Operní panorama Heleny Havlíkové (285)

  1. 1
  2. 2

Inscenátorky příběh podpořily tanečními kreacemi všudypřítomných tří párů v obličejových maskách coby představitelů „bělostného“ božského světa, ale v závěru i děsivých trestajících démonů. V gestice zalomených paží a rukou v zápěstí choreografie citovala výraznou ikonografii hinduismu a jeho symbolika se promítla do použitých rekvizit lotosového květu, růžových okvětních lístků, závoje, lastury a hlavně perly. Z ní vycházela i jednoduchá scéna s centrálním „kruhem“ obří perly nebo Měsíce, který můžeme vnímat také jako symbol ničivého disku boha Višnu. Z tohoto konceptu se ale vymykalo ztvárnění posvátné skály, na které se má za zdar lovu modlit kněžka Leila: skála nad mořem měla podobu pojízdné patrové konstrukce z tyčí potažené bílým tylem. Spíše to vypadalo, že v Liberci museli hodně šetřit a scéna ani při měkkém různobarevném svícení a třech lodních plachtách nenavozovala atmosféru rozpáleného mořského břehu nebo provoněné noci, podobně jako v této opeře klíčový motiv moře. A to i přes to, že se Markéta Sládečková v pastelově barevných kostýmech sboru inspirovala pandžábím s baňatými kalhotami, tunikou a závoji, nejprve černými, když evokovaly bouřku při odhalení Leiliny zrady, pak rudými v situaci výhružného odsouzení Nadira a Leily k smrti upálením. Postavení Zurgy jako vůdce definovala kostýmní výtvarnice černou kášájou buddhistických mnichů se zlatě vyšívanou šerpou, lovce Nadira brokátovým kabátcem. Bílá sutana Nourabada s vysokou čtyřhrannou pokrývkou hlavy a holí však akcentovala spíše jeho roli Velekněze, než aby publiku se středoevropskou kulturní tradicí navozovala hinduistické prostředí. Kostým Leily s průsvitnými tylovými šaty a květinovými aplikacemi zdůraznil krásu této kněžky.

Divadlo F. X. Šaldy Liberec: Lovci perel 2020 (zdroj DFXŠ)

Ladislava Košíková směřovala vyústění opery do divadelně efektního závěru, kdy Zurga překoná svoji žárlivost, umožní milencům útěk, prorazí závoj jako symbol Leilina tajemství a posílen tímto prozřením odpuštění odchází průrvou v kruhu měsíce do protisvětla vstříc vlastní smrti. Z mnoha konců, se kterými se tato opera hraje (Nadir zahyne ve vlnách rozběsněného moře a Leila skáče za ním), připomenu, že v olomoucké inscenaci na konci velekněz Nourabad podřízl Zurgovi hrdlo.

Zařazení Lovců perel do repertoáru je v našich podmínkách výlučné i tím, že vyžaduje sólistu pro tenorový part ve vysoké tessituře nad tříčárkovaným C, typické pro francouzskou operní tradici. Právě takovým v plné barvě hlasu a svítivosti i ve výškách výborně vládne Sergey Kostov, byť jeho Nadir ve srovnání s francouzskými nahrávkami (z poslední doby například záznam provedení Národního orchestru Lille na CD labelu Pentaton s dirigentem Alexandrem Blochem a Cyrillem Duboisem jako Nadirem) působí víc jako udatný lovec, než něžný sentimentální milenec. Nicméně při obou premiérách jeho výkon korunovaly výšky v měkkém pianissimu, jímž zakončil onu dojemnou romanci Je crois entendre encore, ve které při pomalém tempu uplatnil i dlouhodechou kantilénu.

Divadlo F. X. Šaldy Liberec: Lovci perel 2020 (zdroj DFXŠ)

V roli Zurgy vystihl střet smířlivého přátelství, autoritativní nadřazenosti, rozervanosti šíleným hněvem s výbuchy zlostné nenávistné žárlivosti při první premiéře Pavol Kubáň mnohotvárněji, než při druhé premiéře Andrij Shkurhan, jehož jednostranně dramatický baryton vyznívá vhodněji ve veristických operách. Třebaže se do zpěvu Lívie Obručník Vénosové tu a tam vkrádaly spíše při první premiéře méně znělé tóny a kolory se nevznášely s lehkostí ptáka, jak evokuje text libreta, její soprán měl lahodnost a smyslnost schopnou fatálně okouzlit oba muže a odhánět od vesnice démony hlubokých vod stejně jako dramatický potenciál, kdy čelí výbuchům žárlivosti Zurgy a svou ochotou obětovat svůj život ve prospěch Nadira je ještě víc rozdmychává. I v pěvecky méně rozsáhlé roli velekněze Nourabada přesvědčil Jan Hnyk o svém velkém talentu basisty s hutnými hloubkami.

Liberecká opera tak otevřela sezonu atraktivním titulem s velmi dobrým obsazením, bohatou expresivitou hudebního nastudování a inscenačním pojetím, které u opery v Liberci dosud neznámé dává přednost jednoduché přehlednosti příběhu před razantnějšími výklady a aktualizacemi (s jakými Lovce perel uvedli například v roce 2014 v Theater an der Wien v inscenaci pojaté jako televizní soutěž Big Brother).

Divadlo F. X. Šaldy Liberec: Lovci perel 2020 (zdroj DFXŠ)

Hodnocení autorkou recenze 80 %

Georges Bizet: Lovci perel
Hudební nastudování: Martin Doubravský, režie: Ladislava Košíková, scéna: Svatopluk Sládeček, kostýmy: Markéta Sládečková, choreografie: Hana Achilles, sbormistr: Anna Novotná – Pešková, dramaturgie: Linda Keprtová.

Osoby a obsazení: Nadir – Sergey Kostov, Zurga – Andrij Shkurhan / Pavol Kubáň, Leila – Lívia Obručník Vénosová, Nourabad – Jan Hnyk / Josef Kovačič.

Orchestr, sbor a balet DFXŠ.
Liberec, Šaldovo divadlo, 1. premiéra 21. srpna 2020, 2. premiéra 23. srpna 2020.

Obsazení 1. premiéry v případě alternací vyznačeno tučně.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments