Nauč se německy! Šokovaný Ian Bostridge v Operním kukátku

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Půvabná německá sopranistka Anna Gabler, kterou čeští diváci poznali v roli Chrysothemis ve Straussově Elektře v pražské inscenaci na závěr minulé divadelní sezony (recenzi jsme přinesli zde), bude debutovat již 15. září v další straussovské roli. Náročnou roli judejské princezny, sexuálně posedlé prorokem, ztvární pod taktovkou šéfdirigenta klagenfurtského operního souboru Alexandera Soddyho v režii rakouského režiséra a dramatika Michaela Sturmingera. Partnery jí budou Michael Kupfer-Radecky (Jochanaan), Jörg Schneider (Herodes) a Ursula Hesse von den Steinen (Herodias). V poslední dekádě se Anna Gabler soustředí převážně na party ve straussovském repertoáru (Arabella, Chrysothemis) a základ jejího repertoáru tvoří role ve Wagnerových operách: Freia, Ortlinde, Gutrune, Eva, Senta (kterou také zpívala v Bayreuthu ve verzi pro děti), ale též nastudovala party z raných wagnerovských děl (Mariana ze Zákazu lásky) a v červnu 2017 vystoupí poprvé jako Irene ve Wagnerově Rienzim v Budapešti.


Zájem o Wagnerovo dílo i život
Velkému zájmu se těšilo provedení biedermeirovského singspielu Die Schweizer Familie (Švýcarská rodina) rakouského skladatele Josepha Weigla (1766-1846), který byl zařazen do programu letošního hudebního festivalu v Davosu. Letní nastudování bylo zároveň premiérou nové komorní verze, kterou upravil Philip Bartels. Tento tříaktový singspiel s romantickou zápletkou se silným vztahem k českému prostředí měl premiéru roku 1809 ve Vídni a dílo se rázem stalo jedním z neoblíbenějších operních děl na německých a rakouských scénách během celého devatenáctého století. Libreto využilo evropského nadšení pro všechno švýcarské, které se odrazilo jak na jevištích, tak ve výběru námětů výtvarných děl i v módě. Tato časově ohraničená móda vyvrcholila a zároveň byla zakončena Rossiniho velkou operou Guillaume Tell.

Weiglovo dílo ale proniklo i na řadu jevišť dalších zemí Evropy a zámoří, často v lokálních překladech. Ještě v roce premiéry bylo uvedeno německy v Praze a v roce 1823 patřila Rodina švýcarská k prvním operám uvedeným v českém překladu, v tomto případě od Šimona Karla Macháčka. V sedmdesátých letech devatenáctého století začala mizet z repertoáru a ani další pokusy dílo uvést nebo přepracovat (Mnichov 1918) nezajistily opeře setrvání v hudebně-divadelní paměti. Proč ale bylo tak atraktivní nastudování tohoto v podstatě zapomenutého kusu? Do provozovací verze totiž byla zařazena basová árie, kterou pro uvedení v Rize roku 1837 zkomponoval sám Richard Wagner. Skladatel u tamního souboru působil jako kapelník a jako čtyřiadvacetiletý napsal „otcovskou“ árii pro místního basistu, který vytvořil roli dobrého otce a manžela, Švýcara Richarda Bolla. Árie nebyla zřejmě od rižské premiéry znovu provedena a byla považována za ztracenou. Až teprve nedávno byl nalezen autograf árie v bayreuthském archivu.

Za inscenací stojí Riccardo Bovino, který operu hudebně nastudoval, a Mathias Behrends jako režisér a scénograf. Pouze dvě představení (11. a 12. srpna 2016) v davoské aule Schweizer Alpine Mittelschule byla beznadějně vyprodána.

Již v minulé operní sezoně byla uvedena Belliniho Norma se dvěma vloženými hudebními čísly z Wagnerova pera z téhož rižského období, šlo taktéž o basovou árii, v tomto případě pro představitele druidského velekněze Oroveseho a mužský sbor.

Ulrich Drüner: Richard Wagner. Die Inszenierung eines Lebens. Biografie.
Ulrich Drüner: Richard Wagner. Die Inszenierung eines Lebens. Biografie.

