho. Chlapce určujícího jejich osudy. Jeho matka Anabel je mezi nimi, ale Jeho už dlouho nikdo neviděl a stejně tak nikdo neví, co se děje „tam nahoře“. Příchod sedmého člověka mění jejich dosavadní zažité existenční stereotypy, i když na jejich otázky přímo odpovědět nedokáže. Tlustý Daniel v oranžové popelářské kombinéze je ovšem psycholog, který se i ve skutečném světě dokáže dostat lidem do hlavy. Před zraky diváků (nebo možná jakéhosi božstva) se odehrává terapie, jejímž cílem je porozumění vlastním potřebám. Potřebě vlastního řízení svého života, potřebě pochopení svého poslání, potřebě uvolnění, potřebě lásky. Tam, kde člověk pochopí sám sebe, své potřeby a především svou víru, totiž ikony už potřeba nejsou. Jejich smrt není spouštěčem beznadějné apokalypsy, ale začátkem nové éry, ve které máte svůj život ve vlastních rukou.

Mockument o novodobém spasiteli je bezpochyby řemeslně dokonale zvládnuté dílo s jasným obsahem a významem každého detailu, vytvářející komplexní celek. A to od drobných mimických gest až po rafinované promítání českých titulků anglického textu. Jsou to samozřejmě také divácky očekávané skvěle zvládnuté jevištní výkony zahrnující verbální i mimickou divadelní akci a tanec, i když těžištěm tentokrát nejsou „létající“ taneční scény jako například v legendární inscenaci In Spite of Wishing and Wanting, kterou v obnovené verzi uvedlo Divadlo Archa v Praze na podzim (recenzi jsme přinesli zde), ale spíš mluvené slovo, díky němuž se performeři stávají skutečnými spolutvůrci představení, vyslovujícími pod svým vlastním jménem svůj osobní pohled na otázky víry, života, smrti a dalších. Vše rámuje velmi vkusná, futuristicky laděná scénografie včetně kostýmního zpracování zdůrazňujícího typové přednosti v jednotlivých rolích. Svým odkazem k mateřskému filmovému žánru tak zcela jistě osloví každého milovníka a znalce science fiction, ovšem na své si přijde i běžný divák. A to platí i o atmosférickém hudebním podkladu této inscenace.

Pro pravidelného diváckého fanouška produkce Ultimy Vez je v inscenaci příjemným překvapením, že tvůrci a aktéři stále nalézají nové prostředky pro vyjádření svých názorových komentářů světa, a to například i včetně sebeironie nad svou vlastní hloubavou filozofií a opakovaným využíváním silných symbolů. Je teď skoro trapné se zase opakovat s tím, že Wim Vandekeybus je ve své práci stále o krok napřed před ostatními.

Hodnocení autorky recenze: 100%

Mockumentary of a Contemporary Saviour
Režie, choreografie: Wim Vandekeybus
Tvorba a provedení: Anabel Lopez, Maria Kolegova, Yun Liu, Daniel Copeland, Saïd Gharbi, Jason Quarles, Flavio D’Andrea
Text: Bart Meuleman a Ultima Vez
Umělecký asistent: Jerry Killick
Dramaturgie: Aïda Gabriëls
Scéna: Wim Vandekeybus, Meryem Bayram
Design zvuku: Charo Calvo
Spoluúčast na tvorbě zvuku a realizace počítačové hudby Ircam: Manuel Poletti
Pohybový asistent: German Jauregui
Design světel: Davy Deschepper, Wim Vandekeybus
Kostýmy: Isabelle Lhoas, asistence: Isabelle De Cannière
Technická koordinace: Davy Deschepper
Ozvučení: Bram Moriau, asistence: Martin Antiphon (Ircam)
Inspicient: Tom de With
Produkce: Ultima Vez
(koprodukce KVS – Brusel / deSingel – Antverpy / Ircam-Centre Pompidou – Paříž)
Premiéra 14. dubna 2017 Koninklijke Vlaamse Schouwburg Brusel
(psáno z reprízy 29. 5. 2017 Divadlo Archa Praha)

www.ultimavez.com