Operní panorama Heleny Havlíkové (327) – První uvedení zapomenutého Rejchova Gusmana a Farnace navzdory živlům

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Přes velikou vlhkost vzduchu byl orchestr Musica Florea (umístěný vlevo od jeviště pod stanem) v obsazení po čtyřech houslích, třech vilách, po dvou violoncellech a kontrabasech, s dvěma hornami, fagotem, cembalem a teorbou velmi dobře vyladěný i sehraný pod řízením Marka Štryncla. A vyhrocené afekty, jimiž Vivaldi obdařil svou partituru Farnace, podpořila ve Štrynclově hudebním nastudování i výrazná dynamika.

Britská režisérka a choreografka s českými kořeny Andrea Miltnerová vycházela z inscenačního kánonu barokní opery seria a sólisty i tanečnice, představující jak běsy válčení, tak i rozpoutaných přírodních živlů a zloby nenávistné Berenice vedla k ilustrativní gestice, srozumitelné i v jednadvacátém století (snad jen taneční „bouře“ zbytečně šustila igelitem). Orientaci v ději usnadňovaly výstižné kostýmy Christophera Vinze vycházející z dobové barokní divadelní praxe s odlišením orientálního stylu pontských postav a barokně-antického pro římské představitele. Kostýmy s turbanem i zahnutá šavle vhodně ilustrovaly střet „Asie“ s „Evropou“. Scéna Václava Krajce a Jiřího Bláhy se omezila na výměnu dvou základních scénografií jeviště Florea Theatrum – lesa s průhledem do krajiny a sloupové síně v typické barokní ubíhavé perspektivě čtyř řad bočních kulis, s povrzáváním posuvných malovaných kulis.

Musica Florea – Florea Theatrum, A. Vivaldi: Il Farnace, 17. července 2021: Furie brání Tamiri v sebevraždě (foto Petr Dyrc)
Musica Florea – Florea Theatrum, A. Vivaldi: Il Farnace, 17. července 2021: Furie brání Tamiri v sebevraždě (foto Petr Dyrc)

Při benátské premiéře v roce 1727 zpívala krále Farnaceho (contraalto en travesti) Maria Maddalena Pieri. V inscenaci souboru Musica Florea byl do této role obsazen maďarský tenorista Zoltán Megyesi s rozsáhlou mezinárodní zkušeností především v mozartovském repertoáru a barokní hudbě. Své renomé potvrdil i v Praze. Ve třech sólových áriích obsáhl bohatou škálu výrazu pro drsného válečníka, který nechce po porážce ztratit před nepřítelem svou čest i za cenu smrti vlastní rodiny, ale i pro milujícího otce. V lyrických i dramatických číslech výborně uplatnil techniku messa di voce a mohli jsme litovat, že Marek Štryncl ve své hudební koncepci velmi šetřil při opakování v áriích ozdobami. To se vztahovalo i k představitelce Tamiri. Rozhodování mezi krutým příkazem milovaného manžela a mateřskou láskou i ataky, jimž musela čelit od své nenávistné matky, ztvárnila španělská mezzosopranistka Marta Infante díky temné, plné barvě svého hlasu a spolehlivé technice ve všech třech sólových áriích naprosto přesvědčivě. V roli Berenice, která svou dceru zavrhla, když se provdala za nenáviděného Farnaceho, se velmi dobře uplatnila sopranistka Michaela Šrůmová. Ačkoli nepatří ke specialistkám na starou hudbu, postihla proměnu této postavy, když od zlé sobecké mocichtivé ženy, která usiluje o Farnaceho smrt, dokáže svou ctižádost zkrotit a stát se dceři milující matkou i babičkou svému vnukovi. Na starou hudbu se nespecializuje ani mezzosopranistka Sylva Čmugrová, která však dokázala i ve Vivaldim vystihnout jako půvabná Selinda předstíranou koketerii, s níž rozehrála intriky za záchranu svého bratra, a s prohnanou vypočítavostí se jim vysmívala za jejich neschopnost ji skutečně milovat a naplnit její požadavky na vraždy těch, kterým její ctitelé podléhají – prefekt římských legií Aquilio svému generálovi Pompeovi a Gilade jako kapitán ve službách Berenice.

Role Selindiných ctitelů Aquilia a Gilada, které Selinda svádí, aby jí pomohli zbavit se těch, kteří usilují o bratrovu smrt, byly původně obsazovány kastráty. Pontského kapitána Giladeho ztvárnila jako „kalhotkovou“ roli sopranistka Zuzana Kopřivová, s přimalovaným knírkem. Hlasově se mezi protagonisty i ve vztahu k orchestru její mladistvý soprán prosazoval skvěle. Soka v milostném souboji o lásku Selimy, Římana Aquilia, zpíval Martin Javorský, hlasově občas poněkud nevýrazný hlavně co do intenzity zpěvu.

Musica Florea – Florea Theatrum, A. Vivaldi: Il Farnace, 17. července 2021: Furie (foto Sofia Mayorga)
Musica Florea – Florea Theatrum, A. Vivaldi: Il Farnace, 17. července 2021: Furie (foto Sofia Mayorga)

Do role Pompea (původně psané pro tenor) byla obsazena Kamila Mazalová. Ačkoli má tato mezzosopranistka rozsáhlé zkušenosti s našimi špičkovými soubory staré hudby (Collegium 1704, Tiburtina ensemble, Cappella Mariana, Collegium Marianum), v nichž vyniká díky své muzikalitě a hlasové „empatii“, a skvěle se uplatňuje v písňovém repertoáru, role římského válečníka hrdého na nepřemožitelnost Říma pro ni nebyla vhodná. Nad orchestrem a v ansámblech i mezi svými pěveckými kolegy se jí nedařilo se prosadit a její první dramatickou árii nešťastně překrýval i šustot igelitů pro navození bouře. Role Pompea je přitom klíčová pro finále opery – je to on, kdo přebírá funkci deus ex machina a v beznadějné situaci vyhrocených emocí i činů, kdy jsou všichni v koncích, nalezne smírné řešení, které všem zachová tvář (a život).

Marek Štryncl s pohledem k zataženému nebi na začátku avizoval, že součástí děje opery je strašlivá bouře – v naději, že k ní dojde jen na jevišti a představení zůstane běsnění živlů ušetřeno. Stalo se. Závěrečné lieto fine se z jeviště přeneslo nejen do hlediště, ale i na oblohu – a až po uznalý potlesk nadšeného publika skutečně nepršelo. Nejen pro toto šťastné rozuzlení to byl krásný operní večer. Pro mě to zatím byla jedna z nejlepších operních produkcí Musica Florea, kterou jsem během působení tohoto souboru viděla

Antonio Vivaldi: Il Farnace
Dirigent a hudební nastudování Marek Štryncl, režie a choreografie Andrea Miltnerová, scéna Václav Krajc, Jiří Bláha, kostýmy Christopher Vinz, světelný design Katarína Morávek Ďuricová

Osoby a obsazení: Farnace – Zoltán Megyesi, Tamiri – Marta Infante, Berenice – Michaela Šrůmová, Selinda – Sylva Čmugrová, Gilade – Zuzana Kopřivová, Pompeo – Kamila Mazalová, Aquilio – Martin Javorský, taneční role – Romana Konrádová, Lenka Breeding, Klára Suldovská, syn Farnace a Tamiri – Viktoria Novák Infante, orchestr Musica Florea

Divadlo Florea Theatrum, Letní scéna Hudební a taneční fakulty AMU, 17. července 2021.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


3 2 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments