Není dnes většího beethovenovce, než je Rudolf Buchbinder

A není to samozřejmě pouze o technice a talentu. Buchbinderova hra se v Beethovenovi dostává do vyšších sfér, protože se opírá o celoživotní studium všech aspektů Beethovenova díla i interpretace jeho děl napříč dobou. Přistupuje k interpretaci s respektem a věnuje se pouze jí. Žádné další vlivy, žádná další zbytečná gesta. Pouze ryzí hudba právě teď. Měl jsem možnost slyšet Rudolfa Buchbindera již několikrát a vždy odcházím s pocitem, který ve mně dlouho přetrvává. A to z Beethovenových sonát, Brahmsových klavírních koncertů i ze hry díla Wolfganga Amadea Mozarta. Z těchto zážitků vyvstává ten z tohoto týdne, kdy se Rudolf Buchbinder představil se Sächsische Staatskapelle Dresden. Vedl první a poslední klavírní koncert Ludwiga van Beethovena.

Vyprodané hlediště drážďanské Semperoper samo naznačovalo, jak je Buchbinder v Drážďanech oblíben (a oblíben je i u šéfdirigenta Christiana Thielemanna). V tento večer zastal sólista i roli dirigenta, což se bezprostředně projevilo na jeho vizi celkové interpretace koncertů i konkrétních jednotlivých míst, kde Buchbinder například požadoval zesílení či zeslabení jednotlivých nástrojů nebo nástrojových sekcí (například v Prvním koncertu a jeho finální větě nebo ve finále Pátého koncertu).

První C dur a Pátý Es dur klavírní koncert jsou mými nejoblíbenějšími a často u mne osobně soupeří v pořadí oblíbenosti podle interpretace jednotlivých klavíristů, přičemž mnohdy to jsou úplné protiklady. Například Kissinova energičnost a rychlost mi dokáží otevřít První koncert v jiném (a „nebeethovenovském“) světle nebo naopak Zimermanova přesnost a konstantnost je mi sympatická v koncertě Pátém. Buchbinder se tradičně drží umírněné pozice a nevytváří žádný hráčský extrém jako již zmíněný Kissin. Naopak, První klavírní koncert otevírá velmi pomalu a již první údery do klaviatury naznačují, že každý tón je přesně na tom místě, kam patří.

Melodičnost koncertu vytváří v sále nesmírně uspokojivé posluchačské pocity, načež je Buchbinder částečně narušuje oproti předchozí hře razantní kadencí v závěru první věty. Nesmím zapomenout upozornit na neustálý pocit uvědomění a pokory, které z jedenasedmdesátiletého Buchbindera vyzařují. Largo je potom citovou paletou, založenou na jednoduché, ale účinné myšlence věty. Efektní závěrečná věta se odehrává znovu v rozvážném tempu, avšak dostatečně živě, a je vidět, jak si orchestr s klavíristou společně rozumějí. A není to pouze univerzální přátelství, které vidíme v dnešním koncertním světě. Je dlouhodobé a podobné tomu, co cítí Buchbinder k Vídeňským filharmonikům. Mimochodem, koncert to byl podobný, jako když ho Buchbinder hraje s Vídeňskými, ovšem hra v Drážďanech byla více konstantní a usazená oproti živelnější Vídni.

Snad nejhranější Beethovenův koncert, Pátý Es dur op. 73, zvaný také „Císařský“, začal orchestrálně nesmírně projasněně. Buchbinder si zachovává jisté úhozy a bezprostřední lesk. Srozumitelné frázování formuje další téma a věta vrcholí ve stupňujícím se tempu. Po rozvolněné střední větě nastupuje Buchbinder do již nestárnoucího tématu věty finální, které prolíná až do úplného závěru. Z celé hry srší radost a slavnostní nálada. Nikde nedochází k problému ve hře Buchbindera nebo orchestru či k nedostatečnému odhadnutí síly zvuku. Obě složky fungují v absolutní souhře. Koncert končí razantně a na uměleckém vrcholu.

Nelze po tomto večeru napsat, který z Beethovenových koncertů u mne vyhrál. Vyhrály oba a vyhrál především Rudolf Buchbinder.

Hodnocení autora recenze: 100 %

Speciální koncert s Rudolfem Buchbinderem
Dirigent, klavír: Rudolf Buchbinder
Sächsische Staatskapelle Dresden
22. ledna 2018 Semperoper Drážďany

program:
Ludwig van Beethoven:
– Koncert pro klavír a orchestr č. 1 C dur, op. 15
– Koncert pro klavír a orchestr č. 5 Es dur, op. 73

www.staatskapelle-dresden.de