Ohlédnutí za letošním Janáčkovým májem

  1. 1
  2. 2

Hudba Hradní stráže, Pretty Yende, která krásně odstínila písňové oblasti Itálie, Francie, Španělska a Ameriky, každá byla rozdílná, žádné univerzální zpívání. U ní i u Julie Fischer, která byla dalším vrcholem, navíc klavírní doprovody, které byly plnohodnotnými partnery. Julia Fischer zcela strhla interpretací třetí Sonáty Bohuslava Martinů, v životě jsem ji neslyšel takto provést. Sólo pro tři a balet Národního divadla z Prahy, ještě po festivalu se diváci k tomuto představení při náhodných setkáních vraceli. Nebo Hana Kotková. Minimalistického autora Philipa Glasse v Evropě nikdo nezahraje jako ona. Zpaměti, skladbu, která trvá třicet dva minut. Hrála, jako by s Glassem to dílo napsala. Již vzpomenutý Igor Ardašev. Těžký program, interpretačně nesmírně náročný. Mnohý interpret zůstane jen u techniky, Ardašev však navíc předvedl celou škálu barev klavíru. A navázal dialog se sálem, bylo ticho, že nebylo slyšet ani špendlík. Dvě hodiny hry na klavír. Zpaměti a bez jediného zaváhání. Úžasné.Byl jste všude a u všeho, na každém koncertě. Uváděl jste jednotlivé večery, vítal hosty, věnoval se účinkujícím. Viděli jsme vás dokonce stěhovat klavír na pódiu v průběhu koncertu. Co všechno na festivalu děláte?

Ředitel by neměl stěhovat klavír, ale nic se mu nestane, když to udělá. (úsměv) U koncertů jsem si dělal vlastní názor. Osobní kontakt s umělci pokládám za slušnost, kdy také sleduji, zdali bylo v zázemí všechno v pořádku, o umělce postaráno, jak jsme se domluvili. Snažím se být také stále mezi posluchači, abych mohl reagovat na jejich myšlenky. Z jejich tváří poznám, jestli byl koncert dobrý.

Bez věrných partnerů by festival nebyl. Všichni stojí za zmínku, ale to bychom zabrali kus místa v rozhovoru, spoléhejme tedy na to, že návštěvníci Janáčkova máje je měli možnost registrovat v programech nebo na plakátech. Co byste na nich vyzdvihl?

Vážím si všech partnerů z Ostravy a regionu, že ze svých rozpočtů ještě podporují umění a klasickou hudbu, toho si nesmírně vážím. Jsem rád, že poměr zůstává hodně vyrovnaný, polovinu nákladů festivalu zabezpečují firmy, polovina je z veřejných peněz, ministerstva, kraje a města Ostravy, které je hlavním partnerem.Prozradíte něco z příprav na jubilejní čtyřicátý ročník Janáčkova máje?

Prozatím nemohu. Z osmdesáti pěti procent je ale festival hotový. Těšíme se na tři zahraniční orchestry a tradičně výborné sólisty, jeden večer bude věnován krásnému hlasu.

Na jednom z koncertů jste se zmínil o dobré náladě, která panuje na festivalu. Mohl byste uvést nějaké příklady, jak jste to myslel?

Spousta lidí říkala, že tento festival byl výjimečný. Když se ale zpětně podívám na program a interprety, nemyslím, že letošní ročník byl lepší než předchozí. Co však mohu považovat za výjimečné, byla atmosféra, chuť jít na koncert, očividná radost ze slyšeného. Všude, v sálech, ve foyer. A trvalo to tři týdny, jedno jestli v Ostravě, Opavě či jinde, jedno jestli v Gongu nebo na zámečku ve Vítkovicích. Na lidech bylo vidět, že poslouchají a usmívají se.

Děkuji za rozhovor.

Vizitka:
Jaromír Javůrek (21. 7. 1955 – Ostrava Vítkovice) se systematicky začal hudebně vzdělávat na konzervatoři v Ostravě a po absolutoriu (hra na kontrabas, dirigování, fakultativně skladba) na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (dirigování orchestru a sboru).

Od října 1982 působil pět sezon jako hlavní sbormistr Ostravského filharmonického sboru, od roku 1983 do roku 1995 jako dramaturg Janáčkovy filharmonie Ostrava. Od roku 1976 aktivně působil v amatérském hudebním dění České republiky (kromě jiného byl uměleckým vedoucím a dirigentem Ženského pěveckého sboru Bohuslava Martinů a Symfonického orchestru Frýdek-Místek).  Od roku 1983 se podílel na rozvoji Janáčkova máje. Nejprve jako člen programové rady, později jako tajemník a nakonec ředitel festivalu, kterým byl jmenován v roce 1993.

Za jeho působení dosáhl Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj výrazného rozvoje, zařadil se mezi nejvýznamnější hudební festivaly České republiky a získal velkou prestiž v rámci Evropy (je členem Evropské festivalové asociace). V roce 1996 byl Jaromír Javůrek zvolen prezidentem Asociace hudebních festivalů České republiky, jímž byl do roku 2013. Pět let byl členem prezidia České hudební rady a výboru Česká hudba 2004. Pravidelně byl zván do odborných komisí ministra kultury České republiky (grantová komise, komise pro udělování Cen Ministerstva kultury České republiky, komise pro profesionální symfonické orchestry a sbory, konkurzní komise). Pedagogicky působí na Janáčkově konzervatoři a Gymnáziu v Ostravě – obor dirigování a kulturní management.

Pracovní aktivity Jaromíra Javůrka jsou velmi široké a většina z nich je v posledních letech úzce svázána především s hudebním festivalovým děním (tuzemským a zahraničním) a s hudebně popularizační a hudebně publicistickou činností. Té se věnuje již od osmdesátých let. Popularizační činnost zahrnuje především koncerty pro žáky základních a středních škol, moderování nejrůznějších typů koncertů klasické hudby, rozhlasové a televizní pořady, články v denním a odborném tisku.

www.janackuvmaj.cz

Foto archiv, Janáčkův máj

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat