Nejlepší pocit mám, když píšu poslední notu dokončené partitury, říká skladatel Pololáník

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Zdeněk Pololáník absolvoval brněnskou konzervatoř ve varhanní třídě Josefa Černockého (1952-57), skladbu studoval zprvu soukromě u Františka Suchého, poté na JAMU u Viléma Petrželky a Theodora Schaefera (1957-61). V 60. letech byl členem avantgardní brněnské skladatelské „skupiny A“ a vytvořil  jednu z prvních elektronických skladeb v tehdejším Československu. Mimořádných úspěchů jeho hudba přes oficiální nemilost dosáhla v tehdejším Sovětském Svazu – Pololáník se stal dokonce neoficiálním prostředníkem mezi hudební avantgardou českou a sovětskou.
Zdeněk Pololáník žije v Ostro­vačicích u Brna, kde působí jako ředitel kůru a varhaník. V  letech 1990 – 1994 byl též varhaníkem brněnské katedrály svatého Petra a Pavla. Za svou uměleckou práci byl odměněn několika cenami v soutěžích liturgické hudby, udělením čestného občanství městyse Ostrovačice (1998), Řádem sv. Cyrila a Metoděje České biskupské konference (2001) a Cenou Jihomoravského kraje (2005). V České Třebové se od roku 2005 koná každoročně Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáník, další festival Hudební jaro Zdeňka Pololáníka se koná každoročně v Tišnově.

5 2 votes
Ohodnoťte článek
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments