Operní kukátko (19)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
Nikolaj Rimskij-Korsakov: Das Märchen vom Zaren Saltan - Staatsoperette Dresden 2015 (foto Stephan Floss)
Nikolaj Rimskij-Korsakov: Das Märchen vom Zaren Saltan – Staatsoperette Dresden 2015 (foto Stephan Floss)

Dlouholetý člen plzeňské opery spolupracoval s drážďanským souborem jako host, například jako Barinkay v Cikánském baronovi, v titulní postavě Lehárova Hraběte z Luxemburgu nebo Vévoda z Urbina ze Straussovy operety Noc v Benátkách. Také zde pravidelně vystupuje jako Jeník, tedy v německé verzi jako Hans, ve Smetanově Prodané nevěstě. Od sezony 2014/2015 je umělec v Drážďanech v trvalém angažmá. Nenechte se mýlit názvem, Staatsoperette Dresden má pravidelně vedle klasických operet na repertoáru i několik oper, zpravidla komických. V současnosti je to Mozartova Kouzelná flétna, Smetanova Prodaná nevěsta a právě pohádková opera Rimského-Korsakova.


Režisér Ivan Rajmont zemřel

Ivan Rajmont (foto archiv ND)
Ivan Rajmont (foto archiv ND)

Prvý polistopadový šéf Činohry Národního divadla v Praze Ivan Rajmont zemřel po dlouhé těžké nemoci 7. prosince. Tento takřka výlučně činoherní režisér, s více než čtyřiceti režiemi na první scéně, také jedenkráte inscenoval v Národním divadle operu – a to Janáčkovu Věc Makropulos v roce 1993 (obnovená premiéra roku 1998). Nerežíroval ji však sám, ale ve spolupráci s Karlou Štaubertovou. Postavili dílo jako konverzační kus, tak jak ho zamýšlel Karel Čapek. Inscenace dosáhla dvaceti repríz. Rajmontův inscenační styl i výběr současné dramatiky měl ovšem vliv i na operní režii pražského souboru i na dramaturgii.


Deset let přenosů z Met do světové sítě kin
Reprízou Mozartovy Kouzelné flétny (12. prosince), kterou byl započat projekt The Met: Live in HD, byla ve světě oslavena dekáda přenosů z Metropolitní opery do světové sítě vybraných kin. Právě představení režisérky Julie Taymor a dirigenta Jamese Levina dne 30. prosince 2006 započalo tento nový divácký fenomén. Nejen tato inscenace Kouzelné flétny, která byla prvním vpádem broadwayské muzikálové estetiky na první americkou operní scénu, divákům přibližuje nejen (a to velmi záslužně) samotné inscenace, ale i povědomí o operním dění v New Yorku. Pestrá paleta přenosů, které zpravidla oslovují spíše konzervativní publikum, přinesla i řadu zajímavých inscenací, které ukázaly jinou dramaturgickou tvář Metropolitní opery. Je tak zde možnost poznat neznámá americká moderní díla (například Doctor Atomic Johna Adamse), snahu o psychologické režírování klasických látek (například nádherný Hamlet Ambroise Thomase), výpravnou podobu operních titulů v tradičně oceňovaném pojetí Franka Zeffirelliho a jeho následovníků i výtvarné počiny Williama Kentridge (Šostakovičův Nos a Bergova Lulu) nebo nedávnou inscenaci Jolanty a Hradu knížete Modrovouse režiséra Trelińského v loňské sezoně. O záplavě světových zpěváků a dirigentů ani nemluvě. Snad je škoda, že některá srovnatelná operní evropská divadla trochu zaspala, a Metropolitní opera, také díky velmi promyšlenému marketingu, získala dominantní postavení v tomto specifickém diváckém sektoru.


Operní obraz týdne

Tatjana Ivschina (foto archiv)
Tatjana Ivschina (foto archiv)

Tentokráte nádherná scénografie Tatjany Ivschiny (také autorky návrhů kostýmů) pro současnou inscenaci Capriccia Richarda Strausse v divadle Meiningenu. Výtvarnice narozená v Taškentu dnes vytváří špičkové výtvarné podoby inscenací hlavně v německy mluvící oblasti. Pro výtvarnou podobu Straussovy opery využila historickou formu tableau vivant, tedy živých obrazů, které nádherně evokují galantní dobu rokoka.


Opera v České televizi
Sto dvacáté páté výročí narození skladatele Bohuslava Martinů, připadající na 8. prosince, oslavila Česká televize zařazením dokumentů (Bohuslav Martinů a Amerika, Milý příteli Martinů), koncertů (Otevírání studánek, Koncert pro cembalo a malý orchestr) a také reprízou televizního filmu Řecké pašije z roku 1999 (část pramenů udává rok dokončení 1998) režiséra Tomáše Šimerdy.

Bohuslav Martinů: Řecké pašije (zdroj www.ceskatelevize.cz)
Bohuslav Martinů: Řecké pašije (zdroj ceskatelevize.cz)

Film vznikl na základě anglické verze opery se silnými škrty s použitím nahrávky sira Charlese Mackerrase z roku 1981. Bohužel bádání o historii a verzích právě tohoto díla silně pokročilo, a tak dnes tato verze, v níž jsou čeští herci zkombinováni s hlasy předních anglických sólistů, se nezdá již příliš šťastnou. Proto se diváci mohli oprávněně těšit na nedělní záznam koncertu Epos o Gilgamešovi, jenž bude poprvé v dějinách nastudován scénicky v Brně v druhé části sezony 2015/2016. Koncertní záznam poskytl dobrou představu o monumentalitě i dramatismu díla.


Operní nahrávka týdne
Dorothea Röschmann – Mozart Arias. Swedish Radio Symphony Orchestra, dirigent Daniel Harding. Sony Music Classical B00Z2XSG5Q (1 CD).

Německá sopranistka Dorothea Röschmann potvrzuje svým novým profilovým albem absolutní hodnocení, která provázejí její interpretaci mozartovských partů.

Dorothea Röschmann (zdroj www.staatsoper-berlin.de)
Dorothea Röschmann (zdroj staatsoper-berlin.de)

Její Zuzanka, pak i Hraběnka z Figarovy svatby, Pamina, Fiordilligi, Vitellia a především Donna Elvira ji zařazují k nejlepším mozartovským interpretkám všech dob. Krásný hlasový materiál, vřelost a citovost, dokonalá práce s textem a prostoupení ideového obsahu do každé fráze, ve spojení s ideálním témbrem a hlasovou kulturou i smyslem pro styl, to vše charakterizuje umění této pěvkyně. Její komická Donna Elvira v salcburské inscenaci režiséra Clause Gutha, ve své dojemné směšnosti se záblesky tragické osamělosti, tuto postavu posunula mnohem výše než naprostá většina interpretací této náročné role, nemluvě o dokonalém hlasovém ztvárnění tohoto partu. Nový výběr z árií z jejího mozartovského repertoáru si okamžitě zamilujete. Dvě árie z Figarovy svatby, dvě árie z La clemenza di Tito a dvě árie z Idomenea (dramatický part Elettry hned na úvod CD doplní později lyrická árie Illie), vyvrcholí árií Mi tradi… z Dona Giovanniho a koncertní árií Bella mia fiamma, addio. Zcela určitě jedna z nejkrásnějších nahrávek roku 2015.


Hudební úsměvy
Arnold Schönberg (1874–1951) se po emigraci v roce 1933 živil v USA především jako vysokoškolský pedagog. Nicméně jeho proslulost světového hudebního avantgardisty ho provázela i v exilu.

Arnold Schönberg (portrét od Richarda Gerstla - cca 1907)
Arnold Schönberg (portrét od Richarda Gerstla – cca 1907)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat