Nový koncertní sál pro Ostravu? Snad můžeme být optimisty. Ptali jste se ředitele filharmonie
Hodně se v poslední době mluví o novém koncertním sále pro Ostravu. Určitě víte víc – v jakém stavu je aktuálně celá věc? (Petrtýlovi)
O koncertním sále pro Ostravu se mluví už od sedmdesátých let, což není v českém prostředí nic výjimečného. Myslím, že se v této věci v Ostravě ledy pohnuly a zodpovědní lidé, tedy politická reprezentace, si začínají uvědomovat i potřebu a význam kultury. A věřte, že ani to není v našem prostředí, myslím teď opět celou Českou republiku, úplně běžné. Jak víte, v současné době sídlíme v Domě kultury města Ostravy, budově, která vznikla na počátku šedesátých let minulého století a od té doby se jí nikdo, kromě několika nepříliš citlivých zásahů v devadesátých letech, prakticky nedotkl. Vyvstala tedy potřeba rekonstrukce s tím, že se jedná o památkově chráněný objekt, u kterého není možný žádný konstrukční zásah. Tím je automaticky vyloučena možnost udělat z ní kvalitní koncertní sál v moderním pojetí, tedy s dokonalou akustikou, technickým zázemím a kapacitou.
Proto se začalo hovořit o stavbě vlastního koncertního sálu, který se stane součástí komplexu současného Domu kultury, jehož “stará” část zůstane zázemím pro Janáčkovu filharmonii Ostrava. V posledních dvou letech proběhl nespočet jednání a cest, při kterých jsme hledali určitou inspiraci u již postavených sálů, převážně v Polsku, ale také v Německu, Francii či Maďarsku. Z nich vzešly určité požadavky, které se stanou základem architektonické soutěže o tuto stavbu spolu s rekonstrukcí. Předmětem diskusí byla rovněž forma soutěže, na níž již ke shodě došlo. Očekávám tedy, že na jaře roku 2018 bude tato soutěž vypsána. Následovat bude její vyhodnocení a vlastní stavební přípravy, což zabere další dva až čtyři roky, pokud budeme optimisté. Nicméně optimisty být snad můžeme, protože před asi dvěma týdny schválilo zastupitelstvo města Ostravy založení fondu, do kterého by byly každoročně vloženy významné finanční prostředky právě za účelem této budoucí stavby. To považuji za velmi zásadní krok.
Před zhruba deseti patnácti lety jste vystoupili jako tuším teprve druhý český orchestr v Austrálii. Jaké zájezdy Vás v nejbližší době čekají? A jak přínosné po finanční stránce pro Vás jsou? Děkuji. (Aleš Němeček)
Vážený pane Němečku, v tuto chvíli se orientujeme zejména na Evropu. Zásadními destinacemi jsou pro nás Německo, Švýcarsko a Rakousko, daří se nám navazovat také kontakty v Polsku. Spolupráce s Polskem v době mého nástupu do funkce kupodivu prakticky neexistovala, navzdory logisticky výhodné poloze Ostravy. Pravidelně zajíždíme také na Slovensko, v nedávné době jsme vystoupili po delší době ve španělském Bilbau. V tuto chvíli probíhá velké turné Německo – Rakousko, na kterém doprovázíme Rolanda Villazóna a Ildara Abdrazakova. Hned po Vánocích nás čekají ještě dva koncerty v Německu. V příštím roce je to pak kromě několika jednotlivých koncertů větší turné v Polsku, Koreji a Švýcarsku. Tyto aktivity jsou pro nás samozřejmě po finanční stránce zásadní. Jak je známo, rozpočet organizací, jako je ta naše, není většinou v plném rozsahu kryt zřizovatelem, takže si nějakých přibližně dvacet procent musíme každý rok vydělat, abychom dosáhli vyrovnané ekonomiky. Toto procento značí takzvanou soběstačnost. A koncertní činnost v zahraničí, ale i u nás, pro jiné pořadatele, je vedle komerčního natáčení důležitým zdrojem těchto financí. Naštěstí mohu říct, že naše zahraniční aktivity jsou poměrně široké, je to logicky jedna z našich priorit a zejména díky skvělé práci manažera orchestru Ondřeje Daňka o ně v tuto chvíli úplně není nouze.
Dobrý den, pane řediteli, neuvažujete o streamování Vašich koncertů? Určitě byste tím získali hodně nových příznivců… (Helena Kunešová, Ostrava)
Milá paní Kunešová, souhlasím s Vámi, je to dobrý nápad, tento trend. Nicméně jeho technické a autorskoprávní zajištění je natolik finančně náročné, že je v tuto chvíli mimo naše možnosti. Uvidíme, zda se něco změní s diskutovanou stavbou koncertního sálu.
V jaké finanční kondici je Janáčkova filharmonie? S jak velkým rozpočtem pracuje, jak štědré má sponzory a jak moc ji rozpočet limituje, co se programu koncertů týče? (Vlado)
Janáčkova filharmonie Ostrava pracuje s ročním rozpočtem přibližně 78 milionů korun. Zásadní položkou je příspěvek zřizovatele, tedy Statutárního města Ostrava, který činí přibližně 78 procent rozpočtu. Dalším přispěvatelem je Moravskoslezský kraj – asi 3,5 procenta, ministerstvo kultury 1,8 procent. Hovoříme-li o sponzoringu jako takovém, který chápeme jako podporu ze soukromých zdrojů, tak ten v Moravskoslezském kraji prakticky neexistuje. Máme samozřejmě několik partnerů, kteří nám usnadňují život poskytnutím určité služby, kterou provozují (ubytování, doprava a tak dále), ale to, že by přišel sponzor a dal vám nějaké relevantní peníze, to se prakticky nestává. Soukromé peníze netvoří v našem rozpočtu ani půl procenta.
I přes to, že 78 milionů je zdánlivě velká částka, jsme jí stále velmi limitováni. Neřešíme naštěstí přímo existenční problémy, v tomto ohledu k nám zřizovatel přistupuje vstřícně. Tento rozpočet nám umožňuje bezpečně pokrýt mandatorní výdaje, zejména nájmy a platy. Ale zbývá reklama a koncertní sezona samotná, jejíž kvalita je pak přímo úměrná prostředkům, které Vám zůstávají. A těchto aktivit už se navýšené prostředky tak úplně netýkají. Naštěstí se nám podařilo vybudovat mezinárodní manažerskou síť a osobní kontakty, díky kterým můžeme i přes omezený rozpočet zvát do Ostravy výrazné umělecké osobnosti, čímž kvalita sezony netrpí. Tou kvalitou mám na mysli zejména úroveň hostujících umělců, která je v našem případě, řekl bych, dosti vysoká. Celkovou finanční situaci Janáčkovy filharmonie Ostrava bych tedy nyní označil jako stabilní.
Dobrý den, nepočítáte také s koncertním uváděním oper? Myslím, že zájem o takový projekt by mezi Vašimi návštěvníky určitě byl a v Ostravě máme navíc řadu výtečných zpěváků. Děkuji, ať se Vám daří. (Kozohorský)
Vážený pane Kozohorský, i touto myšlenkou jsme se samozřejmě zabývali. Je však třeba brát v úvahu to, že operní produkce Národního divadla moravskoslezského jsou na velmi vysoké úrovni, programový záběr místní opery je široký a obávám se, že bychom jim tak trochu lezli do zelí. Navíc bych měl obavy i o návštěvnost. Když jsme před přbližně rokem přivezli do Ostravy hvězdy světové opery Piotra Beczału a Sonyu Yonchevu na operní galakoncert, neměl jsem pocit, že by byl o tento typ produkce zájem srovnatelný se zahraničím. A to se jednalo o poměrně populární program. Z těchto důvodů tedy s koncertním uváděním oper zatím nepočítáme. Připouštím však, že pokud najdeme vhodný operní kus, který by byl místním operním sborem z nějakých důvodů neuskutečnitelný, a dirigenta, který by se za produkci postavil, je možné, že takové představení v Ostravě uslyšíte.
Dobrý den, co chystáte pro příští sezonu? (Barbora)
Pokud myslíte přímo sezonu 2018/2019, zde bych si ještě dovolil s podrobnostmi posečkat a nechat je na tiskovou konferenci, která je každou sezonu, obvykle v dubnu, uvádí. Podíváme-li se na sezonu právě probíhající, vidíme v ní plejádu velkých uměleckých osobností – za všechny jmenujme například Federica Colliho, Lukáše Vondráčka, Denise Kozhukhina, Jana Martiníka, Václava Lukse a další. Novinkou v letošním roce jsou komentované koncerty s podtitulem Láska na první poslech nebo řada klavírních recitálů. Pokračujeme s řadou koncertů pro děti, crossoverovými projekty v Gongu (letos například s Tomášem Klusem), věnujeme se mladým profesionálům. V programech se snažíme zařazovat velká a obtížná díla symfonické literatury vedle proslulých sólistických koncertů – opět letos jmenujme například Symfonii č. 4 Dmitrije Šostakoviče, což je můj osobní tip, Mahlerovu Symfonii č. 7, Brucknerovu Pátou či Druhou symfonii Sergeje Rachmaninova. To vše v celkem sedmi koncertních řadách. Ujišťuji Vás, že uměleckou úroveň, kterou jsme nastavili, budeme jen zvyšovat. Já samozřejmě obsazení příští sezony z podstatné části znám a sám se na ni velmi těším. Takže se snad můžete těšit i Vy. Troufám si říci, že jsme dávno překročili hranice běžné regionální produkce, jak bývají často nazývány aktivity mimo hlavní město Prahu.
