Operní panorama Heleny Havlíkové (393) – Tourout jako další skladatel na hudební mapě Prahy

  1. 1
  2. 2
Cappella Mariana pod vedením Vojtěcha Semeráda ve spolupráci s vlámskou kulturní a vědeckou institucí Alamire Foundation vydala u labelu Passacaille nové album s kompozicemi Johannese Tourouta. Na základě pramenů dochovaných i v českých zemích náš významný soubor staré hudby novým albem doplňuje naši znalost stylového rozsahu polyfonie patnáctého století o mše, latinská moteta i světské šansony tohoto vlámského skladatele druhé poloviny patnáctého století.

Cappella Mariana (zdroj Cappella Mariana)
Cappella Mariana (zdroj Cappella Mariana)

Jméno Johannese Tourouta písaři různě komolili, takže identita tohoto skladatele zůstávala dlouho zahalená tajemstvím. Dnes víme, že byl Vlám, narodil se ve Flandrech a v nedávno objevené listině z roku 1460 je v žádosti o prebendu v kostele Panny Marie v Antverpách vedený jako kantor, zpěvák císaře Fridricha III. Habsburského ve Vídni. Z dochovaných skladeb lze soudit, že se mohl pohybovat i v prostředí frankofonního dvora. Ačkoli toho o jeho životě víme – zatím – takto málo, z množství opisů jeho děl je zřejmé, že Tourout musel patřit ve střední Evropě k velmi oblíbeným skladatelům. Jeho kompozice lze nalézt v řadě rukopisů té doby – v Tridentském kodexu, ale i českých pramenech, jakými jsou Kodex Strahov, v němž Touroutovy kompozice zaplňují celý jeden oddíl v rámci tří stovek skladeb, a utrakvistický Kodex Speciálník, který zahrnuje na dvě stovky vícehlasých skladeb z patnáctého století. Jestli Tourout do českých zemí někdy zavítal, nevíme. Je možné, že sem své skladby poslal nebo je dovezl někdo jiný.

Na kompaktním disku souboru Cappella Mariana s hudebním portrétem Johannese Tourouta je zařazena část čtyřhlasé Missa Mon oeil. Vychází z francouzského chansonu Mon oeil / Mé oko, který se však nedochoval. Díky naší znalosti dobové kompoziční praxe je mši na nahrávce předřazena i rekonstrukce pravděpodobného znění tohoto chansonu. Druhý blok alba je věnovaný Touroutovu Magnificat a další část CD představuje jeho moteta a šansony na latinské a francouzské texty.

Vojtěch Semerád (foto Petra Hajská)

Nový kompaktní disk s kompozicemi Johannese Tourouta vydal belgický label Passacaille, který se zaměřuje na klasickou hudbu především období renesance, baroka a klasicismu. Spolupracoval přitom s vlámskou kulturní a vědeckou institucí Alamire Foundation, která nedávno iniciovala projekt orientovaný na zmapování českých hudebních sbírek, v nichž se nacházejí dosud neprobádané kompozice franko-vlámských mistrů patnáctého a šestnáctého století. A interprety navýsost povolané k tomuto propojení muzikologického výzkumu s jeho digitálním zpřístupňováním a uváděním do praxe našly Pasacaille a Alamire Foundation v českém souboru Cappella Mariana.

Kompaktní disk s kompozicemi Johannese Tourouta s podtitulem Portrét císařského kantora navazuje v diskografii souboru Cappella Mariana na alba Praga Rosa Bohemiae a Praga Magna jako další objevný dílek hudební Prahy coby rušné křižovatky renesanční Evropy za vlády uměnímilovného císaře a krále Rudolfa II. Habsburského, kde se mísily různé vývojové styly tehdy dominantního franko-vlámského kontrapunktu s českou tradicí literátských bratrstev. Do této linie patří také CD souboru Cappella Mariana s výběrem skladeb z konvolutu Kodex speciálník. Albem s kompozicemi Johannese Tourouta tak Cappella Mariana pokračuje v záslužné antologii objevování zapomenutých děl, které zněly v renesančních Čechách.

Soubor Cappella Mariana se pod vedením Vojtěcha Semeráda vypracoval i v mezinárodním kontextu k předním uskupením, která se věnují historicky poučené interpretaci hudby středověku a renesance. Soubor v roce 2008 založil a vede Vojtěch Semerád, všestranný muzikant, který se uplatňuje mnohostranně – nejen jako tenorista a kontratenorista, ale také jako houslista a violista, ba se dokázal adaptovat i na speciální kvintové housle, na které se hrálo na královském dvoře Ludvíka XIV. ve Versailles. Nejen to, propojuje své zkušenosti interpreta jak se svou vlastní Cappellou Marianou a s Collegiem Marianum, které vede jeho sestra, flétnistka Jana Semerádová, ale vystupuje i s tak významnými soubory jako jsou Le Poème Harmonique, Les Folies Françoises, Huelgas Ensemble. Jako absolvent Conservatoire National Supérieur de Musique v Paříži zapojuje také hluboké teoretické znalosti. A k tomu se věnuje badatelskému objevování hudby hlavně patnáctého a šestnáctého století se zaměřením na české země v evropském kontextu.

Barbora Kabátková, Jaromír Nosek, Saša Rašilov, Ondřej Holub, Vojtěch Semerád, Hana Blažíková - Capella Mariana - Pražské jaro 2021 (foto Pražské jaro)
Barbora Kabátková, Jaromír Nosek, Saša Rašilov, Ondřej Holub, Vojtěch Semerád, Hana Blažíková – Capella Mariana – Pražské jaro 2021 (foto Pražské jaro)

Na nejnovější nahrávce se sešlo muzikantsky a názorově spřízněné obsazení sólistů, kteří právě se souborem Cappella Mariana začínali. Mnozí dnes patří k předním interpretům staré hudby: sopranistky Hana Blažíková a Barbora Kabátková, tenorista Ondřej Holub a basista Jaromír Nosek – ti všichni s velkou zkušeností s renesanční polyfonií pod citlivým vedením Vojtěcha Semeráda. Ten se na nahrávce podílí nejen svým světlým tenorem, ale i hrou na vielle, nástroj podobný houslím, který patřil v období středověku i renesance k velmi populárním.

Do interpretace Touroutových kompozic Vojtěch Semerád zapojil ještě další instrumentalisty – zobcovými flétnami Jakuba Kydlíčka a renesanční violou da gamba Mélusine de Pas. Podle něj k zapojování nástrojů do interpretace vokální polyfonie sice dnes máme jen velmi málo pramenů, ale i tak je zřejmé, že využívání smyčcových i dechových nástrojů pro doprovod motet či chansonů a jejich kontrafakt, to znamená skladeb opatřovaných novými texty, bylo časté. Této interpretační volnosti Vojtěch Semerád na nahrávce využívá i proto, že podle něj je v Touroutových skladbách nápadná instrumentálnost spodních hlasů, které doprovázejí hlavní vokální linku.

Zapojení nástrojů tak zajímavě oživuje interpretační přístup souboru Cappella Mariana. V základním principu vychází ze znalosti pramenů. Zároveň ale bere v úvahu, že dnešní publikum nemá „uši“, vkus, ale ani světonázorové zázemí tehdejších posluchačů. Cappella Mariana se tak stává významným reprezentantem pojetí, které se po generaci prvních průkopníků s až rigorózním lpěním na dobových pramenech zaměřuje na svěží, výrazově i barevně bohatou interpretaci, která zaujme, ba nadchne současného posluchače.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments