O PKF, platech muzikantů, Met i Anně Netrebko. Ptali jste se Emmanuela Villauma
Dobrý den, pane šéfdirigente, rádi chodíme na vaše pražské koncerty, myslím, že kvalita PKF se pod vaším vedením hodně zvedla! Neměl byste chuť také nastudovat nějakou operní inscenaci v pražském Národním divadle? Přijal byste takovou nabídku? (Řezníčková)
Zatím jsem se na žádnou pražskou operu nedostal. Kdykoliv přijedu do Prahy, jsem tu kvůli zkouškám s orchestrem, koncertům a schůzkám s týmem nebo se sponzory. Nicméně bych rád někdy zašel do Národního divadla, tedy spíš bych opravdu měl!
Opera je neskutečně časově náročná, v jakémkoliv operním domě potřebujete více než měsíc na nazkoušení nové inscenace. Příští čtyři roky mám diář úplně nabitý, takže nic podobného neplánuji, ačkoliv bych se do takového projektu pustil velice rád.
Dobrý den, zajímaly by mě vaše dojmy z inscenace Tosky, kterou jste dirigoval na záskok v Metropolitní opeře, a také co si myslíte o suspendování Jamese Levina. Děkuji (P. Šimánek)
O odvolání Jamese Levina jako takovém se nemohu vyjadřovat. Ať se na to díváte z jakéhokoliv pohledu, je to smutný příběh a pro Met i celý její tým to bylo opravdu těžké období. Nyní se kormidla ujal Yannick Nézet-Séguin a přinesl do souboru novou energii. Met je jedinečný chrám hudby, v mnoha ohledech nejvýznamnější operní dům na americkém kontinentu, pro některé i na celém světě.
Při zkoušení Tosky jsme se přes ten skandál velmi rychle přenesli a ponořili se do intenzivního zkoušení. S Davidem McVicarem spolupracuji opravdu rád, opeře rozumí tak jako svého času Jean-Pierre Ponnelle, jeho přístup charakterizuje originální a velmi hluboké porozumění pro složitá a občas těžko odhalitelná propojení mezi libretem a hudbou. Naše Tosca je velkolepou podívanou s úchvatnými kostýmy. Občas si připadáte, jako byste se ocitli ve 3D verzi obrazu jednoho ze starých holandských mistrů. Někteří lidé nám vyčítali, že se vracíme k původní Zeffirelliho Tosce, tak to ale není. David se prostě vrací k původním, konkrétním místům, do nichž je opera zasazená, a chápe náznaky v libretu způsobem mnohdy ještě nápaditějším a věrnějším než Zeffirelli. Nezajímají ho velkolepé nebo líbivé věci jen proto, že mají úspěch. David prostě vytváří to správné prostředí pro co nejpůsobivější a nejsilnější nové zpracování tohoto klasického mistrovského díla. Vyloženě mě těšilo, že jsem spolu s ním mohl čelit nástrahám této opery a snažit se najít odpovědi na některé nezodpovězené otázky, jimiž je opředena.
S orchestrem i sborem Metropolitní opery pracuji opravdu rád, dosud jsem s nimi vytvořil sedm inscenací. Vždy se na sebe okamžitě napojíme a díky tomuto souznění se nám vždy velmi rychle daří ponořit se zcela do podstaty hudby. Je to velmi flexibilní orchestr s hlubokým porozuměním pro hudbu, schopný se rychle přizpůsobit jakémukoliv impulzu ze scény a ihned zhmotnit jakýkoliv poetický záměr nebo náladu dirigenta. Kromě toho byli všichni odhodláni ukázat světu, čeho jsou schopni za daných okolností dosáhnout.
Dirigovat Tosku v rámci prestižního novoročního galakoncertu byla nejenom obrovská pocta, ale také veliký tlak… Ten večer měl ohromný úspěch, diváci mnohokrát přerušili program a nadšeně aplaudovali vestoje. Jeden z hudebníků mi řekl, že se opět cítil jako při některých představeních před mnoha lety. Po prvním uvedení a v průběhu dalších představení jsme Tosku stále vybrušovali, až byla připravena pro světové publikum, které ji mohlo sledovat prostřednictvím HD přenosu. Právě přenosy do kin měly velmi pozitivní ohlasy.
Dobrý deň, pán dirigent, prečo ste vymenili Bratislavu za Prahu? (Radoslav)
S kolegy v Bratislavě jsem prožil nádherných sedm let. Mám pocit, že jsme celou tu dobu společně rostli a rozvíjeli se. Každá vzpomínka na kterýkoliv z bratislavských koncertů je mi velmi drahá. I když jsme asi mohli spolupráci ještě o pár let prodloužit, rozhodně je vždy lepší odejít příliš brzy než příliš pozdě! Spolupráce s PKF – Prague Philharmonia mi teď více vyhovuje i časově, pražská sezona je kratší a s orchestrem můžeme častěji jezdit na zájezdy. Stále se do Bratislavy rád vracím a mám tam v budoucnu domluvené další projekty.
Co zajímavého chystáte s PKF v příští sezoně? Jaký repertoár podle vás orchestru nejvíc sedí? (Turečkovi, Praha)
Máme před sebou opravdu zajímavou sezonu. Brzy se o našich plánech dozvíte více, ale zatím vám nic konkrétního prozradit nemohu. Věřím, že zklamaní nebudete.
Ešte stále pôsobíte ako hudobný riaditeľ Opery v Dallase? Ak áno, ako často tam vystupujete? (Honzo)
Každý rok dělám v Dallasu tři opery, vždy v průběhu asi čtyř měsíců. Hraji tam také důležitou roli při sestavování programu, výběru účinkujících a jednání se sponzory. Je to úchvatné město a lidé jsou na něj velmi hrdí, což se také promítá do významné podpory umění.
Po zbytek roku, když zrovna nejsem v Praze ani v Dallasu, spolupracuji jako hostující dirigent s různými orchestry a operními domy. Všechny takové zkušenosti mě obohacují a věřím, že mi také pomáhají při práci šéfdirigenta PKF – Prague Philharmonia, ať už je to díky kontaktům, které nasbírám, nebo díky hlubšímu pochopení mé práce v umění.
Dobrý den, pane Villaume, co si myslíte o úrovni operních scén v Čechách? Jaká představení jste tu viděl a jak se vám líbila? (Jindřich Bezdíček)
V České republice je obrovský potenciál, velké bohatství hudebních talentů a pochází odsud výjimeční zpěváci. České pěvce sleduji a mnohé z nich jsem slyšel – ať už naživo, nebo prostřednictvím nahrávek. Pražské Národní divadlo i brněnská opera mají ve světě skvělou pověst a je proč být na ně a na tradice, které reprezentují, hrdý.
Dobrý den, pane dirigente, určitě už máte přehled i přes další orchestry. V čem je podle vás PKF specifická a v čem jsou její hlavní přednosti? (Pechan, Praha)
PKF – Prague Philharmonia je vynikající komorní orchestr s úžasným smyslem pro preciznost a čistotu provedení. Hráči jsou ale zároveň přizpůsobiví a skutečně zapálení pro hudbu. Základem repertoáru orchestru jsou klasické symfonické skladby, ale i když se pustíme mimo tuto oblast, jejich přístup k hudbě je stále stejně elegantní, jasný a typicky komorní. To, co spolu vytváříme, vlastně ani nejde popsat slovy nebo ilustrovat na něčem konkrétním, jsou to právě ty magické okamžiky, které vyplývají z propojení s partiturou, a především z jedinečného dialogu mezi umělci a publikem, specifického pro každé jednotlivé představení. Je to vlastně něco velmi vzácného a pro mě je opravdu ctí spolupracovat s takovýmto orchestrem. Kromě toho mě to taky baví…
Aký je rozdiel medzi operným a symfonickým dirigovaním? A aký druh symfonického repertoáru máte najradšej? (JK, Bratislava)
Všichni velcí dirigenti se cítili stejně doma na pódiu jako v orchestřišti. To je pro mě zásadní.
Při dirigování opery máte pocit, že vyprávíte příběh, musíte se umět přizpůsobovat, dávat pozor na více věcí najednou a rozhodovat, které z nich jsou nejdůležitější. Všechny tyto zkušenosti pak mohou být velmi užitečné při dirigování symfonického orchestru. Ať už hrajete jeho operu nebo symfonii, autorem je pořád jeden a ten samý Mozart! Během prvních několika taktů jakéhokoliv představení nebo nahrávky dokážu poznat, jestli má dirigent zkušenosti s operním repertoárem.
Na druhou stranu, když pravidelně provádíte mistrovská symfonická díla s těmi nejlepšími tělesy, získáte větší disciplínu a povědomí o čistě orchestrálních otázkách, jako je například práce s jednotlivými nástrojovými skupinami orchestru, stavba nebo zvuk. A to je zase velmi užitečné, když stojíte v orchestřišti v divadle…
Co říkáte tomu, jak jsou hudebníci v Čechách placeni? (Honza K.)
To je složité téma! Obecně nejsou finanční podmínky pro české hudebníky moc příznivé. Náklady v oblasti hudby rostou rychleji než inflace, práce v ní vyžaduje zručnost a formální vzdělání. Snaha najít rovnováhu mezi uměleckou úrovní a finanční stabilitou představuje vždy opravdovou výzvu. V současné době potřebujeme více než kdy dříve podporu státu a místních institucí, ale také individuální a firemní dárce. Život profesionálního hudebníka vyžaduje kromě nadšení a talentu také dlouhá léta neutuchajícího odhodlání. Když se na to díváte takto, váš výdělek nikdy neodpovídá míře vašeho nasazení a toho, co jste do své práce vložili.
Dobrý den, jak vzpomínáte na nahrávání s Annou Netrebko? Jak dlouho jste zkoušeli a je hodně přísná na to, co „pustí ven“? Nějaký další projekt s ní nechystáte? (Alžběta Raszková)
Bylo to mé první setkání s PKF – Prague Philharmonia, začátek naší společné cesty. Všechny nás to ohromně bavilo a Anna si orchestr okamžitě zamilovala. Anna přesně ví, co chce, a ví, jak to dostat z lidí kolem sebe, ale jakmile si získáte její důvěru, nikdy se nechová jako diva a skvěle se s ní spolupracuje. Nemám pocit, že by byla při konečných úpravách nějak přehnaně náročná. Jako všichni zpěváci ale trvala na tom, aby byl její hlas „nad“ orchestrem! Možná budeme mít s Annou brzy koncert i v Praze.
Společně s orchestrem jsme počátkem září nahráli čistě symfonickou desku s díly Bizeta, Debussyho a Ravela a v tuto chvíli jednáme o jejím vydání. Bude skvělé poslechnout si, jak orchestr září v celé své kráse!
Jménem čtenářů Opery Plus děkujeme za vaše odpovědi.
VIZITKA
Francouzský dirigent Emmanuel Villaume (1964) dirigoval během své kariéry vystoupení s těmi nejprominentnějšími operními soubory a symfonickými orchestry z celého světa. Šéfdirigentem PKF – Prague Philharmonia se stal v sezoně 2015–2016.
V současné době již pátou sezonu působí také jako hudební ředitel Opery v Dallasu. V sezoně 2017/2018 zde bude dirigovat tři představení: Samsona a Dalilu (C. Saint-Saëns), Der Ring des Polykrates (E. W. Korngold) a Mozartova Dona Giovanniho. Vrací se také do Metropolitní opery v New Yorku (Puccini: Tosca; Massenet: Thaïs), Lyric Opera of Chicago (Gounod: Faust) a Gran Teatre del Liceu s Pucciniho Manon Lescaut, za kterou sklidil skvělé kritiky v The New York Times: „Je to nejživější a nejvíce vzrušující interpretace Manon v Met za řadu posledních let a je úžasným zahájením jarní sezony operního domu.“ V lednu 2018 dirigoval slavnou Pucciniho operu Tosca v rámci série Metropolitní opera LIVE, která je přenášena do více než 2.000 kin v 73 zemích světa. Kromě těchto scén pravidelně spolupracuje s operami v San Franciscu, Los Angeles, Montrealu, Královskou operou Covent Garden v Londýně, Washingtonskou národní operou, Teatro Colón v Buenos Aires, Tokyo Bunka Kaikan a Opéra Bastille v Paříži. Dirigoval představení v Bavorské státní opeře, Deutsche Oper Berlin, Teatro La Fenice, Teatro Regio di Torino, Teatro Real v Madridu, Opéra de Monte-Carlo a řadě dalších. Na slavném festivalu Klangbogen ve Vídni uvedl Menottiho Goyu s Plácidem Domingem v titulní roli.
Vedle operní tvorby se aktivně věnuje i práci se symfonickými tělesy. V letech 2009–2016 byl šéfdirigentem Slovenské filharmonie. Spolupracoval s Los Angeles Philharmonic, Chicago, Montreal, San Francisco, Houston a Boston Symphony, Royal Philharmonia, Orchestre de Paris, Orchestre philharmonique de Radio France, NHK Symphony Orchestra v Tokiu a řadou dalších. V roce 2008 vystoupil s Čínským národním operním orchestrem v rámci Letních olympijských her v Pekingu. Z dalších vrcholů jmenujme koncerty v newyorské Avery Fisher Hall na Richard Tucker Gala 2014, s Juilliard Orchestra v Alice Tully Hall, na Grant Park Music Festival v Chicagu, festivalu Bílé noci v Mariinském divadle v Petrohradu a evropské koncertní turné s Čajkovského operou Jolanta se sopranistkou Annou Netrebko se zastávkami v Lucernu, Kodani, Monte Carlu a londýnské Royal Albert Hall. Připomeňme také jeho četná vystoupení na prestižním americkém festivalu Spoleto, kde v letech 2001 až 2010 působil jako hudební ředitel.
Jeho projekty s PKF – Prague Philharmonia zahrnují nahrávání s Annou Netrebko pro label Deutsche Grammophon, CD s Bryanem Hymelem pro Warner Classics, které získalo nominaci na International Opera Awards 2016, či speciální silvestrovské gala v Royal Opera House Muscat v Ománu. V lednu 2017 absolvoval s orchestrem mimořádně úspěšné turné po USA, které mimo jiné zahrnovalo koncerty v Davis Symphony Hall v San Franciscu a Copley Symphony Hall v San Diegu.
Emmanuel Villaume se narodil v roce 1964 ve Štrasburku a vystudoval hudbu na Conservatoire de Strasbourg. Posléze pokračoval ve studiích na pařížské Sorbonně, kde získal diplom v oboru literatura, filozofie a muzikologie. Coby autor erudovaných muzikologických článků byl ve věku pouhých jednadvaceti let jmenován dramaturgem Rýnské národní opery ve Štrasburku. Je držitelem čestného doktorátu z University of Indianapolis. Maestro Villaume žije střídavě v Paříži a v Dallasu.
(Zdroj: PKF – Prague Philharmonia)
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
