Operní panorama Heleny Havlíkové (320) – Různé světy hudební renesance na Pražském jaru

  1. 1
  2. 2
  3. 3

K zármutku muzikologů jsou oba díly cestopisu na hudební poznámky skoupé. Kryštof Harant popsal, jak jsou Benátčané navyklí, „že na náměstích, kdo co chce odbyti a prodati, šetří, aby muziku libou a nějaké comoedianty, jež oni harlecíni, zani, pantaloni etc. jmenují, v tom svůj obchod vedoucí, za peníze zjednal; ti jak dobře hrají, tak mnoho divákův, posluchačův a kupcův mají, jest-li že nic, tedy málo odbývají. A trefí se, že takových her množství na jednom placu v jedné hodině bude, a jeden druhého všelijak předčiti a diváky odluzovati hledí.“ Při popisu kostela sv. Marka si poznamenal postřeh, dokládající charakteristický styl tehdejší benátské vícesborové školy: „Proti oltáři jsou dvě pavlače, na jedné zpěváci, na druhé diakon evangelium v jistý čas zpívají. Jsou také v témže kostele dvoje varhany proti sobě, tu obyčejně na oboje hrávají, že jedny po druhých alternatim jdou.“ Na Krétě se všiml funkce hudby při výchově mládeže, podivoval se zdejším plačkám a připojil se ke zpěvu nešpor ve zdejším františkánském klášteře. Na obřadních tureckých zpěvech ho zaujal zvláštní způsobu tvoření tónu, zatímco „originální“ tureckou hudbu komentoval sarkasticky: „Když pak slunce zapadlo, tu teprva jsme projíždějící se Turky na lodech spatřovali, pěkně připravené a křížem nohami složenými v kole sedící, mezi nimiž hromady rozličného a povětří svou libou vůní naplňujícího kvítí bylo, a pohlédajíce nahoru do oken, muzikou, kterou s sebou vezli, sebe obveselovali s velikým svým zalibováním a naším tejným smíchem: jakoby svině pískala a osel bubnoval.

Už z jiných dnešních programů, které propojovaly hudbu s recitací (madrigalová komedie La Barca di Venezia per Padova Adriana Banchieriho v provedení Ensemblu Inégal nebo hudebně-dramatická kompozice Il fato tiranno souboru Musica cum gaudio) bylo zřejmé, jak obtížná taková integrace je. Herci mají tendenci se uchylovat k přepjaté afektovanosti – a té se nevyhnul ani Saša Rašilov. Jeho četba stručných úryvků z Harantova cestopisu v chronologii od benátské přípravy s nákupem co nejprostších šatů, truhlice a jídla po návrat s jediným tolarem v zuboženém oblečení po přestálých nebezpečenstvích hrdla i bídy, nouze, hladu, horka a zimy vyzněla nikoli jako napínavé vyprávění odvážného dobrodruha, ale jako majestátní paján vznešeného aristokrata (kterým v době cesty Harant ještě nebyl).

Constantinople, Capella Mariana a Saša Rašilov - Pražské jaro 2021 (foto Pražské jaro)
Constantinople, Capella Mariana a Saša Rašilov – Pražské jaro 2021 (foto Pražské jaro)

Úžas a úctu budící potenciál osobnosti Kryštofa Haranta pochopitelně nelze vtěsnat do jednoho koncertu, ale máme přímo povinnost jeho odkaz rozkrývat a připomínat. Škoda, že Pražské jaro koncert s u nás prakticky neznámou hudbou Blízkého východu nedoplnilo podrobnějšími informacemi o uváděných skladbách a překlady zpívaných textů. Lze tak mít pochybnosti o dobové autenticitě té hudební části, která se vztahuje k hudbě konce 16. století v zemích, jimiž Kryštof Harant putoval. Nicméně renesanční polyfonie v interpretaci Cappelly Mariany, orientální hudba v podání souboru Constantinople v kombinaci s úryvky z Harantova cestopisu v atmosféře kostela sv. Anny propojily cesty přesahující renesanční osobnost Kryštofa Haranta.

Vojtěch Semerád, všestranný muzikant, muzikolog i manažer Putováním s Kryštofem Harantem pokračuje ve svém inspirativním objevování a nalézání nových kontextů staré hudby, jak ji prokázal třeba na nahrávce s výběrem z Kodexu Speciálník, na kompaktním disku Sacrum et Profanum vystavěném na antitezi lásky duchovní a pozemské v dílech Palestrinových a Monteverdiho, na Písni písní s motety skladatelů renesanční polyfonie na tento slavný starozákonní text nebo na CD Praga Magna a Praga Rosa Bohemiae, které prezentují hudbu rudolfínské Prahy.  

Přenosy obou koncertů ve spolupráci s Pražským jarem zprostředkovala společnost Mimesis Film s hlavním kameramanem a režisérem Janem Střítežským. Čtveřice kamer nabídly jak celkové záběry, které postihly i postupné stmívání za okny kostela i detaily zpěváků a hráčů. I po hudební stránce se podařilo přenést interpretační kvality všech souborů. Nicméně při srovnání zážitku přímo z koncertu, který mi byl při dodržení všech protiepidemických opatření dopřán, je zřejmé, že nuance barev a dynamiky vokální polyfonie a orientální mikrointervalové hudby, jak je spoluvytvářejí chvějivé alikvóty, záznamová technika v celé jejich plasticitě zatím předat nedokáže.

Constantinople, Capella Mariana a Saša Rašilov - Pražské jaro 2021 (foto Pražské jaro)
Constantinople, Capella Mariana a Saša Rašilov – Pražské jaro 2021 (foto Pražské jaro)

Pražské jaro – Polyfonní závěť Josquina Desprez
Huelgas Ensemble – umělecký vedoucí a dirigent Paul Van Nevel, Cantus – Maria Valdmaa, Sabine Lutzenberger, Helen Cassano, Tenor – Olivier Coiffet, Achim Schulz, Paul Bentley-Agnell, Loïc Paulin, Matthew Vine, Bas – Tim Scott Whiteley, Guillaume Olry.

Program: Josquin Desprez: Inviolata, integra et casta es Maria; Comment peult avoir joye; Missa “L’homme armé”: Agnus Dei; Ut Phoebi radiis; Et trop penser; Praeter rerum seriem
Ludwig Daser: Missa “Praeter rerum seriem”: Sanctus
Josquin Desprez: La plus des plus; Dulces exuviae; Missa “Maheur me bat”: Agnus Dei

Kostel sv. Anny – Pražská křižovatka, 15. května 2021.

Pražské jaro – Kryštof Harant aneb Putování do Svaté země
Capella Mariana – umělecký vedoucí a tenor Vojtěch Semerád, soprány – Hana Blažíková, Barbora Kabátková, tenory – Tomáš Lajtkep, Ondřej Holub, bas – Jaromír Nosek.
Constantinople – umělecký vedoucí, sater a zpěv – Kiya Tabassian, kanun – Didem Başar, kemence – Sokratis Sinopoulos, bicí – Patrick Graham. Recitace Saša Rašilov.

Program: Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Missa quinis vocibus super Dolorosi martir; Qui confidunt in Domino; Maria kron, die Engel schon; v úpravě Jaroslava Pelikána: Dejž tobě Pán Bůh štěstí; Psallite Domino in cythara; Dies est laetitiae; Paschal de l’Estocart: Žalm 4, anonym: Otce Buoha nebeského a další.

Kostel sv. Anny – Pražská křižovatka, nahrávka z 24. května zařazena na program Pražského jara 1. června 2021.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


3 2 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments