Operní panorama Heleny Havlíkové (160)

Týden od 31. března do 6. dubna 2014
– Brněnští „Dobří kantoři“ s nedobrým vysvědčením a kouzelná Kouzelná flétna pražské HAMU
– Musica Florea a Brockesovy pašije Georga Friedricha Händela
– Inspirace na dny příští
***

Brněnští „Dobří kantoři“ s nedobrým vysvědčením a kouzelná Kouzelná flétna pražské HAMU
Brněnská JAMU uvedla v jednom večeru dvojici oper Bylť jest jednou dobrý kantor Františka Xavera Brixiho společně s adaptací Shakespearovy Bouře do podoby semi-opery s hudbou přisuzovanou Henrymu Purcellovi nebo jeho žákovi Johnovi Weldonovi. A pražská HAMU připravila zkrácenou komorní verzi Mozartovy Kouzelné flétny. Srovnání našich dvou vysokých uměleckých škol se přímo nabízí.

Že výsledek tentokrát jednoznačně vyšel ve prospěch Pražáků, nechť není v žádném případě chápáno jako nějaký pragocentrismus – operní produkce obou škol sleduji průběžně, a pokud bychom například porovnávali nedávné uvedení scén z Čajkovského Oněgina, které nastudovala HAMU, například s Evropskou turistikou svérázného brněnského skladatele Josefa Berga, pak by „skóre“ bylo ze všech hledisek obrácené.

Podmínky brněnské JAMU jsou ovšem s těmi pražskými nesrovnatelné. V nově postaveném Divadle na Orlí získala brněnská umělecká škola divadelní prostor vybavený moderními technologiemi, který může plně využívat pro studijní účely. Katedra zpěvu a operní režie HAMU nic takového nemá a bez možnosti delšího a pravidelnějšího zkoušení využívá ad hoc krátkodobě různé scény – DISK, případně Strašnické divadlo, které ale není pro operní produkce vůbec příznivé.

Vybírat vhodný repertoár pro studentské produkce není nijak snadné. Spojení rozverně komické školské hry Františka Xavera Brixiho, která byla v polovině osmnáctého století hojně uváděna v českých klášterních kolejích, s hudební složkou semi-opery Bouře propojené základními dialogy, byl zajímavý nápad.Ovšem úroveň hudebního nastudování (Tomáš Krejčí, dirigent Marek Klimeš) i pěveckých výkonů v rolích, které přitom nepatří zejména v případě Brixiho k nějak náročným, byla více než problematická – s výjimkou Jany Vondrů jako studentky v Brixim. Té se podařilo vtipně vystihnout proměnu zakřiknuté, staromódně postrojené bázlivé holky v nablýskanou pěveckou rychlo-superstar. Režisérka Vendelína Osvaldová totiž našla pro příběh nafoukaného, přitom nedovzdělaného učitele zpěvu alias všemi obletovaného idolu (Jiří Miroslav Procházka), jeho pomocníka alias hysterickou agentku a právě onu studentku paralelu v současnosti. Umístila jednoduchou anekdotu do současného televizního studia a se satirickou nadsázkou ironizovala současné televizní soutěže hledající talenty všeho druhu. Všichni tak měli o čem hrát – na rozdíl od Bouře, která v režijním nastudování Renaty Fraisové šustila moudry kouzelníka Prospera (Ondřej Musil), se kterými se studenti zjevně nedokázali ztotožnit. A neporadili si ani s milostným vztahem mladých milenců a ani s uličnictvím vzdušného ducha Ariela (Ivana Pavlů), natož s vládcem moří Neptunem (Pavel Katsiushyn). Ve srovnání s Brixim, ale i Bouří, je Kouzelná flétna dílo interpretačně výrazně obtížnější, jakkoli se hrála zredukovaná verze pouze s klavírním doprovodem, hudebními čísly v originální němčině a stručnými mluvenými dialogy ve vtipném překladu Vojtěcha Spurného s použitím soudobé češtiny. Tato zkratka, která ovšem sledovala základní příběh, Kouzelné flétně nijak neublížila. Režisér (a současně autor scény a kostýmů) Michal Lieberzeit se vyhnul dumání nad „tajemstvím zasvěcení“ a jakkoli si v programové brožuře neodpustil pokus o filozofující „výklad“ opery coby „lidského poselství“ o dobru a zlu, jevištní podoba Kouzelné flétny skončila jako správná pohádka nejen svatbou Paminy a Tamina, Papageny a Papagena, ale i usmířením Sarastra a Královny noci. (A chybělo „kousek“, aby laškovní Géniové spárovali ještě Dámy Královny noci s kněžími.)

Scénickou koncepci se podařilo uzpůsobit stísněným podmínkám Strašnického divadla – stačily stroje schody z hlediště na vyvýšené jeviště a tři brány. Jejich hrany lemovaly pásy led světel, které měnily barvu – modrou, zelenou, žlutou, rudou – podle charakteru dění na scéně. Atmosféru pak dokresloval kouř a v rámci možností i svícení.V takto jednoduchém prostoru byl příběh postaven především na sólistech. A ti zvládali nejen pěvecké party, ale v hereckých zkratkách vystihli i charaktery postav. Jako velký komediální talent se představil Lukáš Bařák coby zemitý Papageno, který vyvolával bouře smíchu v hledišti – a zároveň skvěle zvládl své árie i ansámbly, zejména tu poslední, v níž si stýská nad tím, že ne a ne najít nějakou čupr holku. Obdivuhodně se zhostila dramatického koloraturního partu Královny noci Petra Havránková tak, že opravdu z této ženy čišela zloba a pomstychtivost vůči Sarastrovi a jeho říši moudra. Také její tři dámy v podání Evy Kývalové, Ester Pavlů a Alžběty Vomáčkové (ta si dokonce loni vyzpívala širší nominaci v cenách Thálie) si doslova užívaly afektovanou vzájemnou žárlivost; a přitom zvládly udržet sezpívanost v nesnadných tercetech. A svůj pohyblivý mozartovsky odlehčený tenor prezentoval Michal Bragagnolo jako vskutku mladistvý Tamino, zatímco Lucie Prokopová jako Pamina se občas uchylovala k příliš velkoopernímu stylu bez většího výrazového i dynamického odstínění a stavby frází. Publikum se upřímně bavilo – a profesoři mohli být s výkony svých svěřenců spokojeni.

Hodnocení autorky:
Bylť jest jednou dobrý kantor: 70 %
Bouře: 20 %
Kouzelná flétna: 80 %
***

Musica Florea a Brockesovy pašije Georga Friedricha Händela
Předzvěstí pašijového týdne bylo uvedení Brockesových pašijí Georga Friedricha Händela souborem Musica Florea pod vedením Marka Štryncla v kostele sv. Šimona a Judy. Jde o velmi rozsáhlé dílo na text německého básníka Bartholda Heinricha Brockese s podtitulem Ježíš trpící a umírající pro hříchy světa. Kromě Händela tento text, který je volnou dramatizovanou meditací nad posledními dny Ježíšova života, zhudebnila řada dalších skladatelů, například Georg Phillipp Telemann, Händelovo zhudebnění s premiérou v Hamburku v roce 1719 bylo inspirací Johannu Sebastianu Bachovi pro jeho Janovy pašije.

Händelova verze je psána pro řadu sólistů s Evangelistou jako průvodcem, sbor, jehož úloha je zde relativně malá, a orchestr v dechových nástrojích obsazených dvojicí fagotů a hobojů – hoboj a první housle se často uplatňují v duetech se sólistou, část árií má obvyklou podobu třídílných árií, hudební čísla se střídají s recitativy.

Zatímco před lety, kdy u nás violoncellista a dirigent Marek Štryncl soubor Musica Florea v roce 1992 zakládal, byla tak zvaná historicky poučená provedení na kopie historických nástrojů raritou, dnes je i u nás konkurence v tomto oboru velmi silná a úroveň řady souborů i v mezinárodním srovnání špičková. Bylo určitě dramaturgicky záslužné, že Musica Florea u nás Händelovy kompletně dosud neuvedené pašije představila. Jenže téměř dvě a půl hodiny trvající skladba, hraná bez přestávky, ve své rozsáhlosti začala brzy působit fádně, monotónně. A to i přesto, že Marek Štryncl svěřil sólové party mnoha sólistům, kteří zjevně mají s interpretací barokní hudby zkušenosti; nicméně nevyvarovali se v technicky náročnějších místech intonačních nepřesností. A dramaticky vzrušená místa i kontrastní hloubku rozjímání střídaly dlouhé plochy, které postrádaly detailnější propracování a větší plasticitu při vyjádření obsahu.

Kostel sv. Šimona a Judy byl zaplněn zhruba z poloviny. Uvidíme, jak se v následujícím, již skutečně pašijovém týdnu podaří Collegiu 1704 s Václavem Luksem provést v Rudolfinu Matoušovy pašije Johanna Sebastiana Bacha.

Hodnocení autorky: 60 %
***

Inspirace na dny příští
Thomas Mann / Katharina Schmitt: Krev Wälsungů. Režie a adaptace Katharina Schmitt, scéna Pavel Svoboda, kostýmy Tereza Šímová, dramaturgická spolupráce Jakub Režný. Hrají: Marie Švestková, Ivan Lupták, Jiří Štrébl, Martin Vodrážka a další. Studio Hrdinů, Veletržní palác Praha, premiéra 8. dubna 2014 ve 20.00 hodin.

Jonas Kaufmann (tenor), Helmut Deutsch (klavír) – Franz Schubert: Winterreise. Smetanova síň Obecího domu Praha,  10. dubna 2014 v 19.30 hodin.

František Xaver Brixi:
Erat unum cantor bonus
(Bylť jest jednou dobrý kantor)
Hudební nastudování: Tomáš Krejčí
Dirigent: Marek Klimeš
Režie: Vendelína Osvaldová
Scéna a kostýmy: Lucie Sedláčková
Světelný design: Václav Olšar
Janáčkův akademický orchestr
Orchestr posluchačů HF JAMU v Brně
Premiéra 22 a 24. března 2014  Divadlo na Orlí Brno
(psáno z reprízy 26. 3. 2014) 

Kantor – Jiří Miroslav Procházka (alt. Jiří Ullrich)
Sukantor – Eliška Ouředníčková (alt. Pavla Radostová)
Studentus – Jana Vondrů (alt. Aneta Ručková / Barbora Čechová)
***

Henry Purcell:
The Tempest
Hudební nastudování: Tomáš Krejčí
Dirigent: Marek Klimeš
Režie: Renata Fraisová
Scéna: Hynek Petrželka
Kostýmy Monika Urbášková
Světelný design: Václav Olšar
Choreografie. František Dofek
Sbormistr: Klára Roztočilová
Janáčkův akademický orchestr
Orchestr posluchačů HF JAMU v Brně
Taneční ansámbl Alla Danza
Premiéry 22 a 24. března 2014  Divadlo na Orlí Brno
(psáno z reprízy 26. 3. 2014) 

Neptun – Pavel Katsiushyn (alt. Jan Faltýnek)
Prospero – Ondřej Musil (alt. Jiří Miroslav Procházka)
Aeolus/Ariel – Ivana Pavlů (alt. Iryna Shevchuk/Mária Havril’aková)
Dorinda – Mária Havril’aková (alt. Monika Kaštanová)
Amphitrite – Pavla Mlčáková (alt. Eliška Ouředníčková)

www.divadlonaorli.jamu.cz
***

Wolfgang Amadeus Mozart: 
Kouzelná flétna
Dirigent: Lukáš Pohůnek, Georgios Galanis
Režie, scéna, kostýmy: Michal Lieberzeit
Sbormistr: Georgios Galanis, Pavel Vaněk
Klavírní doprovod: Jan Snítil
Choreografie: Barbora Danzerová
Light design: Daniel Tesař, Jiří Podubský, Michal Lieberzeit
Premiéra 4. dubna 2014 Strašnické divadlo Praha

Tamino – Michal Bragagnolo (alt. Jakub Turek)
Papageno – Lukáš Bařák (alt. Matěj Chadima)
Pamina – Lucie Prokopová (alt. Agneša Vráblová)
Královna noci – Petra Havránková (alt. Michaela Růžičková)
Sarasto / Mluvčí – Josef Kovačič (alt. Jan Janda)
Papagena – Zuzana Seibertová (alt. Eliška Milotová)
I. dáma – Eva Kývalová (alt. Tamara Morozová)
II. dáma – Ester Pavlů (alt. Lucie Laubová)
III. dáma – Alžběta Vomáčková (alt. Ema Katrovasová)
Monostatos – Radek Prügl (alt. Tomáš Sup)
I. génius – Eliška Milotová (alt. Madjee Malá)
II. génius – Ema Katrovasová (alt. Katarina Mikšíková)
III. génius – Tereza Hořejšová (alt. Jana Prouzová)
I. ozbrojenec – Miloš Guth (alt. Jozef Brindzák)
II. ozbrojenec – Matúš Mazár (alt. Mikhail Pashayev)

www.hamu.cz
www.strasnickedivadlo.cz
***

Georg Friedrich Händel:
Brockesovy pašije
Musica Florea a Collegium Floreum
Umělecký vedoucí a dirigent Marek Štryncl
sólisté Stanislava Mihalcová, Lucie Rozsnyó, Jan Ondrejka, Hasan El Dunia, Jaromír Nosek
2. dubna 2014 kostel sv. Šimona a Judy Praha

www.musicaflorea.cz

Připravujeme ve spolupráci s Českým rozhlasem-Vltava
Zvukovou podobu zkrácené rozhlasové verze Operního panoramatu Heleny Havlíkové najdete zde

Foto Jan Dvořák, Michal Lieberzeit, Musica Florea