Operní panorama Heleny Havlíkové (292)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

V případě Così fan tutte jde o záznam představení z 31. března 2018, tehdy vysílaný živě do kin. Ta inscenace byla na poměry Metropolitní opery hodně netradiční. Zkušený britský režisér Phelim McDermott přenesl Mozartovu a da Ponteho hořkou buffu o ženské nestálosti z Neapole 18. století do luxusního nočního klubu, newyorského lunaparku na Coney Islandu a typického amerického motelu. Zde tráví v 50. letech minulého století dovolenou dva důstojníci námořnictva Spojených států amerických se svými snoubenkami. A podlehnou pokušitelství nikoli „filozofa života“, ale zde cirkusového šíbra Dona Alfonsa, aby v převlecích za frajírky v kožených bundách, džínách a kovbojských botách vyzkoušeli věrnost svých nastávajících.

W. A. Mozart: Così fan tutte – MET Opera New York 2018 (zdroj Youtube)

Opera Così fan tutte takový přesun klidně unese. Ve Spojených státech určitě taková autentická vzpomínka na „padesátky“ zabrala. Ovšem snaha oživit inscenaci akrobaty, trpaslíky, polykači mečů i ohňů nebo hadí ženou se brzy vyčerpala. Byli to autentičtí cirkusáci, jenže režisér pro ně kromě voyeurství nic nevymyslel – neměli co hrát. Situační komika hlavně v motelu sice fungovala, ale detailní záběry kamer nemilosrdně odhalily, že páry snoubenců nejsou žádní nezkušení mladí lidé. To se týkalo hlavně představitelek dívek vystavených zkoušce věrnosti. Ani Amanda Majeski jako Fiordiligi, ani Serena Malfi jako její rozpustilejší sestra Dorabella nepřesvědčily, že si mohou dovolit nepodléhat svodům, když mají nejvyšší čas najít někoho, kdo je bude chtít, a v jejich vztahu k partnerům ani pěvecky ani herecky osudové jiskry nepřeskakovaly. To sice oslabovalo věrohodnost zápletky, ale bylo ku prospěchu pěveckým kvalitám v intencích celkově robustního zvuku, jak se v Metropolitní opeře Mozartovy opery hrají a jak ji také hudebně pojal David Robertson. Ani Kelli O’Hara se zkušenostmi z broadwayských muzikálů nevnesla jako služebná (v této inscenaci pokojská Dorabella) do inscenace mladistvější šibalství.

Vedle pěvecky suverénního tenoristy Bena Blisse jako Ferranda basbarytonovou roli druhého ze snoubenců, Guglielma, vytvořil Adama Plachetka. Bylo to už jeho druhé vystoupení při přenosu z MET. A Guglielmo mu sedl více než před dvěma lety Leporello při přenosu Dona Giovanniho. I tentokrát vynikla znělost jeho basbarytonu a vystihl frajersky suverénního hromotluka, který s plným nasazením svádí snoubenku svého přítele a svůj triumf se stejnou energií promění v pořádné naštvání, když zjistí, že ani jeho nastávající mu nakonec nezůstala věrná.

W. A. Mozart a Minna Lindgren: Covid fan tutte – Finnish National Opera and Ballet 2020 (zdroj oopperabaletti.fi)

… alias Covid fan tutte v Helsinkách
Pokud lze inscenaci opery Così fan tutte v Metropolitní opeře označit v rámci této konzervativní operní scény za netradiční, je to selanka proti tomu, co s touto Mozartovou operou teď udělali ve Finské národní opeře. Zatímco u nás se operní divadla zavřela, ve Finsku se hraje dál a na repertoáru helsinské opery se s neuvěřitelnou pohotovostí objevila na konci srpna dokonce operní satira na koronavirou pandemii v kombinaci s parodií operních manýr – jmenuje se Covid fan tutte. Za dva měsíce ji tu odehráli už 12krát a vystupují v ní prominentní finští sólisté.

Jak řekla umělecká ředitelka Finské národní opery Lilli Paasikivi: „Měli jsme vzácnou příležitost dát dohromady v tak krátkém čase neuvěřitelný tým, když většina umělců seděla doma a čekali na práci. Ta myšlenka byla jako láhev šampaňského, která najednou bouchla: všichni se okamžitě a nadšeně zapojili do tohoto praštěného projektu, který se zabývá zážitky, jak jsme je všichni sdíleli v těchto absurdních dobách. Jedná se o jedinečnou produkci za jedinečných okolností.“

Hudebním základem pro nové libreto finské novinářky a nejprodávanější autorky kriminálek Minny Lindgren je právě Mozartova opera Così fan tutte, začleněna byla také hudební čísla z Dona Giovanniho a Kouzelné flétny. Komorní orchestr rozsazený v orchestřišti s patřičnými rozestupy řídí Esa-Pekka Salonen a hudební části střídá mluvená řeč.

Bezprostředním impulsem pro vznik této opery bylo skutečné zrušení plánované inscenace Valkýry ve Finské národní opeře. Inscenace Covid fan tutte tak začíná „zkouškou“ na Valkýru, jenže v čase koronavirové pandemie, kdy jsou kolem slyšet prudké záchvaty kašle, řízení divadla přebírá manažerka oddělení styku s veřejností (Sanna-Kaisa Palo). Zkoušku na Valkýru nekompromisně přeruší a rozhodne nasadit místo Wagnera Mozarta. Orchestr spustí předehru k Così fan tutte, sólista v roli Wotana a zejména představitelky Valkýr, robustní sopranistka Miina-Liisa Värelä a ještě korpulentnější mezzosopranistka Johanna Rusanen s afektem wagnerovských heroin reptají. Manažerka jim důrazně připomene jejich smlouvy, podle kterých musí zpívat i Mozarta – a vůbec můžou být rády, že mají práci.

W. A. Mozart a Minna Lindgren: Covid fan tutte – Finnish National Opera and Ballet 2020 (zdroj oopperabaletti.fi)

Tři byrokrati (Tommi Hakala, Tuomas Katajala a Walteri Torikka) při rutinní ranní toaletě překvapeně na mobilech sledují zpravodajství o vypuknutí nákazy virem Covid-19 a nevěřícně se dívají na grafy a animace jeho šíření z čínského Wu-chanu do Itálie a dalších zemí, aniž si připouštějí, že by něco takového mohlo postihnout Finsko (u Mozarta v č. 1 – v tercetu La mia Dorabella capace non è Don Alfonso s odkazem na své zkušenosti se ženami provokativně pochybuje o věrnosti snoubenek Ferranda a Guglielma). Manažerka mužům přidělí role ministrů, kteří se mají s patřičnou autoritou zhostit plnění veřejné služby, odhodlaně a jednomyslně přijímat vhodná opatření a hlavně se tvářit důvěryhodně (u Mozarta si v č. 3 – tercetu Una bella serenata Don Alfonso, Ferrando a Guglielmo sebejistě představují, jak oslaví vítězství ze sázky o věrnost žen).

0 0 vote
Ohodnoťte článek
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Mohlo by vás zajímat


0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments