Operní panorama Heleny Havlíkové (54)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Přes dílčí výhrady má v Romeovi a Julii ostravská opera po Cardillacovi, Fedoře, ale i Wertherovi další inscenaci, která hledá moderní podobu operního divadla současnosti, při respektování partitury skladatele. Také další tituly letošní sezóny ostravské opery lákají k návštěvě – Janáčkova Věc Makropulos alespoň koncertně s Evou Urbanovou v titulní roli, Stravinského Život prostopášníka a Dvořákova Armida.

***

Image s letenkou do ráje

V sobotu vysílala Česká televize nový dokument Zbyňka C. Mikulíka o Dagmar Peckové s názvem Letenka do ráje. Padesátiny a zároveň třicetileté profesní jubileum této mezzosopranistky, která patří k těm nemnoha našim interpretům, jimž se podařilo prosadit se na prestižních zahraničních scénách, jsou více než pádným důvodem k  zachycení těchto výročí i příležitostí k bilancování. Hodinový dokument je průřezem uměleckým působením i soukromým životem Dagmar Peckové od útlého dětství v Medlešicích u Chrudimi přes bouřlivou pubertu a muzikálové začátky po současnost, kdy žije v poklidné vesničce Heuweiler nedaleko Freiburgu. Dnes už přece jen není Dagmar Pecková onen provokující „ježek“, jako když v roce 1995 natočila vtipně drzý klip s částí árie Sesta Parto! z Mozartovy opery La clemenza di Tito. Nicméně i v tomto dokumentu Pecková boří představy o vznešené operní divě: dokáže se sama na sebe nejen podívat s humorným odstupem (výborný nápad prostřihů její interpretace I Could Have Danced All NightMy Fair Lady), ba ironií, ale znovu se rozhodla neskrývat i odvrácenou stranu slávy, své boje, škobrtnutí a prohry. Zaslouží uznání, že dokázala sebekriticky zhodnotit svůj neúspěch coby Ježibaba a Cizí kněžna v inscenaci Dvořákovy Rusalky v Národním divadle a místo prášků investovala do dalšího nalézání svých pěveckých kvalit. Letenka do ráje není první takové svědectví o Dagmar Peckové. V cyklu Ženy na přelomu tisíciletí o ní v roce 2000 natočila pořad s názvem Forte a piana už Helena Třeštíková, když v časosběrném dokumentu zachytila pět let jejího života v době, kdy k roli operní sólistky přibírala nově i roli matky, které se nevyhnuly bolestné partnerské rozchody. Přitom studovala v Národním divadle Carmen, kterou dodnes považuje za jednu ze svých nejvýznamnějších rolí.

Z Mikulíkova dokumentu, který se místy potýká s výběrem a opakováním sekvencí, temporytmem a pointováním střihů, je zřejmé, že má operu i Dagmar Peckovou velice rád; Letenka do ráje je spíše zachycením obrazu, který si Dagmar Pecková se zkušenostmi výborné herečky přála v danou chvíli o sobě sdělit, než dokumentem, který by pronikl hlouběji pod tento image.Nicméně – po této její dobrovolné zpovědi se můžeme o to více těšit na úterní komorní koncert FOK, na kterém tato letos rezidenční sólistka FOKu s orchestrem Ensemble 18+ vystoupí v programu s výběrem scén z Purcellovy opery Dido a Aeneas, Hadynovou kantátou Ariadna na Naxu ale i skladbou “Ad Honorem B+B+B“, dirigenta tohoto koncertu Vojtěcha Spurného. Koná se 20. prosince v kostele sv. Šimona a Judy od 19:30 hod. 


***

Další inspirace na dny příští, tentokrát předvánoční i mezivánoční

Zůstaňme ještě u České televize, která na první svátek vánoční 25. prosince na Dvojku od 20:55 zařadila premiéru záznamu opery Giuseppe Scarlattiho Dove è amore è gelosia (Kde je láska je i žárlivost). O vydařené inscenaci tohoto intermezza giocoso s dirigentem Vojtěchem Spurným v režii Ondřeje Havelky v barokním divadle na zámku v Českém Krumlově se skvělými výkony čtveřice sólistů Lenkou Máčikovou, Kateřinou Kněžíkovou, Alešem Brisceinem a Jaroslavem Březinou jsme již psali (Operní panorama z 13. září 2011 – najdete zde, Recenze Vlasty Reittererové – najdete zde).

Bezprostřední zkušenost z tvrdých lavic unikátního prostoru tohoto divadla může záznam sice jen zprostředkovat (komorní prostor divadla na záznamu celkově působí jako rozlehlejší), ale díky filmovým kouzlům dovoluje nahlédnout do míst, která zůstávají divákům z hlediště skryta. Můžeme v prostřizích sledovat práci mašinistů v zákulisí, jak obsluhují sofistikovaný systém rumpálů, kladek a dalších důmyslných mechanismů při bleskurychlé výměně soustavy perspektivních kulis a dalších divadelních zázracích (včetně stroje na výrobu zvuku hromu), pro barokní divadlo typických.

Skvělým nápadem bylo uvést záznam opery četbou dopisu, kterým kníže Josef Adam ze Schwarzenberga před téměř 250 lety popisuje přípravy na uvedené této Scarlattiho opery ve stejných prostorách a prolnout tuto citaci se záběry současných interpretů  i dnešního ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga, usazeného v knížecí lóži.

Nadále platí, že takto znovuobjevené Scarlattiho dílko, jakkoli svěží, asi nepřekreslí operní mapu druhé poloviny 18. století, ale jako vhled do světa rokové komické opery zazářilo skvěle. A podstatnou hodnotou celého projektu je zachycení genia loci, tedy uvedení díla, které se v dochovaných prostorách zámeckého divadla doložitelně provádělo. Vskutku že máme čím se pochlubit celému světu.

V inspiracích nemůže chybět předpremiéra Weberovy opery Tři Pintové. Tuto Mahlerem dokončenou poslední operu zakladatele německého operního romantismu ve čtvrtek 22. prosince uvede Státní opera Praha. Takovou raritou připomene nejen vztah zdejšího operního domu k této opeře, neboť tehdejší Nové německé divadlo ji uvedlo jen o několik měsíců po lipské premiéře v roce 1888, řízené Mahlerem. Předpremiéra Tří Pintů dvou německých, resp. rakouských umělců, kteří měli vazbu na naši zemi ještě „stihne“ i letošní sté výročí Mahlerova úmrtí. Opera pojednává o záměně identit, kdy za Dona Pintu, ucházejícího se o Donnu Clarissu, se vydávají i další dva mladíci; romantická opera kočí happy endem – nezbývá než doufat, že záměnou nebude postižena transformovaná a do molochu Národního divadla pohlcená Státní opera, svoji identitu si uchová a podivná šaráda kolem rušení a slučování bude mít také šťastný konec.

V čase mezivánočním je možné se oddat „podvečeru pro hudbymilovnou společnost“ s názvem České vánoce, který na 28. a 29. prosince vždy od 16:00 a 19:30 hodin do barokního knihovního sálu v Melantrichově ulici připravil soubor Collegium Marianum. Ve spolupráci s divadelním souborem Buchty a loutky na něm bude uvedena Rakovnická vánoční hra o narození Páně s loutkami a pastorelami.

Protože se k dalšímu Opernímu panoramatu sejdeme až v pondělí 2. ledna v novém roce, přeji všem posluchačům klidné svátky vánoční a naději do roku 2012.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Gounod: Romeo a Julie (NDM Ostrava)

[yasr_visitor_votes postid="11929" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments