Operní kukátko (6)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Do Prahy také přijíždí anglická zpěvačka a herečka Marianne Faithfull, jedna z nejlepších interpretek Weillovy tvorby (proslulá také jako Anna v jeho „zpívaném baletu“ Sedm smrtelných hříchů). Bohužel program jejího ohlášeného koncertu v pražském divadle Archa (29. října 2015) tento repertoár neobsahuje. Snad příště.

Mozart v muzikálu
Přitažlivost Wolfganga Amadea Mozarta jako dramatické postavy neklesá, ba právě naopak, jak dokazují nová díla zabývající se jeho osudy. Ve vídeňském Raimund Theater právě začíná premiérová série přepracované verze úspěšného muzikálu Mozart! Das Musical, jehož autory je úspěšné duo Michael Kunze a Sylvester Levay. Dílo bylo uvedeno poprvé ve Vídni roku 1999 a dosáhlo v šesti zemích přes pět set repríz.

Ve Vídni ho znovu inscenoval známý operní režisér Harry Kupfer v důmyslné scénografii svého častého spolupracovníka Hanse Schavernocha. Pro návštěvníky Vídně to bude bezesporu lákavé, zvláště pod sloganem Mozart – rokoková pop-star.

Rozhovor týdne
Olga Peretyatko – Ich lebe meinem Traum! (Žiju svůj sen!). Stoupající hvězda – ruská koloraturní sopranistka Olga Peretyatko (narozená 1980), která na doprovodných fotografiích vypadá jako mladší sestra Anny Netrebko, se zpovídá ze svých plánů a tužeb. Velmi rozumně uvažuje o nebezpečí přechodu na dramatičtější party. Stále je přitahována světem Rossiniho hrdinek, přesto nabídku na Rossiniho Armidu prozatím odložila. Za svou nejdramatičtější roli považuje zatím Verdiho Violettu. Uvažuje také o všech rolích v Offenbachových Hoffmannových povídkách i Hraběnce v Capricciu a Daphne v operách Richarda Strausse. V rozhovoru se dále vyjadřuje k tomu, co potřebuje rossiniovský zpěvák, v souvislosti s rolí Desdemony v Rossiniho Otellovi v milánské La Scale. (Das Opernglas, 2015, Nr. 9, strana 16–19).

Osobnost týdne
30. srpna 2015 zemřel britský neurolog (žijící v New Yorku) Oliver Sacks (1933–2015). Mimořádná osobnost světové vědy, známá nejen svými odbornými spisy, ale také díly na pomezí odborné a populárně vědecké práce, napsané jazykem vysoké literatury. Jeho vazba na svět opery je volná, ale nesmrtelnost v dějinách opery mu zajistil námět opery minimalistického skladatele Michaela Nymana The Man Who Mistook His Wife for a Hat (Muž, který si pletl svůj klobouk s manželkou). Povídka (česky 1993 a 2008), která dává i název celé sbírce próz, poprvé vydané roku 1985, byla již rok poté zhudebněna a jako opera provedena na mnoha komorních scénách světa. Námětem opery je vizuální agnózie, neschopnost rozeznat a pojmenovat předměty, objekty a obličeje v okolí. Jednoaktová opera nemá svůj děj, obsahem libreta je vlastní diagnostické vyšetření. Tato „první neurologická opera“ byla s úspěchem uvedena i v divadle Kolowrat v roce 1997 souborem Národního divadla v Praze v rámci inscenací komorních oper na této scéně. Sacksova kniha Musicofilia (2007) se zabývá vztahem myšlení, emocí, hudby a její percepce a měla by být povinnou literaturou každého operního režiséra.

Operní obraz týdne
Jarmila Novotná a její kostýmy. V pražském Obecním domě byla 9. září zahájena výstava šesti kostýmů z muzejního depozitáře Metropolitní opery v New Yorku. Ty tam sama pěvkyně darovala po skončení své skvělé kariéry, protože na newyorské scéně působila v letech 1939–1956. Výstava představuje kostýmy pro Oktaviána z Růžového kavalíra Richarda Strausse, pro Mařenku z Prodané nevěsty, pro Cherubína z Mozartovy Figarovy svatby a samozřejmě pro Violettu z Verdiho La traviaty. Sopranistka byla ve své době považována za jednu z nejkrásnějších zpěvaček a její kostýmy byly obdivovány při všech jejích vystoupeních. Dobová praxe ještě umožňovala, ba u hvězd i upřednostňovala, vystupování ve vlastních kostýmech. Takže diva jejího formátu cestovala s mnoha zavazadly, která ukrývala kromě četného civilního oblečení také cenné kostýmy. S tlakem na vizuální jednotu scénografie a kostýmu se od této praxe postupně upouštělo, i když i v druhé polovině dvacátého století nacházíme pěvkyně, které používaly vlastní kostýmy, nehledě na inscenaci (Joan Sutherland a Montserrat Caballé). Jarmila Novotná, také proslulá vynikajícím vkusem, spolupracovala s předními módními domy v Čechách i v zahraničí. V její době divadelní kostýmy většiny sólistů šili krejčí z módních salónů, dnešní specializace neexistovala. V Praze Jarmila Novotná zadávala zakázky především salónu Hany Podolské. Skvělé kostýmy pro postavu kurtizány Violetty Valéry navrhla Heda Vlková. Pro zajímavost zde reprodukujeme návrhy této návrhářky pro druhou sezonu Jarmily Novotné v Metropolitní opeře (ze společenského časopisu Eva, 1940, č. 1).kostým pro postavu kurtizány Violetty Valéry z časopisu Eva (1940, č. 1) - navrhla Heda VlkováVýstava kostýmů se koná v rámci Festivalu Jarmily Novotné 2015, jehož pořadatelem je Zámek Liteň, z. s. záštitu nad letošním ročníkem převzali Ministerstvo kultury a Americká ambasáda v České republice. Výstava potrvá do 4. ledna 2016.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


2
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Milan V.

Pane Chaloupko, Vaše Operní kukátko se mi moc líbí, jen tak dál, čtu to moc rád a jistě nejsem sám :-)

Dobrý večer, za autora děkujeme :-)