Nultý bod post-pandemické budoucnosti aneb taneční rave v umělecké performanci

  1. 1
  2. 2

Petr Dlouhý se dlouhodobě pohybuje v prostředí klubové scény, ať už v Praze či v Berlíně a jeho produkční, kurátorská a nyní vlastně i umělecká aktivita je tímto sociálním prostředím chtě nechtě ovlivněna. Grieving for post-pandemic future(s) má v tomto směru rovinu osobního žalmu za přítele dj. Carmen 16, jehož tracky balancující na pomezí groove techno a techhouse zní jako tanec aktivující hudební podklad pro závěrečný mini rave. Předchází mu procházka a meditace za doprovodu skladeb Charlie Aubry a. k. a. Sacrifice Seul, které vznikly pro právě probíhající projekt Pauline Payen v tématu smutku a zmocnění. Hudební performativní tvorba Sacrifice Seul vychází ze zkratování různých nahrávek až do úplného zvukového zmatení, podbarvených temným rytmem garážového techna, což přispívá ke vzniku určité míry transu u posluchačů, které Pauline Payen stimuluje řízenou meditací (je školená v somatických praktikách). A možná i kuličkou hroznového vína, kterou každý účastník povinně požil.

Grieving for post-pandemic future(s) je taktéž i tiše se prosazujícím uměleckým manifestem podpory fenoménu „clubbing“ či raving subkultury, který pro mnoho lidí znamená daleko víc než jen bezduchou páteční společenskou zábavu. Jejich vztah k elektronické taneční hudbě je jejich osobním rituálem, díky kterému dokáží překonat nesnáze běžných dnů a propojit se se svou duchovní rovinou ve světě, kde víra už dávno nemá definovatelnou podobu.

Grieving for post-pandemic future(s)
Premiéra 14. července 2021 v rámci Festivalu Nultý bod ve Studiu Alta

Koncept, performance: Pauline Payen & Petr Dlouhý

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments