Od Jánošíka k Tulákovi. Před pětadvaceti lety zemřel Ján Cikker

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Miloslav Blahynka o posledních dvou jevištních Cikkerových dílech píše, že je „spojuje na rozdíl od předchozích děl obraz apolitického hrdiny povzneseného nad všechny hamižnosti a kořistnictví všedního života“. Ústřední postavu Tuláka přirovnal Blahynka k Revírníkovi v Janáčkově Lišce Bystroušce.

Premiéra Cikkerovy opery Zo života hmyzu byla 21. února 1984 v Bratislavě. Dirigentem byl Viktor Málek, režisérem Branislav Kriška. Poté začal Ján Cikker připravovat svou další operu, Antigonu na námět Sofoklovy tragédie. Bohužel dílo nedokončil, zachovaly se jen určité skicy.Miloslav Blahynka ve své mimořádně důkladné a fundované studii, jež byla publikována v časopise Slovenské divadlo (číslo 2, ročník 2011) pod názvem Operní tvorba Jána Cikkera a jej společenské pozadie hodnotí Cikkerův přínos následovně: „Odkaz na humanitu, který u Cikkera souvisí i s šíří literárních podnětů, vedl k universálním myšlenkovým poselstvím. Cikker je ve své dramaturgii staví nad individuální rozměry svých hrdinů. Z koncepce a dramaturgie Cikkerovy tvorby však jasně vnímáme vše, co určuje kvalitu humánního rozměru člověka. … V časech železné opony plnila Cikkerova operní tvorba nejen funkci kulturního mostu mezi Východem a Západem, ale i funkci humanizujícího činitele, přinášejícího významné umělecké a etické poznání.“

Foto archiv, archiv ND Praha

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Mohlo by vás zajímat