Dobrý den, zajímalo by mě, jak na tom jsou hráči Vašeho orchestru s výší platů. Děkuji za odpověď. (Karnecký)
Řekl bych, že asi jako u všech pracovníků v kultuře, není ani stav u nás příliš utěšený. Domnívám se, že výše platů neodpovídá dosaženému vzdělání a zejména vynaložené energii a času jak už při studiu, tak při výkonu vlastního povolání. Ke zlepšení dochází v poslední době postupným navyšováním tarifních platů a také díky tomu, že nám zřizovatel tato navýšení pokrývá. K Vaší otázce – konkrétně hrubý nástupní plat hudebníka je v jedenácté platové třídě v říjnu tohoto roku 17.730 korun, průměrný hrubý plat ke stejnému datu asi 26.300 korun.
Před časem jsem zachytila informaci, že organizujete nějaké přednášky pro seniory. Můžete k tomu, prosím, alespoň něco prozradit? Kde bych se mohla dozvědět podrobnosti? (Linhartová)
Milá paní Linhartová, ano, nemýlíte se. Před několika lety jsme rozšířili naši edukační činnost, která je logicky zaměřena primárně na děti. Nicméně prakticky ve stejnou chvíli jsme si uvědomili, že senioři u nás tvoří zásadní část publika a že by bylo fér nabídnout i jim nějakou aktivní činnost vedle pravidelného poslechu našich koncertů. Proto vznikl klub Filharmonie Plus, ve kterém se naši posluchači středního a vyššího věku mají možnost pravidelně scházet, pracovat na svém vzdělání, seznamovat se například s hudebními formami, které pravidelně slýchají na pódiu, někdy i aktivně hrát. To vše pod vedením zkušeného lektora Martina Ptáčka, který je i autorem celého konceptu. Tyto workshopy jsou pak pravidelně doplňovány přednáškami osobností – muzikologů či samotných interpretů. Jsem rád, že se tato naše aktivita těší velké oblibě. Více informací se můžete dozvědět na našem webu.
Dobrý den, všiml jsem si, že Janáčkova filharmonie Ostrava doprovází Rolanda Villazóna a Ildara Abdrazakova nejen při jejich pražském koncertě, ale také na dalších vystoupeních po Evropě. Jak lukrativní je to pro orchestr projekt a jak obtížné je takovou “zakázku“ získat? Co všechno tomu předchází? Kde a jak dlouho se zkoušelo? Ať se Vám i nadále daří! (Pavel Š.)
Ano, toto turné právě probíhá v Německu a Rakousku, začalo koncertem v Praze. Pro nás je to samozřejmě prestižní a i finančně lukrativní záležitost. Prestižní například v tom smyslu, že se díky takovým osobnostem dostaneme na pódia, na která bychom běžně stěží dosáhli, finančně lukrativní v tom, že tento druh činnosti je jedním ze dvou hlavních zdrojů příjmů mimo dotace, jak jsem již zmiňoval. Získat takovou “zakázku” samozřejmě není úplně snadné. Řekl bych, že je to podobné jako v každém byznysu – musíte vybudovat určitou síť kontaktů, založenou na Vaší umělecké reputaci, flexibilitě a osobních vztazích. Umělecká kvalita je základní předpoklad, tu prostě musíte automaticky mít. A na ní, na ochotě spolupracovat, schopnosti přizpůsobit se hned na počátku spolupráce a na několika dalších aspektech následně pěstujete s agenturami určitý vztah. Pokud toto vše při prvním kontaktu dokážete, může to být počátek delší spolupráce. A protože se jedná o umění, je důležité, aby mezi námi jako umělcem a organizátorem na straně druhé prostě fungovala nějaká umělecká sympatie. Pokud by druhá strana u našeho výkonu něco postrádala, prostě nás už nepozve. Také sebemenší komunikační zaváhání může takový vztah zničit.
Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.
VIZITKA
Jan Žemla (1981, Brno), ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava, v jejímž čele stojí od roku 2012. Je absolventem brněnské konzervatoře a Hudební vědy na Masarykově univerzitě. Působí v poradních orgánech několika hudebních festivalů a Ostravské univerzity. V minulosti působil jako programový manažer Filharmonie Brno a jako pedagog na Masarykově univerzitě a Ostravské univerzitě v Ostravě.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
