Muže jsem v sobě také musela najít. Ptali jste se Gabriely Tardonové

Dirigentka Ensemble Opera Diversa a Mladých brněnských symfoniků odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus

 

Dobrý den, dirigentek se v hudebním světě pohybuje velmi málo. Kde se vzal impuls ve vašem případě? Měla jste nějaký vzor? A jaký respekt máte u mužů v orchestru? Nikdy jste se nesetkala s předsudky? Děkuji předem za vaši odpověď (Jindřich Krampol)

Dobrý den, má cesta k dirigování se vyvíjela. Vyrostla jsem v úžasném sboru Permoník, který mi dal dobrý a pevný základ do mé hudební kariéry. V době, kdy jsem maturovala, se na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity druhým rokem otevíral obor sbormistrovství – hudební výchova. Ten jsem vystudovala. Součástí studia byl vedlejší obor orchestrální dirigovaní. Vzpomínám si, když jsem přišla poprvé na hodinu s Beethovenovou první symfonií, pan profesor mi řekl, že mi zajistí konzultace s profesorem na Janáčkově akademii múzických umění. Janáčkovu akademii múzických umění jsem poté jako první žena dirigentka v historii školy vystudovala. U orchestru buď uspějete a zaujmete, nebo ne. Je to velmi přímé a kruté zároveň.

Doposud jsem vaše jméno zachytil jen ve spojení se soudobou hudbou. Je to náhoda, záměr nebo „z nouze ctnost“? Přeji hodně úspěchů! (Matěj Žáček, Olomouc)

Mám asi k soudobé hudbě hodně blízko, a tak se i můj profesní život ubírá tímto směrem. V Permoníku jsme soudobé hudby zpívali spoustu a paní Šeinerová, která sbor doposud vede, je v tomto velmi osvícená a českou sborovou hudbu propaguje na všech soutěžích (a zájezdech) ve světě, kterých mimochodem Permoník v poslední době vyhrává nespočet.

Jsem šéfdirigentkou Mladých brněnských symfoniků. S tímto orchestrem, plným skvělých mladých studentů, zapálených pro symfonickou hudbu, provádíme převážně klasická díla. Samozřejmě, že jsou klasická díla léty ověřená, ale je povinností nás profesionálů představovat také hudbu současnou, je potřeba se stále občerstvovat a hledat nové cesty, dívat se na věci z různých úhlů pohledu.

Jakou hudbu nejraději posloucháte? Předpokládám, že to není jen soudobá muzika 🙂 (K.)

Mám své oblíbence a oblíbená díla asi jako každý, například Händela, Bacha, Brahmse, Prokofjeva, Šostakoviče, Stinga, Kate Bush, Hanu Hegerovou a mohla bych pokračovat.

Dobrý den, jak se cítíte v Opeře Diverse? Jaké perspektivy má podle vás tento soubor před sebou? A co nového v nejbližší době chystáte? Ať se vám daří! (Z. Michalovský, Brno)

Cítím se v souboru velmi dobře, mám pevnou půdu pod nohama. Je to soubor, se kterým pracuji téměř od jeho vzniku. Je to naprosto unikátní soubor, který se rozrostl natolik, že máme v současné době dvě paralelní linie, a to koncertní řadu a řadu operní. Nevím, jak ve světě, ale v Evropě je to naprostý unikát.

Co se týká budoucnosti, je toho mnoho krásného před námi. Jsme ve fázi nahrávání druhého cedéčka s díly brněnského rodáka Jana Nováka, které by mělo vyjít na konci roku. V únoru chystáme koncert k životnímu jubileu Miloše Štědroně, který pro ansámbl také skládá. Uvedeme reprízy nedávno premiérované opery Čaroděj a jeho sluha našeho kmenového dua Drábek – Kyas, se skvělými sólisty Kašpárková, Koplík a Šťáva, a Štědroňova Chameleona. Orchestr nastuduje premiéru 25. symfonie Františka Gregora Emmerta. V další sezoně nás čeká premiéra opery o Boženě Němcové, ke které napsala libreto dokumentaristka Olga Sommerová a hudbu Lenka Nota, a další orchestrální koncerty, premiéry.

Uživí vás dirigování? Nebo máte ještě jiné pracovní aktivity? (Evka)

Dirigováním se samozřejmě uživit dá, ale já jsem hlavně matkou dvou malých dětí, od kterých nechci odjíždět a vidět je jednou za čas. Poštěstilo se mi mít krásnou rodinu, moc si toho vážím a chci si ji hýčkat. Takže mám pracovní aktivity nakombinované s učením.

Dobrý den, poměrně dost se věnujete uvádění soudobých oper. Co vás k tomu vede a myslíte si, že soudobá opera má šanci stát se na poli klasické hudby skutečným šlágrem, nebo vždy půjde o jakousi “libůstku” pro omezený počet návštěvníků oper? Nehrozí u soudobých oper ještě více než u jiných děl, že je jejich autoři píší takzvaně do “šuplíku” (respektive pro hudební nebo divadelní archiv)? Mám tím na mysli mj. fakt, že snad žádná soudobá opera (včetně třeba Smolkovy opery Nagano) zatím nebyla uvedena v podobě vícero inscenací. (J. Bezděkovský, Praha)

Diversa tak vlastně začala. Uváděním soudobé opery Pavla Drábka a Ondřeje Kyase. Netroufám si soudit, co bude a kam se bude opera vyvíjet. V našem souboru je to zcela přímočaré, pokud se opera podaří, lidi na ni chodí, je to hit jako například Dýňový démon ve vegetariánské restauraci. Tento kousek hrajeme snad už pět let. Někteří posluchači jej navštěvují již poněkolikáté, na scéně se totiž během představení uvaří skutečný dýňový nákyp 🙂 Mimochodem vynikající. Nebo první velkou operu Pickelhering 1607 hrajeme už deset let. Pak jsou opery, které měly několik repríz a z různých důvodů se nehrají. Například malá odezva u posluchačů, nebo nespokojenost tvůrců. Kvalitu díla a jeho nosnost ověří vždy až čas. Jsou opery, které byly hitem ve své době, ale my je neznáme.

Jak se podle vás daří soudobé hudbě, a najmě pak opeře v Česku? Myslíte, že v tomto směru sneseme srovnání s vyspělou Evropou? Děkuji za váš názor. (OZ, Brno)

Každým rokem u nás na vysokých uměleckých školách promuje několik skladatelů. Je otázkou, kolik skladatelů se skladbě věnuje i po ukončení studia. Základnu na to, jak jsme malý stát, máme poměrně velkou a jak jsem se již zmínila, jen čas a praktické provádění prověří, které dílo přežije.

Dobrý den, přiznám se, že mám velkou slabost pro hudbu Miloše Štědroně. Jak na vás jako na interpreta působí a dokázala byste odhadnout, čím hlavně si získává posluchače? (Eva T.)

Miloše Štědroně znám osobně. Setkání s ním je vždy velmi obohacující, milé a vřelé. Je to skvělý člověk lidsky a velmi vzdělaný ve svém oboru. Zná širší souvislosti a se zápalem vypráví na počkání různé příhody. Jeho hudba je taková, jak jsem popsala jeho osobnost. Upřímná, přímočará, rytmická, dost často hravá. Umí napsat jednoduchou píseň, která chytne posluchače za srdce.

Nemáte ambici také komponovat? (Jarda, Brno)

V žádném případě. Tuto ambici jsem nikdy neměla. Jsem interpretem, který se snaží empaticky provádět dílo. Konzultuji se skladateli, někdy se nedá notovým zápisem vyjádřit zcela myšlenka nebo záměr, ale kompozici nechám povolanějším.

Dobrý den, velmi vás jako ženu dirigentku obdivuji, myslím, že to máte těžší než vaši kolegové muži! Kterých svých dosavadních úspěchů si nejvíc vážíte? Máte nějaký profesní cíl? Sen? Přeji vám vše dobré! (Vlasta Matoušková)

Děkuji velice. Dirigování pro mě znamená pochopit a přetavit skrz své životní a interpretační schopnosti a zkušenosti dílo, které diriguji. Nedávno jsme prováděli málo hranou 14. symfonii Dmitrije Šostakoviče. V některých momentech je velmi krutá a drsná. V zápalu zkoušení jsem zvolala, že mají být muzikanti drsnější, že jsem v sobě muže také musela najít. Snažím se být interpretem, ne vůdcem, orchestrální hráči jsou mí partneři. Jsem zcela závislá na pocitu, když to řeknu velice zjednodušeně, když táhneme za jeden provaz. Každý koncert takto zahraný je naším společným úspěchem. Vážím si vítězství na mezinárodních kurzech pod vedením skvělého dirigenta Zsolta Nagye a profesní cíl? Cesta je mým cílem.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi!

 

Vizitka:
Dirigentka Gabriela Tardonová (1975, rozená Piszkaliková) pochází z Karviné. V pěti letech se stala členkou výběrového souboru Permoník. V roce 1998 promovala na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity v oboru sbormistrovství a poté vystudovala dirigování na Janáčkově akademii múzických umění v Brně ve třídě Rostislava Hališky a Lubomíra Mátla. V roce 2002 se zúčastnila soutěžních dirigentských kurzů v Ostravě pod vedením Zsolta Nagye a stala se jejich vítězkou. V roce 2003–2004 studovala v rakouském Grazu na Universität für Musik und darstellende Kunst v dirigentské třídě profesora Martina Siegharta. V rámci tohoto stipendijního pobytu byla vybrána k aktivní účasti na mezinárodním festivalu International Week konaném v Grazu, kde spolupracovala s univerzitním symfonickým orchestrem. Do velké míry se zaměřuje především na uvádění soudobé operní tvorby (Žirafí opera Markéty Dvořákové, MrTvá Markéty Dvořákové a Ivo Medka, opery Josefa Berga). Spolu s Tomášem Krejčím působí jako dirigentka orchestru Mladí brněnští symfonikové.