Operní panorama Heleny Havlíkové (102)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Chabý lov v Opavě

Slezské divadlo Opava platí za divadlo s nejmenším operním souborem. A přece dokázalo na festivalu už mnohokrát překvapit inscenacemi, které mohly konkurovat i inscenacím mnohem větších operních divadel. Tentokrát pokus „vylovit“ Lovce perel jako neprávem opomíjenou operu se však nezdařil.Lovci perel patří k dílům, které s více než desítkou dalších hudebně-dramatických skladeb Georgese Bizeta zapadly po pařížské premiéře v roce 1863 již za jeho života. Nebýt Bizetovy poslední opery Carmen, která ho učinila pro jeviště nesmrtelným a která láká k uvádění dalších Bizetových oper, asi by Lovci perel skončili v propadlišti dějin. Opavská inscenace tuto úvahu nijak nerozptýlila. Ačkoli je autorem libreta zkušený Michel Carré, nevyhnul se přepjatosti a zdlouhavosti. Děj je situován do atraktivního exotického prostředí Cejlonu a přátelství dvou lovců se v něm prudce obrací v zuřivé nepřátelství, kněžka vázaná slibem čistoty podlehne lásce k jednomu z lovců, jeho sok oba milence odsoudí nejprve k smrti, aby jim vzápětí umožnil prchnout, a sám podléhá rozvášněným lovcům perel. Z několika možných variant závěru opery si opavští vybral tu vstřícnější, kdy Zurga, aby milence zachránil před smrtí, zapálí vesnici a nechá je uprchnout, jakkoli ví, že za to zaplatí životem.

Dramaturgicky sice patří Bizetovi Lovci perel ke vzácnostem, nicméně opavské nastudování lze za „reprezentativní“ označit jen stěží. Bylo zřejmé, že se režisér Zdeněk Černín, současně i autor scény a kostýmů, seznámil s vizuální podobou dnešní Srí Lanky, kterou musel zjevně skloubit s omezenými finančními možnostmi. Umístil operu na příliš jednoduchou scénu pokrytou světlým baletizolem s několika typickými rybářskými kůly, neměnnou pro celou inscenaci. Na zadní horizont až do omrzení promítal smyčku vlnícího se moře s  visutými cejlonskými „čapími“ rybáři, kterou pak vystřídalo noční moře s Měsícem jak z barvotiskového prospektu cestovní kanceláře. Balet v černých trikotech připomínal spíše televizní show než domorodé cejlonské rituály, jakkoli se choreograf Martin Tomsa inspiroval typickým budhistickým pohybovým kánonem. K vyjádření milostné touhy však nestačí, když Nadir složí jméno své milované z červeno-oranžových šál se vzkazem je t’aime, nebo když si rozlícený Zurga rozepne sako.

Hudebně inscenaci nastudoval dirigent Damiano Binetti. Orchestr sice podal standardní výkon bez závažnějších prohřešků, navodit chvějivou exotickou atmosféru, poetičnost slavného duetu přátelství, který se proplétá celou operou, stejně jako opojné milostné kavatiny a romance i sbory s vzýváním Brahmy, vyjádřením tísně i hněvu, se podařilo jen přibližně. Inscenaci chybělo napětí.Lovce Nadira ztvárnil tenorista Michal Pavel Vojta na základě znalosti francouzského stylu opéra lyrique, snažil se o dynamické i výrazové odstínění, dlouhodechost frází i srozumitelnou francouzskou deklamaci. Jeho přítele a neúspěšného soka v lásce, vůdce lovců Zurgu, vytvořil barytonista Jan Morávek  – rozervanost nad konfliktem lásky a přátelství a situací, kdy má poslat na smrt svého přítele a milovanou ženu, se mu nedařilo vyjádřit s dostatečnou vnitřní energií. Místo ohlášené Kataríny Jordy Kramolišové zpívala brahmánskou chrámovou tanečnici Leilu, která se zavázala slibem čistoty, aby ochraňovala lovce perel, Agneša Vrábľová. Zatím má tato mladá slovenská sopranistka málo zkušeností na věrohodné vyjádření dilematu mezi povinností a láskou.

Hodnocení autorky: 60 %
***

Na festivalu nejlepší z plzeňských Giocond

O třetí festivalové inscenaci – plzeňské La Giocondě jsme v Operním panoramatu už opakovaně psali (zde, zde a zde), v souvislosti dokonce s trojím obsazením hlavní role – Evou Urbanovou, také Petrou Šimkovou Alvarez – i Ivanu Veberovou. Že padla volba právě na Veberovou, bylo nanejvýš správné rozhodnutí. Její výkon od červnové premiéry ještě vyzrál. Veberová má hutný soprán s temnými dramatickými hloubkami, pevnou střední polohou a výšky ve forte se jí daří zaoblovat. I při festivalovém uvedení si skvěle rozvrhla síly pro rozsáhlou roli tak, aby přesvědčivě odkrývala jednotlivé vrstvy charakteru dívky, který navzdory jménu La Gioconda – Radostná – není radostný, natož pak šťastný. Starostlivě pečuje o svou slepou matku a touží po lásce. Jenže se zamiluje do nepravého a zároveň je vášnivě milována mužem, který je příliš mocný na to, aby si ho mohla dovolit ponižovat a odmítat. Uprostřed tyranské vlády inkvizice, špehů a udavačů se dostává do soukolí běhu událostí, které ji stavějí před rozhodování, zda má své vlastní štěstí obětovat pro druhé. Veberová vygradovala osobnost Giocondy do velké závěrečné scény, v níž odolá poslednímu pokušení zabít svou sokyni v lásce a za spásu milenců položí vlastní život.

Jakkoli obsazení Giocondiny sokyně Laury sopranistkou Ivanou Šakovou poškodilo hudební dramaturgii Ponchielliho partitury zejména v duetech těchto dvou žen i ansámblech, které tak ztrácely barevný kontrast, také Šaková pro tuto roli pěvecky vyzrála. To platí i pro Rafaela Alvareze, který – podobně jako v olomoucké Lucii – začal mnohem plastičtěji pracovat s dynamikou.

Pěveckou úroveň festivalové Giocondy podpořili i další sólisté – Richard Haan jako ďábelský špeh Barnaba, Eliška Weissová jako úpěnlivá Cieca nebo Pavel Vančura coby zlověstně trestající všemocný tyran.
Hodnocení autorky: 80 %
***

Trója znovu dobytá – škrtat a škrtat

Není mnoho příležitostí zhlédnout velkou operu Trójané Louise Hectora Berlioze (1803-1869) – ostatně ani autor se jejího kompletního provedení (1890) nedožil. Metropolitní opera se do riskantního podniku pustila už potřetí (1973,1983, 2003). Připomeňme, že prvním nastudováním Trojanů v Met debutoval dirigent Rafael Kubelík.

0 0 vote
Ohodnoťte článek

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Hodnocení

Vaše hodnocení - Donizetti: Lucia di Lammermoor (MD Olomouc)

[yasr_visitor_votes postid="35615" size="small"]

Vaše hodnocení - Bizet: Lovci perel (SD Opava)

[yasr_visitor_votes postid="21313" size="small"]

Vaše hodnocení - Ponchielli: La Gioconda (DJKT Plzeň)

[yasr_visitor_votes postid="20643" size="small"]

Vaše hodnocení - Berlioz: Les Troyens (Met New York)

[yasr_visitor_votes postid="36706" size="small"]

Vaše hodnocení - Verdi & Orff (Kongresový palác Praha 2013)

[yasr_visitor_votes postid="36879" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments