Operní panorama Heleny Havlíkové (57)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Petenti podrobili analýze ministerské argumenty pro sloučení, zejména bývalým ministrem Jiřím Besserem opakovaně avizovanou úsporu finančních prostředků nebo jeho kritiku uvádění shodných titulů s Národním divadlem, jako nedůvodné. Nadále požadují zachování samostatnosti a obou souborů Státní opery a jsou přesvědčeni, že nepřipravenou transformaci je nutné okamžitě zastavit, aby se zabránilo dalším škodám.

Náměstek ministryně kultury Radek Zdráhal a ředitel ND Ondřej Černý sloučení obhajovali jako jediný způsob záchrany Státní opery. Ministerstvo je podle náměstkova ujištění na zlepšení podmínek reprezentantů národní kultury i neuměleckých pracovníků připraveno v roce 2012 vyčlenit navíc 165 mil. Kč, jejichž využití chce důsledně kontrolovat. Černý k tomu doplnil, že navýšení finančních prostředků je bazální pro to, aby proces transformace byl úspěšný. Podle Zdráhala neproběhla před vánocemi avizovaná stávka z toho důvodu, že odborové svazy nenašly podporu zvnitř Státní opery Praha. Podle Černého vyjádření petentů naplňuje všechny prvky demagogie a jednostranného pohledu. Černého credem je partnerský a kolegiální přístup a celý dosavadní postup transformace probíhal vůči zaměstnancům Státní opery Praha „v rukavičkách“. Deklaroval zásadu kontinuity procesů a zachování zdvojených titulů Rusalky, Kouzelné flétny i Carmen, střídavě pak Aidy a Traviaty. Rekordní tržby Státní opery Praha, o 13 milionů vyšší než v roce předchozím, označil za velký úspěch managementu Státní opery Praha.Poslanci v diskusi vyjádřili pochyby nad sloučením. Místopředsedkyni sněmovny Kateřinu Klasnovou stanovisko ministerstva kultury nepřesvědčilo. Uvedla, že  se sešla jsem s novou ministryní Alenou Hanákovou a poprosila ji, aby po srovnání všech argumentů pro i proti pečlivě zvážila, jestli je transformace Státní opery skutečně správnou cestou. A vyslovila přesvědčení, že na rozdíl od svého předchůdce se s protiargumenty ministryně Hanáková skutečně seznámí.

V jednomyslně přijatém usnesení žádá petiční výbor ministerstvo kultury, aby do konce května vyhodnotilo dosavadní transformační kroky, transformaci případně přehodnotilo a o výsledku informovalo petiční výbor.

Připomeňme, že již loni v létě označil propojení za nevhodné, nekoncepční a nedůvodné Senát.

***
Podíl zpěvu na polidšťování baziliška

Národní divadlo uvedlo novou operu „pro celou rodinu“ mladého skladatele a dirigenta Marka Ivanoviće Čarokraj. Ten se podílel i na libretu, které je na motivy knihy Geralda Durrella Mluvící balík společným dílem režiséra Petra Formana, Radka Malého a Ivana Arsenjeva. Původní české opery jsou dnes vzácnost, tím spíše ty pro děti, a je třeba každou novinku přivítat. A pochválit i bývalého šéfa opery Jiřího Heřmana, že novou operu Ivanovićovi v týmu s bratry Formanovými zadal.

Zoolog a spisovatel Durrell nejdříve odchytával ve volné přírodě zvířata, kterým hrozilo vyhynutí, aby je pak v „jejich vlastním zájmu“ umístil do klecí zoologických zahrad – s tím, že pak budou opět vypuštěna do divočiny. Záměr možná chvályhodný, ale zároveň přes všechen komfort klecí problematický. Tohle „zoologické“ inženýrství pak Durrell, aby svou vysněnou zoo na ostrově Jersey uživil, proměnil na literární produkci, která si získala celosvětově značnou čtenářskou oblibu. Autoři „rodinné expedice“ do říše zvířat, která žijí jen díky naší fantazii, Durrellovu předlohu zredukovali do deseti obrazů s prologem a epilogem pro deset zpívajících postav, sbor a balet: Říši mytologických bytostí, kde vládne řád a čest, napadnou zlí bazilišci a začnou její Knihu zákonů podřizovat ve svůj prospěch, než houslistka Penelopka, které bazilišci ukradli housle, se správcem slov a létající učeností Papoušem a tuplovaným špiónem poskakujícím Žabákem získá rostlinu, s níž se podaří bazilišky porazit a Mytologii zachránit. Tuto dějovou linii nesou témata a charakteristiky postav, které se nepředvídaně vynořují a zanořují. Celou operou rámuje Slavnost Čarokraje, která začíná a končí pozvolna a posmutněle v šedi hloubky jeviště. A vyústí ve veršovánky: „Kde vládne řád, / tam smíš se hřát / a žít nemusíš se bát. /Kde vládne mír / a dobrá zvěst, / zvítězí čest.“ Podivně naroubovaným dalším happyendem je navíc ještě dodatečný epilog opery (po děkovačce), kdy oproti Durrellovi inscenátoři polibkem Penelopky promění Žabáka v prince. Nejspíše proto, aby mohla na závěr zaznít chytlavá Žábákova písnička, která spolehlivě roztleská publikum. Podle tvůrců je v Čarokraji „klíčový základní konflikt, kdy se jedna skupina mytologických bytostí se rozhodne, že uspořádá svět podle sebe… A my jsme vyrostli v zemi okupované skupinou lidí přesvědčených o své nadřazenosti.“ Nikdo jistě nepředpokládá, že autoři budou i zdatnými filozofy, politology, historiky nebo zoology, jakkoliv fantastické zvířeny. Ale dávat Čarokraji tento „politický“ podtext je bláhové. V závěru pak vzývají kvetoucí zemi, v níž má „správně“ přepsaná Kniha znovu sloužit „cti, pravdě, spravedlnosti, lásce a úctě k druhému“ a životu v míru pro každého tvora. Při hlásání těchto morálních apelů tito badatelé a průzkumníci, jak se tvůrci této inscenace nazývají, však poněkud opomenuli, že před jejich očima jedna skupina lidí chce vnutit jiné skupině lidí názor, jak má v Praze „jedině správně“ fungovat opera; a kádruje novinářské osoby: podle „Knih“ nového vedení opery ND mají na novinářské vstupenky nárok ti, kteří píší o zlaté kapličce a slučování kvalitně, rozuměno pozitivně.Součástí produkce je i  pozvání „k procházce říší Čarokraje“: hodinu před představením se na piazettě Národního divadla promrzlí diváci podle příkrých příkazů z tlampačů byli shromažďováni do skupin, aby „správně“ sestoupili do „podzemí“ ND. Na takto improvizovaném „appelplatzu“ na dodržování pravidel „nadřazené“ skupiny dohlížely přísné elfky, navzdory ujišťování autorů, že to jsou bytostí ušlechtilé. Následoval pochod schodišti ND, kde cesta k propadlům pod jevištěm mohla laické publikum zaujmout složitostí divadelních technologií. Sama inscenace pak trvá hodinu a půl bez přestávky.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Hodnocení

Vaše hodnocení - The King’s Singers (Praha 10.1.2012)

[yasr_visitor_votes postid="12255" size="small"]

Vaše hodnocení - Ivanović: Čarokraj (ND Praha)

[yasr_visitor_votes postid="12238" size="small"]

Vaše hodnocení - Weber/Mahler: Tři Pintové (Státní opera Praha)

[yasr_visitor_votes postid="11865" size="small"]

Vaše hodnocení - Massenet: Cendrillon (ROH Londýn)

[yasr_visitor_votes postid="12258" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
18 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments