Operní panorama Heleny Havlíkové (238)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Zianiho směšný Jupiter a moudrý sluha
Nejstarší z uváděných kompozic letošního ročníku Olomouckých barokních slavností byla opera italského skladatele Pietra Andrey Zianiho (1616−1684) L’Elice, premiérovaná ve Vídni v roce 1666. Libreto Domenica Federiciho je volnou adaptací mýtu o krásné Kalistó svedené Diem a proměněné v medvědici. Ziani, který působil především v Benátkách, ve Vídni a v Neapoli, ve své třicítce oper benátského stylu navazuje na pozdní opery Monteverdiho s dramaticky rozvinutými recitativy – recitar cantando s rychlým střídáním situací a s kombinací vážných mytologických námětů a komických až fraškovitých prvků.

Z dnešního pohledu je tento styl vlastně modernější, pestřejší a méně schematický než virtuózní opera seria, k níž směřoval další vývoj opery. Vládce bohů Jupiter tu je v přestrojení za dvořana směšně dychtivý milostný dobyvatel krásné nymfy Elice, zatímco životní moudra pronáší sluha Rolo. Do vztahu Jupitera a Elice, která váhá mezi dodržením slibu ctnosti Dianě a milostnou touhou ke svému ctiteli, se pletou další postavy. Každá sleduje své vlastní cíle – Elicin nepřející královský otec Likaón, žárlivá dvorní dáma Dalila, která miluje Jupitera, ale kterou pro změnu miluje dvořan Caredo. Když Dianina nymfa potrestá Elice za její prohřešek proti oddanosti ctnostné Dianě proměnou v šerednou medvědici, až přičinlivému sluhovi Rolovi se podaří přimět Jupitera, aby Elice zachránil a vyzvedl na oblohu jako souhvězdí.

Pietro Andrea Ziani: L’Elice – Ensemble Damian, Olomoucké barokní slavnosti 2019 (foto Daniel Berka)

Právě tato oscilace mezi tragickým a komickým, mezi vážným a veselým byla živnou půdou pro režijní styl Tomáše Hanzlíka, který s inspirací v herecké nadsázce a typech komedie dell’arte dodal inscenaci v kulisách své repliky barokního divadla odlehčený švih. Vedle Hany Holodňákové s průrazným sopránem v titulní roli, Isabelly Shaw s podmanivě hlubokým kontraaltem v rolích amanta Careda a Dianiny nymfy i tenoristy Vincence Ignáce Novotného jako šibalského sluhy Rola v inscenaci dominovala komická postava obtloustlého seladona Jupitera v obsazení kontratenoristy Martina Ptáčka. Tomáš Hanzlík také řídil od violového partu hudební provedení, jež poskytlo základní představu o operním stylu, který máme u nás bohužel příležitost slýchat jen ze zahraničních nahrávek.

Nicméně inscenace Zianiho Elice nedosáhla úrovně hudebního nastudování a vtipné režijní aktualizace, která se podařila v případě Dittersdorfovy serenaty Jupiterův tribunál jako nejzdařilejší produkce letošního ročníku Olomouckých barokních slavností.

 

Hodnocení autorky recenze 80 %

 

Pietro Andrea Ziani: L’Elice (Vídeň 1666)
Novodobá premiéra opery.
Hudební nastudování a režie: Tomáš Hanzlík.
Osoby a obsazení: Elice − Hana Holodňáková, Dalila − Helena Kalambová, Jupiter alias Almeto – Martin Ptáček, Likaón − Jiří Poláček, Rolo – Vincenc Ignác Novotný, Merkur alias Olínto – Rostislav Baláž, Caredo a Dianina nymfa – Isabella Shaw.
Olomoucké barokní slavnosti. Umělecké centrum UP – Jezuitský konvikt 21. – 24. července 2019.

Večer pro krále (foto Stefan Gloede)

Inspirace na dny příští

Letní slavnosti staré hudby – Večer pro krále
Hudebně-taneční představení. Příběh osudové lásky na motivy francouzských barokních oper (Jean-Philippe Rameau, Jean-Marie Leclair, Michel Pignolet de Montéclair, Jean-Joseph C. de Mondonville).
Katherine Watson – soprán, Reinoud Van Mechelen – tenor, Anna Chirescu a Artur Zakirov – barokní tanec, Natalie van Parys – choreografie, umělecká vedoucí Les Cavatines, Collegium Marianum, umělecká vedoucí a hudební nastudování: Jana Semerádová, taneční kostýmy: Alain Blanchot, světelný design: Vladimír Malý.
Dvořákova síň Rudolfina, úterý 6. srpna 2019, 19.30 hodin.

Giacomo Puccini: Turandot
Hudební nastudování: Mario De Rose, režie: Tomáš Ondřej Pilař, scéna: Jan Polívka, kostýmy: Aleš Valášek, choreografie: Sergej Škalikov, světelný design: Petr Baštýř a Jan Hořejší, dramaturg: František Řihout, sbormistr: Martin Veselý.
Osoby a obsazení: Turandot, čínská princezna – Anastasiya Roytman/Iveta Jiříková, Kalaf, neznámý princ – Paolo LardizzoneIgor Stroin, Liu, otrokyně – Ivana Rusko/Ilona Mataradze, Ping, kancléř – Jiří Brückler/Aleš Janiga, Pang, maršál – Ondřej Koplík/Ján Rusko, Pong, mistr kuchař – Peter Malý/Peter Račko, Timur, otec Kalafa, svržený tatarský chán – Martin Gurbal´/Apostol Milenkov, Mandarín – Alexandr Beň/František Brantalík, Altoum, čínský císař – Tomáš Studený, Perský princ – Jakub Jan Černý, Kat – Richard Beneš.
Sbor a orchestr opery Jihočeského divadla, žáci baletní školy, Dětský pěvecký sbor Jitřenka.
Český Krumlov, Otáčivé hlediště, premiéra 2. srpna 2019, další představení do 10. srpna 2019.

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na