Operní panorama Heleny Havlíkové (417) – Do Vzletu Cestyvěz

Koncert nazvaný Harmonia Caelestis/Nebeská harmonie, který vznikl ve spolupráci s festivalem Oude Muziek Utrecht, posluchače zaplněného sálu Vzletu přenesl do doby Hildegardy von Bingen a pozoruhodného umění této středověké mystičky v oblasti hudby.

Soubor Tiburtina Ensemble (pojmenovaný podle Sibyly Tiburské, nejznámější ze Sibyl středověku) se od svého vzniku v roce 2008 pod vedením Barbory Kabátkové věnuje interpretaci především gregoriánského chorálu a středověkého vícehlasu, nevyhýbá se ale ani soudobé hudbě. Na repertoáru má nejen duchovní vokální skladby, ale i starou hudbu světskou v sepětí s muzikologickým bádáním stále ještě ve své úplnosti neobjevené pokladnice hudebních pramenů středověku. Nápaditá diskografie souboru zahrnuje nahrávky Flos inter spinas z hudebních pramenů třináctého a čtrnáctého století dochovaných v rukopisech ženského kláštera sv. Jiří, Jistebnického kancionálu, anonymní adventní a vánoční vokální hudby, která zněla ve středověké Praze (Cor Europae – Christmas in Mediaeval Prague) nebo gregoriánského chorálu zaznamenaného kolem roku 1500 v Brugách, který mohl inspirovat malíře Hanse Memlinga k malbě oltáře Koncert andělů. Unikátní je propojení Tiburtiny s improvizacemi jazzového tria Davida Dorůžky na CD Apokalypsis s hudbou především ze španělského středověkého rukopisu Codex Las Huelgas.

Do interpretační tradice hudby Hildegardy z Bingenu, jak ji spoluvytvářejí například soubory Sequentia Benjamina Bagbyho, který na devíti CD od roku 1982 postupně nahrál komplet jejích skladeb v trvání téměř dvanácti hodin, Gothic Voices, Anonymous 4 nebo benediktinky z opatství sv. Hildegardy v Eibingenu s autenticitou místa, Tiburtina přispěla oceňovanou nahrávkou Ego Sum Homo.

Umělecká vedoucí a dramaturgyně Tiburtiny Barbora Kabátková sestavila program pro koncert ve Vzletu z hudebního odkazu Hildegardy z Bingenu shrnutého v díle Symphonia harmoniae caelestium revelationum/Symfonie souzvuku nebeských zjevení tak, že dal jejím prostřednictvím alespoň nahlédnout do duchovních hloubek našich předků, intenzity a autentičnosti jejich víry i chápání smyslu života ve dvanáctém století. Ostatně název Hildegardina písňového kompletu má naznačovat božskou inspiraci této „Rýnské Sibyly“ a také myšlenku, že hudba je nejvyšší formou lidské činnosti, která odráží nevýslovné zvuky nebeské sféry, andělských chórů a lidských duší uprostřed vesmíru.

Podivuhodná osobnost benediktinské abatyše, svaté Hildegardy z Bingenu (1098–1179), je jednou z nejvýraznějších postav dějin katolické spirituality. Je autorkou teologických, ale i kosmologických, medicínských a botanických knih a skladatelkou písní zpívaných klášterními řeholnicemi. Vzdělání a šíře zájmů této křesťanské mystičky budí až posvátnou úctu – za svého života tato členka benediktinského řádu a abatyše ženského kláštera v Bingenu založila dva kláštery, zabývala se medicínskými účinky bylinek, vyvinula speciální jazyk s vlastní abecedou, se svými kázáními, v nichž se nebála i pranýřovat tehdejší nešvary církve, procestovala Evropu. Především ale měla od dětství božská vidění a vnuknutí, která zapisovala. Stojí tak i u počátku německé středověké mystiky. A vedla bohatou korespondenci s významnými osobnostmi své doby. Části jejího literárního díla můžeme znát u nás i z překladů Jakuba Demla, vydaných pod názvem Cestyvěz.

Hildegarda patrně neměla systematické hudební vzdělání a sama se považovala za samouka. Víme ale, že jeptišky té doby měly předepsané hodiny zpěvu. Hildegardiny skladby, zpívané na latinské texty vycházející z jejích mystických vidění, udivují předpokladem provedení zpěvačkami s dobrým hlasovým školením. Snad nejlépe Hildegardin přístup k hudební tvorbě vystihuje její myšlenka „Hudbou jsme spojeni s harmonií nebe.“ (Strehlow, W., Svízelná cesta k lásce. Z myšlenek sv. Hildegardy, Volvox Globator Praha 1998).

Večer sestavený z antifon, hymnů, responzorií a sekvence byl tematicky rozčleněný na zpěvy k oslavě Panny Marie, rýnské světice sv. Uršuly, mučedníků a proroků, sv. Disiboda, ale i Boží moudrosti, Svatého Ducha a Boha Otce. Takto propojené trojice skladeb měly i poetické názvy – Panenské lůno, Nebeský svazek, Nejjasnější světlo, Božský rozum a na závěr Květ Panny Marie. V jednohlasých skladbách s meditativní atmosférou Tiburtina střídala obsazení od sólových vystoupení po lahodně vyvážený souzvuk všech osmi sopránových a altových hlasů s náročnými melismatickými liniemi.

Jednohlasé Hildegardiny kompozice doplnily dva anonymní vícehlasé kondukty z okruhu tak zvané Notredamské školy, které jsou zapsány v pramenech z přelomu dvanáctého a třináctého století. Improvizovaný doprovod tvořily dvě středověké harfy. Tiburtina svou hluboce procítěnou interpretací navodila meditativní atmosféru a vtáhla posluchače „mimo“ čas a prostor. Barbora Kabátková navíc ozvláštnila svou koordinaci zpěvaček půvabným „čarováním“ pažemi skoro jako opravdová Sibyla.

Požadavek krystalicky éterického vokálního stylu, který vychází z gregoriánského chorálu, svrchovaně naplnily především opory souboru, sopranistky Hana Blažíková a Barbora Kabátková, které produkci doprovázely hrou na barokní harfy, a altistka Daniela Čermáková. Všech osm členek Tiburtiny ovšem autentičností své vášně pro starou hudbu při zprostředkování její hloubky a duchovní síly dokládá stále živoucí odkaz Hildegardy z Bingenu – a naději, že bude i pro dnešní posluchače nejen uchován, ale ještě rozvíjen. Nadšené publikum ve Vzletu tuto naději jednoznačně vnímalo a potvrdilo. Hildegardin Cestyvěz ukazuje cestu spolehlivě i dnes!

Harmonia Caelestis
26. dubna 2023, 19:30
Praha, Vzlet

Účinkující:
Tiburtina Ensemble:
Barbora Kabátková – umělecká vedoucí, zpěv a středověká harfa
Hana Blažíková – soprán a středověká harfa
Ivana Bilej Brouková – soprán
Tereza Böhmová – soprán
Renata Zafková – soprán
Anna Chadimová Havlíková – alt Daniela Čermáková
Kamila Mazalová – alt