Operní kukátko (16)

  1. 1
  2. 2
  3. 3


Opera v kině
Současný ředitel Metropolitní opery Peter Gelb mluví o finančních a uměleckých aspektech projekcí operních inscenací v světové síni kin. Letos je již prodáno osmnáct miliónů lístků (sobotní reklama před přenosem Bergovy Lulu anoncovala dokonce devatenáct miliónů), USA jsou sice největší trh, ale 65% objemu prodeje pochází zahraničí. Významně se na prodeji podílí především německy mluvící oblast – Německo a Rakousko. Peter Gelb dále zdůrazňuje nutnost inovující vizuality u nových projektů Metropolitní opery, které budou přenášeny jako přenosy do mnoha zemí světa, ale také o nárocích, které současní tvůrci mají.

Peter Gelb (foto archiv)
Peter Gelb (foto archiv)

Na to, co je základem světového úspěchu režiséra a výtvarníka Williama Kentridge v inscenaci Bergovy Lulu v Metropolitní opeře (mimo jiné v přenosu v Česku 21. listopadu 2015) se dozvíte v plném znění rozhovoru Das wäre sonst ein Todesurteil (To by byl jinak rozsudek smrti) – zde .


Operní nahrávka týdne
Mozart, Wolgang Amadeus – Les Mystères d’Isis (Isidina tajemství). Le Concert Spirituel, dirigent Diego Fasolis. Glossa – GCD 921630 (2 CD). Opravdu nemáte mezery v hudebním vzdělání, nejde totiž o „neznámou“ francouzskou Mozartovu operu. Isidina tajemství jsou totiž důkladným přepracováním Kouzelné flétny s ohledem na francouzského diváka. S Napoleonovými výboji a jeho zájmem o orientalistiku jako obor se francouzská armáda a také badatelé dostali do Egypta. Díky jejich objevům a mnoha předmětům, které se převezly do Francie, vznikla doslova „egyptománie“. Cokoliv, co souviselo s prastarou egyptskou kulturou, náboženstvím a jazykem, bylo módní, a to ještě dávno předtím, než bylo uspokojivě rozluštěno hieroglyfické písmo. Takzvaná Rosettská deska byla přivezena roku 1799, a Jean-François Champollion publikoval svůj výklad o hieroglyfech a jejich překladu v úplnosti až roku 1824. Francouzští divadelníci velmi pohotově reagovali na egyptskou módu, a tak vznikala díla inspirovaná faraonským dvorem nebo jejich velmi zkreslenými představami o staroegyptské mytologii. Vzhledem k tomu, že Mozartova Kouzelná flétna byla považována pro francouzského diváka jako hůře srozumitelná, byl děj přepracován Ludwigem Wenzelem Lachnithem ve francouzském překladu Étienna Morela de Chédeville pro pařížské uvedení roku 1801. Upravovatel i překladatel dodrželi hlavní linie Schikanederova libreta, ale hudebně jde vlastně o mozartovské pasticcio, vedle většiny hudby z Kouzelné flétny obsahuje i čísla z jiných jeho oper. Čtyřaktová opera neobsahuje mluvené slovy, ale recitativy, a jsou samozřejmě zařazeny francouzským publikem oblíbené balety v exotické výpravě. Postavy jsou většinou přejmenovány, jen Pamina zůstává Paminou (stejně jako první až třetí bezejmenná dáma) a Sarastro se mění například na Zarastra, ostatní charaktery nesou zcela odlišná jména. Půvabná nahrávka vznikla na základě koncertů během roku 2013 a byla realizována v Salle Pleyel téhož roku.

Wolfgang Amadeus Mozart: Les Mystères d'Isis 23. 11. 2013 (foto Alex de La Forest)
Wolfgang Amadeus Mozart: Les Mystères d’Isis 23. 11. 2013 (foto Alex de La Forest)

Nahrávku doprovází booklet s vícejazyčným textem a také studií s objasněním vzniku celého díla. Za dirigentským pultem zastoupil obvyklého Hervého Niqueta u jeho souboru zdárně Diego Fasolis. Zajímavý titul, který velmi příjemně doplňuje historii přijímání Mozartova díla v první vlně mimo německy mluvící země.


Kniha týdne
Kehrmann, Boris – Vom Expressionismus zum verordneten „Realistischen Musiktheater“. Walter Felsenstein – Eine dokumentarische Biographie 1901 bis 1951 (Od expresionismu k uspořádanému „realistickému hudebnímu divadlu“. Walter Felsenstein – dokumentační biografie 1901 až 1951). Dva svazky. Marburg, Tectum Verlag 2015. 1372 stran (celkem). ISBN 978-3-8288-3266-4. První část monumentálního projektu k životu a dílu světově proslulého operního režiséra Waltera Felsensteina (1901–1975), původem z Rakouska a později proslaveného režiséra a ředitele v Komische Oper Berlin, odhaluje v mnoha komentovaných dokumentech nejen jeho cestu k opeře, četné úspěchy i jako činoherního režiséra, ale také jeho osobní život a dramatické peripetie válečných let.

Walter Felsenstein (zdroj www.fritz-oeser.de)
Walter Felsenstein (zdroj www.fritz-oeser.de)

Kniha obsahuje i objemný teoretický diskurs k jeho režisérským metodám i jeho politickému názoru a postavení v rámci tehdejší Deutsche Demokratische Republik. Objevná kniha pro zájemce o operní režii a historii moderní opery vůbec.


Operní úsměvy

Augustin Eugène Scribe (foto archiv)
Augustin Eugène Scribe (foto archiv)

Augustin Eugène Scribe (1791–1861), jeden z nejslavnějších libretistů devatenáctého století pro řadu francouzských a italských skladatelů (mimo jiné pro opery Favoritka, Nápoj lásky, Židovka, Afričanka, Hugenoti, Prorok, Hrabě Ory, Sicilské nešpory, Maškarní ples a mnohé další a některé z nich vznikly ve spolupráci s dalšími literáty), byl i autorem množství činoherních textů. Ty, stejně jako jeho operní libreta, vynikající komplikovaným dějem s mnoha překvapivými zvraty, převleky a intrikami. Scribovým cílem bylo, aby divák nemohl odhadnout děj dopředu. Dodnes se příležitostně hraje i na českých jevištích jeho historická komedie Sklenice vody. Ve zralém věku ho jednou jeho přátelé pozvali na provedení hry, kterou napsal v mladém věku, aniž si jen matně vzpomínal. Představení se konalo v divadle na předměstí Paříže a Scribe seděl s přáteli v čestné lóži při premiéře. Ve druhém dějství, kdy se zápletka zauzlovala, zamumlal slavný autor sám k sobě: „To jsem zvědav, jak se z toho zase dostanu!“

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments