Operní kukátko (13)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Na scéně Jana Hubínka a s kostýmy Zuzany Krejskové se spíše vrací k původní verzi (1866) ve dvou dějstvích s mluvenými dialogy. Tato verze inspirovala v minulosti i jiné činoherní soubory, a jedna z adaptací námětu byla uvedena i jako opakovaný záznam z divadla Ypsilon na slavnostní večer 28. října 2015 na ČT art.

I operní soubory zanikají
Čtyřicet let existoval v Buffallu operní soubor Opera Sacra, vedený reverendem Jacobem Lenwonem. Po čtyřiceti sezonách se ukončuje jeho činnost Honnegrovým hudebně-dramatickým dílem Johanka z Arku na hranici, které bude provedeno v chrámovém prostoru St. Joseph University Church. Opera se po celou dobu činnosti zaměřovala na díla s náboženskou tematikou a uvádění děl v církevních prostorách. Loňskou oceňovanou inscenací byly například Poulencovy Dialogy karmelitánek. Opona naposledy padá 21. listopadu 2015.

Operní nahrávka týdne
Händel, Georg Friedrich – Partenope. Il Pomo d’Oro, dirigent Riccardo Minasi. Erato 0825646090075. 2015 (3 cd).

Pěvecký tým snů se podařilo shromáždit na nové nahrávce méně známé a méně hrané opery Georga Friedricha Händela z roku 1730 ze skladatelova středního londýnského období. Poprvé byla opera nahrána v roce 1978 Sigiswaldem Kuijkenem, a v kontratenorové roli vystupoval dnes slavný dirigent René Jacobs. Po ní následovala až nahrávka Chandosu v roce 2004 s dirigentem Christianem Curnynem. Současná nahrávka disponuje úžasnou Karinou Gauvin v titulní roli. Kanadská sopranistka specializující se převážně na barokní a mozartovské party je zcela určitě jedním z nejkrásnějších hlasů na světových operních podiích, se kterou spolupracují nejvýznamnější dirigenti tohoto oboru. Poznali jsme její umění také na výjimečném pražském koncertu. Důstojnou soupeřkou je jí mladá italská mezzosopranistka Teresa Iervolino jako její sokyně v lásce Rosmira. V původně kastrátové roli Arsaceho vystupuje hvězdný kontratenor Philippe Jaroussky, mistr vokálních afektů barokní opery. Menší party si rozdělili tenorista John Mark Ainsley (Emilio) a basista Luca Tittoto (Ormonte) a maďarská sopranistka Emőke Baráth (Armindo). Skutečný zážitek, ve kterém zaslechneme novodobé ozvuky „soupeření“ slavných händelovských rivalek Francescy Cuzzoni a Faustiny Hasse-Bordoni.

Kniha týdne
Bernd Weikl: Kunst- und Pressefreiheit in Deutschland. Rückblick und Status quo (Umělecká svoboda a svoboda tisku v Německu. Pohled do minulosti a současný stav). Lipsko, Leipziger Universitätsverlag 2015. 60 stran (brož.).

Proslulý rakouský barytonista Bernd Weikl (narozen 1942), v současnosti vystupující již pouze výjimečně na koncertech i jako recitátor (například i v Praze v Schönbergových Písních z Gurre, 2006), vytvořil na světových scénách přes sto dvacet operních postav.

Bernd Weikl
Bernd Weikl

Zvláště proslul v německém repertoáru, mezi jeho wagnerovskými postavami se stalo nedostižné ztvárnění Hanse Sachse. Umělec, usazený v pozdějších letech v Hamburku, ale také „proslul“ svými tvrdými a nekompromisními názory na operní provoz, které mu vynesly rozporuplné reakce mnoha kolegů, inscenátorů a manažerů divadel. Jakýmsi shrnutím jeho názorů je drobný spisek, který se vyjadřuje k mnoha aktuálním tématům současné opery – například k problémům režisérské nadvlády nad operními inscenacemi, nahotě na operním jevišti, o provokaci jako způsobu režisérské práce v opeře nebo o postavení pěvce v soukolí mezi režijní a hudební složkou inscenace. V dalších krátkých statích se pouští na věčně horkou půdu, například ve stati o Wagnerově antisemitismu nebo o „fašismu“ v současné opeře. Bernd Weikl se na více místech profiluje spíše jako homo politicus než jako umělec. Tato drobná publikace, ne nadarmo vydaná na bývalé východoněmecké univerzitě, mu opět vynese řadu protikladných ohlasů.

Operní úsměvy

Leo Slezak
Leo Slezak

O slavném tenoristovi rakousko-českého původu Leu Slezakovi (1873-1946) koluje celá řada anekdot a veselých příběhů, které umělec podporoval svým smyslem pro humor a pro herecké načasování. Jednou hostoval tenorista v jedné z jeho četných královských rolí ve švýcarském divadle a rozhodl se jet z Vídně vlakem. Bohužel zapomněl rekvizitu – královskou korunu, nezbytnou pro tento part, doma. Jeho komorník si toho ale včas všiml, rychle zabalil korunu do papíru a na poslední chvíli ji Slezakovi přinesl do kupé. Slezak během cesty usnul a na hranicích ho vzbudil nekompromisní švýcarský celník s otázkou: „Máte něco k proclení, pane?“ „Nic nemám,“ prohlásil rozespalý pěvec. Bdělý strážce ekonomických hranic si všiml podivně tvarovaného balíčku a nakázal Slezakovi: „Rozbalte to!“ Otrávený umělec tedy rozbalil tajuplný předmět. Zaskočený celník se uklonil: „O promiňte, Vaše veličenstvo, netušil jsem, že cestujete inkognito. Prosím o laskavé prominutí!“

Veselé příběhy o tomto pěvci vydaly na malou knihu, která je v německých mluvících zemích opakovaně vydávána nejčastěji pod názvem Lachen mit Slezak (Smích / Zasmějme se) se Slezakem.

Foto archiv, Teatro Carlo Felice, The Dallas Opera, Oper Stuttgart, Opernhaus Zürich, Wexford Festival Opera, APA, National Sawdust Brooklyn, Teatro Grattacielo, MD Zlín

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat