Mor v opeře

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mor jako „hlavní“ postava se objevil i ve dvojaktové opeře Milka Kelemena Der Belagerungszustand (Stav obležení) podle Camusova stejnojmenného dramatického textu (L’État de siègeSpectacle en trois parties). M. Kelemen (1924–2018) patřil k předním tvůrcům „nové hudby“ v 60. a 70. letech dvacátého století. Trvaleji žil v Německu (narozen v Chorvatsku), ale byl též zakladatelem a dlouholetým předsedou Záhřebského hudebního bienále a vedle kompoziční činnosti se zabýval pedagogikou především na stuttgartské univerzitě. Soupis jeho kompozic obsahuje také několik monumentálních oratorií, baletů a oper. Camusovo drama je jevištní variantou k jeho předchozí slavné próze La Peste (Mor, 1947), ale na divadelní scéně sklidilo jen malý ohlas a zklamání kritiků.

Camusův Mor se odehrává v alžírském Oranu v naší době, kdy město je napadeno epidemií moru. Je to nesnadno analyzovatelná próza, jakýsi záznam účinků zla a osudu na člověka v uzavřeném prostředí. Libreto ostatně přihlíží v detailech ke Camusově Moru. Stav obležení je jakýsi jevištně realizovaný protokol (tvar oblíbený u dramatiků konce 50. let a během 60. let dvacátého století), ve kterém Mor (baryton) doprovázený Sekretářkou (mezzosoprán) představuje vyjádření represivní moci a jejích nástrojů ve společnosti (v tomto případě v uzavřeném městě, sužovaném epidemií). Ta zasahuje do osudů jednotlivců, kteří vzdorují s různou mírou statečnosti, případně kolaborace. Silnou roli má v opeře sbor, v partu mimořádně složitém a děleném, který používá vedle zpěvu i celou řadu dalších prostředků: mumlání, sprechgesang, výkřiky, melodram, mluvené slovo, skandování atd. Kelemen komponoval operu delší čas s přestávkami v období let 1967 až 1969 na libreto, které napsal ve spolupráci s Joachimem Hessem (také režisérem světové premiéry) podle německého překladu Camusova dramatu od Guida G. Meistera.

Německá dvojaktová verze (v délce cca jedné hodiny a čtyřicet pět minut) pak byla za velké pozornosti uvedena v Hamburské státní opeře v roce 1970. Dirigentem světové premiéry byl český dirigent Bohumil Gregor. O rok později byla inscenována v Kelemenově vlasti v Záhřebu (v překladu jako Opsadno stanje), v letech 1972 v Bělehradu a 1973 v Düsseldorfu. Dílo je příkladem tzv. typu „literární opery“, jež byla populární v 60. a 70. letech dvacátého století. Silný, často světově proslavený text, je zpracován spíše konverzačním stylem, důraz je kladen na ideovost předlohy. Kelemenova opera, ač nese označení opera, se některými formálními a výrazovými prostředky blíží k žánru music-theater a výrazně v souladu s atmosférou 60. let vyjadřuje politické názory tvůrců.

Katalánský skladatel Roberto Gerhard (1896–1970) zhudebnil vybrané části Camusova Moru v anglickém překladu Stuarta Gilberta jako oratorium The Plague (Mor, komponováno v letech 1963 až 1965) pro herce, sbor a orchestr. Skladba nevylučuje scénické uvedení.

O. Mácha: Jezero Ukereve – 27.05.1966, Oldřich Šimáček – scéna
(foto: Jaromír Svoboda / archiv ND)

Námět moru se v libretech českých oper podle mého názoru zatím neobjevil. Ale jedna opera se zabývá dopady epidemie na společenství lidí. Jezero Ukereve Otmara Máchy podle stejnojmenného dramatu Vladislava Vančury (1935) jednak reaguje na otázky kolonialismu a jednak představuje výrazný humanistický apel. Hra a následně i opera vycházejí z některých historických skutečností, především z epidemie spavé nemoci přenášené hmyzem (nejčastěji mouchy tse-tse nakažené africkou trypanosomiázou) v německých koloniích Východní Afriky před první světovou válkou i nasazení zdravotně nebezpečného léku atoxylu. V příběhu vystupuje také postava předního světového bakteriologa Roberta Kocha. Premiéra opery v pražském Národním divadle na jaře roku 1966 přinesla úspěch autorovi (přes výtky k dramaturgickým slabinám libreta, které ostatně byly již vytýkány Vančurově dramatu, všeobecně spíše pokládanému za literární než jevištní drama). Dvanáct repríz s předními sólisty ND (v čele s tenoristou Beno Blachut jako doktor Ford, dále Eva Zikmundová v masce náčelníkovy dcery Lee, Karel Berman, Karel Kalaš, Antonín Votava, Jaroslava Dobrá, Vladimír Jedenáctík a další) byla určitým příslibem k dalším uvedením opery na domácích scénách. Nestalo se tak.

O. Mácha: Jezero Ukereve – Eva Zikmundová (Lí) – ND Praha 1966 (zdroj archiv ND Praha / foto Jaromír Svoboda)

Epidemie neznámé a smrtelné nemoci fungující jako katalyzátor společenských jevů a postojů řadového občana i špiček společnosti je vlastní i hře Karla Čapka Bílá nemoc. Čapkův text pak zhudebnil slovenský skladatel Tibor Andrašovan bez větších změn, jen se krácením (libreto Josef Budský). Odlišný je ale závěr opery: Dr. Galén je zastřelen a Diktátor, sám nakažený nemocí, nařizuje složení zbraní a zastavení zbrojní výroby. Opera byla komponována v roce 1967 a následujícího roku byla premiérována v Bratislavě. Pozměněný závěr opery poněkud vyvolal rozpaky kritiků.

Strach z epidemie se objevuje i v opeře Řecké pašije Bohuslava Martinů. Představení obce odmítnou průvod zubožených uprchlíků z předstírané obavy před nákazou cholery, která tehdy epidemicky zasáhla řecký poloostrov.

Současná epidemie COVID-19 a s ní spojené vyhraněné společenské i soukromé situace bezesporu vyvolají vlnu uměleckých děl, jež budou více či méně seriózně zpracovávat příběhy z doby koronaviru. Patrně nejdříve budou následovat blogové prózy (často ve formě deníků nebo pseudodeníků), nízkorozpočtové televizní filmy a pak rozsáhlejší prózy ve vytříbenějších formách. Filmový svět po přípravách zareaguje kvalitními seriály a možná několika filmy. (Jak prorocky dnes působí Soderberghův snímek Nákaza z roku 2011.) Od filmů je dnes jen krok k divadelním hrám (téma karanténní samoty si vysloveně říká o formu monodramatu) a hudebně-dramatickým žánrům, které často vznikají podle filmů. A také se zřejmě dočkám nejprve televizních oper a pak i třeba operních titulů s názvy například „Láska za časů koronaviru“, „Když opera přestala hrát“, „Až udeří vir“, „S rouškou/Bez roušky“ apod.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat