Óda na radost se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu

Takový program nikdy nezklame – na Beethovenovu Devátou je vždy nabito. Nejinak tomu bylo i 20. listopadu na druhém abonentním koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu; navzdory nepříjemnému počasí a počínající sezoně chřipek byla Dvořákova síň zcela obsazená.
Ondrej Lenárd – SOČR s Ódou na radost – Praha 20. 11. 2017 (zdroj SOČR / foto Tomáš Vodňanský)

Rozhlasoví symfonikové si na slavnostní program přizvali Pražský filharmonický sbor a sólisty Simonu Houda Šaturovou, Janu Sýkorovou, Jaroslava Březinu a Petera Mikuláše. Za dirigentským pultem stanul šéf rozhlasového orchestru Ondrej Lenárd.

Nejdříve ovšem zazněla Leonora č. 3, opakovaně komponovaná a předělávaná předehra k Beethovenově jediné opeře Fidelio. Rozhlasovým symfonikům se vyvedla – vystihli tajemnou atmosféru v úvodu, hybnější část vzápětí podali s lehkostí a rozšafností až taneční, s dobře volenými tempy a slavnostními fanfárami dechů v závěru. Naopak začátek Deváté symfonie přinesl spíše dojem průměrnosti, pianissima nebyla dost tichá, ve forte orchestr ztrácel sílu. Taková jízda na půl plynu. Dirigent Ondrej Lenárd ale evidentně o nic víc neusiloval. Po trochu uspěchaném a nevýrazném závěru první věty bohužel ani ta druhá či třetí nepřinesla mnoho podnětného, výraz byl plochý, takové instantní mezzoforte ve všech skupinách, frázování zvláštní, bez akcentu, bez pointy. Musím říct, že se nepamatuji, kdy mě krásné a zpěvné Adagio tak zoufale nebavilo… Přesto lze ocenit zdařilá sóla dobře připravených hráčů, například horny, hoboje, fagotů…

Poslední věta Presto přinesla přece jen oživení v dynamice a dramatičtějším výrazu, do hry orchestru se vrátily větší kontrasty, napětí a zdravý tah do finále. Kvarteto sólistů odvedlo dobrý výkon, basista Peter Mikuláš měl poněkud exaltovanější úvod, vhodný možná spíše do opery, ale velmi hezky ladili s Jaroslavem Březinou. Březinův tenor vynikal z masy tónů spíše světlou barvou než silou, ale byl dostatečně nápadný a účinek splnil. Také obě pěvkyně předvedly solidní a přesnou souhru v duu i s kvartetem. Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Vasilek) splnil svůj úkol na jedničku, jeho vyvážený a kompaktní přednes dodal Ódě na radost očekávanou velkolepost.

Konec dobrý – všechno dobré, říká se. Publikum ocenilo oblíbenou skladbu vcelku nadšeně. Nakonec nedává se tak často. Ale za mě – až taková radost to zase nebyla. Myslím, že Symfonický orchestr Českého rozhlasu by mohl mít i na víc.

Hodnocení autorky recenze: 60 %

 

Symfonický orchestr Českého rozhlasu s Ódou na radost
Simona Šaturová (soprán)
Jana Sýkorová (alt)
Jaroslav Březina (tenor)
Peter Mikuláš (bas)
Dirigent: Ondrej Lenárd
Sbormistr: Lukáš Vasilek
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Pražský filharmonický sbor
20. listopadu 2017 Dvořákova síň Rudolfinum Praha

program:
Ludwig van Beethoven:
– Leonora č. 3, předehra
– Symfonie č. 9 d moll, op. 125

www.rozhlas.cz
www.filharmonickysbor.cz

Hodnocení

Vaše hodnocení - SOČR s Ódou na radost (Praha 20. 11. 2017)

[Celkem: 15    Průměr: 2.5/5]

Související články


Napsat komentář