V minulých dnech se také objevilo na knižním trhu několik dalších knih zabývajících se životem a dílem Richarda Wagnera. Zásadní se zdá zcela nová skladatelova biografie: Drüner, Ulrich – Richard Wagner. Die Inszenierung eines Lebens. Biografie. (Richard Wagner. Inscenování vlastního života. Biografie.) München, Blessing Verlag 2016. 831 stran. Doporučená cena: 35 euro. Nový obsáhlý skladatelův životopis analyzuje umělcovo dílo i život v širokém kontextu dobových filozofických i uměleckých proudů, včetně podrobného rozboru skladatelovy osobnosti a vztahů ke kolegům, literátům a skladatelům. Životopis se nevyhýbá ani zásadním problémovým otázkám, jako byl Wagnerův vztah k definici rasy nebo k židovství. Dílo obsahuje i zhuštěné dějiny percepce a interpretace Wagnerova díla až do našeho tisíciletí. Práce zahrnuje i sto dvacet dva cenných vyobrazení a svým rozsahem i komplexností překonává dosavadní životopisná díla. Jde o publikaci, která by si zcela jistě zasloužila překlad do češtiny pro zřejmý nadčasový dopad.

Kiesel, Markus; Mildner, Joachim (sestavitelé): Wahnfried – Das Haus von Richard Wagner. The Home of Richard Wagner. Regensburg, ConBrio Verlag 2016. 176 stran. Doporučená cena: 48 euro. Obrazově velmi kvalitně vybavená publikace se zabývá jak architekturou, tak dějinami budovy Haus Wahnfried, která se od roku 1874 stala Wagnerovým domovem.

Haus Wahnfried (zdroj ca.wikipedia.org)
Haus Wahnfried (zdroj ca.wikipedia.org)

Vila vznikala pod uměleckým dohledem samotného skladatele a dnes v ní sídlí skladatelovo muzeum. Poznání tohoto prostředí usnadní zájemcům zcela jistě pochopení Wagnerova mýtu.


Nahrávka týdne
Nyman, Michael – The Man Who Mistook His Wife for a Hat (Muž, který si spletl svou ženu s kloboukem). Nashville Opera Orchestra, dirigent Dean Williamson. Naxos 8.660398 (1 CD).

Vizuální agnózie, tedy ztráta schopnosti rozeznat předměty a osoby a interpretovat je za stavu neporušené funkce zrakových orgánů, se stala námětem komorní jednoaktové opery klasika repetitivní (častěji označované jako minimalistické) hudby, anglického skladatele Michaela Nymana (narozen 1944). Agnózie může být důsledkem neurologického traumatu, cévní příhody nebo postupující demence.

Námět opery, zkomponované roku 1986, je prostý: úspěšný hudebník a zpěvák Pan P. (baryton) ztrácí schopnost rozeznávat předměty a lidi ve svém okolí a zaměňuje jejich pojmenování. Celá opera se odehrává v ordinaci neurologa Dr. S. (tenor), který muže za doprovodu jeho paní P. (soprán) vyšetřuje a nakonec určí výše uvedenou diagnózu. Opera vznikla na základě skutečné případové studie proslulého psychiatra a neurologa, nedávno zemřelého Olivera Sackse, na libreto Christophera Rawlenceho a Michaela Morrise.

Dílo bylo dostupné v nahrávce, řízené skladatelem na labelu CBS z roku 1987. Současná nahrávka vznikla na základě provedení menšího amerického souboru Nashville Opera (režie John Hoomes) během tří nahrávacích dnů v roce 2014. Dílo v délce necelé hodiny je interpretováno na úrovni, výkony tří sólistů (Matthew Treviño, Rebecca Sjöwall, Ryan MacPherson) zní velmi přesvědčivě. Operu je třeba studovat s libretem, které je dostupné na stránkách nahrávací společnosti, protože některé situace během vyšetření nejsou z pouhého poslechu zcela jasné. Toto velmi působivé dílo mělo úspěch i v inscenaci Národního divadlo v letech 1997-1999 (v Divadle Kolowrat) a dosáhlo v Praze šestnácti repríz, což je na soudobou operu velmi povzbudivý výsledek.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments