Nové horizonty SOČRu podruhé: Vřava

  1. 1
  2. 2

V říjnu zahájili rozhlasoví symfonikové nový abonentní cyklus v Obecním domě (recenzi úvodního koncertu najdete zde) a v listopadu v něm pokračují dalšími dvěma večery. Desátého uvedou ve spolupráci s mladým dirigentem francouzsko-kanadského původu Jean-Michaëlem Lavoiem program s pracovním podtitulem Vřava. Co za ním hledat? Určitě hluk, randál, chaos – a nejednou i skandál. Vedle skladeb klasiků dvacátého století program uvádí i novinku současníka. Bude jistě zajímavé sledovat, jak publikum přijme premiéru První symfonie Ondřeje Brouska.Ano, toho pozoruhodného mladého herce, v současnosti člena souboru Divadla na Vinohradech (a shodou okolností čerstvého Amadea ze slavné hry Petera Shaffera). A také člena kapely Monkey Business, autora hudby scénické či filmové. Uvidíme, zda se i on přidá k autorům, kteří v počátku své kariéry vsadili na tvorbu znepokojující, plnou provokací, vzruchů a někdy i agrese.

Tyto atributy rozhodně nepostrádá La Bagarre neboli Vřava od Bohuslava Martinů. Šestatřicetiletý skladatel ji vytvořil v Paříži roku 1926, v Paříži plné silných uměleckých podnětů, počinů a osobností. Skladatelé nacházeli inspiraci v dávné mytologii i současném moderním životě s jeho převratnými technickými novinkami. Jedna z nich pronikla také (byť dodatečně) do Martinů Vřavy, jejíž podtitul zní: Na památku Lindbergova přistání v Bourget. Dav ohromených přihlížejících si při jejím poslechu jistě dokážeme barvitě představit.

Barberova Toccata festiva pro varhany a orchestr přivede na pódium (resp. varhanní emporu) sólistku Kateřinu Chrobokovou, vítězku Oundle International Organ Festival ve Velké Británii, absolventku brněnské JAMU i Vysoké školy umělecké v holandském Utrechtu, která si v současnosti doplňuje vzdělání studiem generálbasu na basilejské Schole Cantorum a zároveň studuje v doktorském cyklu na JAMU v Brně.Skladba vznikla v roce 1960. Pozoruhodná mecenáška Mary Curtis Bok Zimbalist, mimo jiné zakladatelka Curtisova hudebního institutu ve Filadelfii, tehdy věnovala Filadelfskému orchestru a jeho hudebnímu řediteli Eugenu Ormandymu nové varhany. Při té příležitosti požádala svého dávného přítele Samuela Barbera, absolventa Curtisova institutu, o novou skladbu. Vyhověl bez nároku na honorář a světlo světa spatřila Toccata festiva, které měla přirozeně představit nástroj v celé šíři jeho technických a výrazových možností. Varhaníkům Barber napsal i dvě rozsáhlá sóla – lyrickou pasáž a dále kadenci hranou na pedálovou klaviaturu. Původně příležitostné dílo se díky brilantnímu zpracování stalo trvalou součástí varhanního repertoáru. Efektní kus dá vyniknout virtuozitě sólisty a vysoké nároky klade též na orchestrální doprovod.

Sergej Prokofjev byl po celý život bouřlivák. Měl velkou radost, když při absolutoriu Petrohradské konzervatoře podráždil svým klavírním koncertem ředitele školy Glazunova tak, že ctihodný muž v průběhu provedení skladby odešel a vztekle prásknul dveřmi. Skytská svita patří rovněž do okruhu těchto „dráždivých“ děl. Je silně ovlivněna Stravinského Svěcením jara, jež bylo ve své době považováno za totálního narušitele dosavadních hudebních pravidel. I Skytská suita se svojí dramatickou hudbou, výraznými rytmy, ostrými disonancemi a velkým podílem žesťů i bicích způsobila své. Sál po doznění hudby hlučel, ředitel konzervatoře Glazunov opět nevydržel a zuřivě vyběhl ze sálu…

Něco podobného, doufejme, v Obecním domě na koncertu SOČRu nehrozí.
***

Ondřej Brousek: Věřím v poctivost, řemeslo a upřímnost

Když se člověk snaží s pomocí internetu zjistit více o vašich hudebních aktivitách, opakovaně na něj „vyskakuje“ tvrzení, že vás od dráhy muzikanta definitivně odradilo tvrdé cvičení. Jak to máte s hudbou v současnosti – kolik času a energie této oblasti a jednotlivým žánrům věnujete?

Mě vlastně od dráhy muzikanta nikdy nic neodradilo, jen nejsem a už nikdy nebudu klavírním virtuosem – od toho jsem dobrovolně utekl. V současnosti věnuji hudbě co možná nejvíce času. Žánrově je to pěkně rozmanité: Vedle vážné hudby (která je vždy spíše za odměnu) a Monkey Business (což je kamarádská odysea, bez níž nelze žít) skládám už patnáct let hudbu scénickou i filmovou. Za ní si můžete představit stylový rozptyl barokní fuga – jazz – metal – dechovka. Rád píšu písničky pro děti do pořadu České televize TvMiniUni, bigbandovky pro B-Side Band, často spolupracuji s Epoque Quartetem a Epoque Orchestra, Radkem Baborákem nebo Pavlem Šporclem. Polovinu života trávím v divadle a samozřejmě pro ně také píšu. Složil jsem hudbu k pěti muzikálům, šest zahraničních muzikálů jsem aranžoval. Nechlubím se… Jen mi to tak všechno spadlo na hlavu a jsem za to osudu nesmírně vděčný. Vlastně se divím, že ještě mezi tím stihnu nastudovat role, někdy ne malé…

Aktuálně se připravujete na Shafferova Amadea v Divadle na Vinohradech. Je pro vás tento úkol ideálním propojením aktivit, kterým se s potěšením věnujete? Nebo je takový pohled idealistický?

Vždycky je to jen divadlo, tak k tomu člověk musí přistupovat. Často jsem vyčerpaný, ale snažím se udržovat v pozitivní náladě, ať už v práci, nebo doma. Pochopit a postihnout Mozartova génia je ovšem nad rámec nás všech, tomuhle božímu nástroji se lze sotva kdy přiblížit. Takže je to opravdu jen „jako“, snažíme se ale o maximální zaujetí situacemi a motivačním jednáním tak, jako by byli Amadeus a Salieri osoby, které známe – chybující, milující, hmatatelné a smrtelné. Ve třetí větě mé Symfonie je malý odkaz na Mozarta a toto místo je pro mne znázorněním čistoty a krásy, kterých se nám v moderní době často nedostává.

Ano, právě vaše Symfonie č. 1 zazní na koncertu SOČRu 10. listopadu v premiéře, a tudíž by se ji slušelo představit. Kdy jste ji napsal, z jakého podnětu, kolik vás stála času a sil, jaký z ní máte pocit? A co očekáváte od večera v Obecním domě?

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na