Operní premiéry a jejich protagonisté v nové sezoně českých a moravských divadel

Operní kukátko (106). Týden od 7. do 13. srpna 2017. V dnešním vydání najdete: Plány českých a moravských operních souborů na sezonu 2017/2018.

S nadcházejícím zářím a zahájením divadelních sezon operní návštěvníky zajímá, co se bude hrát na domácích scénách, zda se nevydat na cesty a nenavštívit operní večery v jiných městech. Česká republika není zase tak veliká a dopravně je většina operních domů dostupná i vlakem nebo autobusem, problematičtější ale pak bývá návrat.

Dramaturgické výběry se odvíjí ve dvou liniích, jednak v sázce na jistotu a uspokojení abonentů, ve druhé linii pak zájem o některé málo hrané nebo dosud nehrané tituly, většinou podle osvědčených literárních látek. Výběr titulů ale přináší několik překvapení, například silné omezení Pucciniho premiér a také velmi skromné zařazení oper Smetany a Dvořáka, ale též silnější zájem o současnou českou tvorbu, včetně světových premiér. Diváci se také mohou těšit na českou premiéru Brittenova Billyho Budda, koncertní provedení Reznickovy Donny Diany (naposledy v Neues deutsches Theater roku 1894) i uvedení obou Gluckových Ifigenií na různých domácích scénách.

Italská opera
Základním pilířem nového operního repertoáru českých a moravských divadel tradičně zůstává italská opera. V nastávající sezoně výrazně dominují operní díla Giuseppe Verdiho. Z rané tvorby nechybí jedna z jeho nejpopulárnějších operních prací – Nabucco. Vzhledem k rezidenčnímu pobytu významného argentinského tenoristy, dirigenta, režiséra, scénografa a skladatele José Cury v Praze bylo celkem logické ho oslovit při přípravě nové inscenace tohoto titulu, který takřka nemizí z pražského repertoáru. José Cura se ujme režijní přípravy i scénografie nové inscenace, která bezprostředně nahrazuje inscenaci režiséra Karla Němce z roku 1993. Hudebně inscenaci nastuduje Andreas Sebastian Weiser a opera bude uvedena na náhradním jevišti v Hudebním divadle v Karlíně (premiéry 28. a 29. června 2018).

Soubor Národního divadla v Praze nastuduje i další Verdiho operu, tentokráte ze středního mistrova období. Maškarní ples vstoupí na scénu “zlaté kapličky” jako první premiéra sezony 2017/2018 (premiéry 5. a 7. října 2017) v hudebním nastudování Jaroslava Kyzlinka a v režii mladého tvůrce Dominika Beneše (který v Národním divadle debutoval jako režisér Slavíka a Jolanty – naši recenzi najdete zde). Autorem výpravy i návrhů kostýmů bude Marek Cpin a v hlavních úlohách se v jednotlivých rolích budou střídat dva až tři sólisté. Gustava III. by měl zpívat Peter Berger nebo Michal Lehotský, Renata Svatopluk Sem nebo Michele Kalmandy, Amélii tři dramatické sopranistky – Anda-Louise Bogza, Veronika Dzhioeva (narozená v Jižní Osetii) a Maria Kobielska, v altové roli věštkyně Ulriky by se měly střídat Veronika Hajnová a Eliška Weissová.

Olomoucký soubor nasazuje před Vánocemi na českých scénách málo hraného Verdiho Ernaniho v režii Karly Štaubertové (premiéra 15. prosince 2017). A hned dvě nastudování La traviaty se objeví na českých scénách (a na Slovensku také v Banské Bystrici). Tento jeden z nejvyhledávanějších diváckých titulů nejprve uvede Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích (premiéra 20. října 2017) v režii a choreografii Veroniky Poldauf Riedlbauchové, tvůrkyně, jež se zabývá především formou poetického pohybového divadla. V hudebním nastudování Maria De Rose, šéfdirigenta a hudebního ředitele českobudějovického operního souboru, bude v hlavní roli nešťastné kurtizány hostovat sólistka Národního divadla v Praze Marie Fajtová. La traviata pak bude i poslední premiérou sezony v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě s premiérou 3. května 2018.

Ostravský operní soubor připravuje i stěžejní dílo ze závěrečné Verdiho tvůrčí etapy. Otello v hudebním nastudování Jakuba Kleckera (který se bude střídat u pultu s Robertem Kružíkem) vznikne v tvůrčí spolupráci s režisérem Ivanem Krejčím na scéně Milana Davida a s kostýmy Marty Roszkopfové. Obsazení představuje kombinace hostů s domácími pěvci: Titusz Tóbisz nebo Gianluca Zampieri (Otello), Eva Dřízgová-Jirušová, Maida Hundeling nebo Jana Šrejma Kačírková (Desdemona), Martin Bárta nebo Dragutin Matić (Jago). Premiéra 19. října 2017.

Geniální poslední Verdiho opera Falstaff pak uvede premiéry operní sezony ve Slezském divadle v Opavě (premiéra 22. října 2017). Dirigent Marek Šedivý v režii Lubora Cukra (který je s Ondřejem Bartošem také spoluautorem scénografie; kostýmy Josef Jelínek) bude řídit operní ansámbl v čele se dvěma Falstaffy (Richard Haan a Michael Kubečka) a dvěma Alicemi Fordovými (Katarína Jorda Kramolišová a Agneša Vrábľová).

Šest verdiovských titulů na českých scénách doplňují Donizettiho dvě komické opery. Říjnovou premiérou v Brně (20. října 2017) bude repertoárová trvalka – Nápoj lásky v hudebním nastudování Ondreje Olose (dalším dirigentem bude Robert Kružík). Inscenace vznikne v tvůrčím týmu režisérky Magdaleny Švecové, scénografa Andreje Ďuríka a kostýmní výtvarnice Evy Jiříkovské. V obsazení obou hlavních partů převládají hostující zpěváci: Ondřej Koplík nebo Jose Manuel (Nemorino) a Kateřina Kněžíková nebo domácí Andrea Široká (Adina). A na závěr sezony začne komicky trpět Donizettiho stárnoucí Don Pasquale v Moravském divadle v Olomouci v režii Václava Věžníka (premiéra 8. června 2018).

Zvláštností (a zřejmě jen ojedinělým sezonním výkyvem) bude jediná premiéra operního díla z pera Giacoma Pucciniho, který se takřka vždy umisťoval v četnosti inscenací i titulů za Giuseppe Verdim. Liberecká Bohéma vznikne ve spolupráci osvědčeného týmu dirigenta Martina Doubravského a režisérky Lindy Keprtové (premiéry 9. a 11. března 2018).

Francouzská opera
Francouzská opera, narážející v českých zemích poněkud na bariéru jazykového nastudování, se v následující sezoně bude reprezentovat třemi velkými díly lyrické opery. Shodou okolností u všech třech titulů jde o zhudebnění světových literárních látek a libretům těchto tří oper je příležitostně vytýkána simplifikace původních idejí předloh. Ale zákonitosti operního jeviště jsou rozdílné…

Brněnského předvánočního Gounodova Fausta nastuduje přední český operní režisér Jiří Heřman, který stejný titul režíroval již ve Velkém divadle J. K. Tyla v Plzni roku 2013 (recenzi jsme přinesli zde). Hudební nastudování povede Marko Ivanović (a druhým dirigentem bude Pavel Šnajdr). Na scénu Pavla Svobody a v kostýmech Lenky Poláškové se vrátí i dvě Markétky z plzeňské inscenace – Jana Šrejma Kačírková a Kateřina Kněžíková. Další hosté, Luciano Mastro a Magnus Vigilius, vystoupí v tenorové roli Fausta. Role Mefistofela pak bude obsazena sólisty domácího souboru Davidem Nyklem (který zpíval tuto roli také v Plzni) a Janem Štávou. Premiéra (16. prosince 2017) se bude konat nikoliv v Mahenově divadle, ale na brněnském Výstavišti v pavilonu P.

Se shakespearovským výročím se minulo nastudování Thomasova Hamleta souborem plzeňské opery. Po Státní opeře v Praze (2001) a Ostravě (2016) bude mít lokální premiéru v Plzni 20. ledna 2018 na Nové scéně.

Na scénu Národního divadla v Praze také vstoupí po dlouhé přestávce (naposledy reprízován roku 1939) Werther Julese Masseneta. Inscenace je převzata z frankfurtské opery z roku 2005. Úspěšné představení režíruje uznávaný Willy Decker ve scénografii Wolfganga Gussmanna (též autor návrhů kostýmů). Hudebně titul nastuduje a dirigentem bude Petr Kofroň, inscenace má disponovat více obsazeními (premiéry 7. a 9. června 2018).

Německá opera
Německá opera devatenáctého a dvacátého století v příští sezoně ve výběru domácích operních dramaturgů takřka zcela chybí. Koncertně bude provedena (v jediném večeru 1. března 2018 ve Fórum Karlín) opera Donna Diana Emila Nikolause Freiherra von Reznicka (1860–1945). Komedie s vážnými podtóny podle dobově oblíbené komedie Augustina Moreta má historickou vazbu na Neues deutsches Theater v Praze, kde mělo dílo 16. prosince 1894 světovou premiéru. Ač bylo po roce 2000 několikrát uvedeno na německých menších a středních scénách a na základě inscenace (2003) v Kielu vznikla i živá nahrávka, nezdá se, že by šlo o zásadní obohacení repertoáru. Navíc uvedení v karlínském prostoru nedává pamětnický smysl, když původní jeviště premiéry je v rekonstrukci. Koncertní provedení bude dirigovat Andreas Sebastian Weiser.

Bude ale inscenováno několik titulů klasicistní opery. Zájem jistě vzbuzují obě ohlášené Ifigenie Christopha Willibalda Glucka. Ostravská Ifigenie v Aulidě (premiéra naplánována na 14. prosince 2017) bude nastudována dirigentem Zdeňkem Klaudou (další dirigent František Macek) a pro režii se podařilo získat významného polského operního režiséra (a také intendanta) Michała Znanieckého. Ten si s sebou přivádí částečně vlastní tým (například kostýmní návrhářka Zofia Dowjat) a italského scénografa Luigiho Scoglia, se kterým spolupracoval například v krakovské opeře. Vypsáno je dvojí obsazení hlavních rolí: Markéta Cukrová nebo Janja Vuletic (Klytaimnestra), Jiří Hájek nebo Tomáš Šelc (Agamemnon), Michaela Popik Kuštěková nebo Karolina Plicková (Ifigénie). Otazníky však trochu budí informace, že dílo bude uvedeno v hudební a textové úpravě Richarda Wagnera z roku 1847. Český divák toto dílo neslyšel mnoho let a Wagnerovo přepracování, dnes spíše považované za zajímavost vhodnou pro srovnávací nebo festivalové produkce, posouvá Gluckovo monumentální operní dílo poněkud jiným směrem. Titul bude proveden v němčině s českými titulky. Dirigent Vojtěch Spurný, který má dostatek zkušeností se starou hudbou, a režisér Lubor Cukr pak připraví pro opavskou scénu Ifigénii na Tauridě (premiéra 18. února 2018). Opera bude hrána ve francouzské originální verzi.

Na českých scénách nemohou chybět Mozartovy opery. Brno zařazuje Così fan tutte s premiérou 28. května 2018 v Mahenově divadle (hudební nastudování Jakub Klecker, další dirigent Robert Kružík). Prakticky nováčkem v operní režii bude Anna Petrželková, dcera českého režiséra a literáta Jana Antonína Pitínského, která zatím režírovala převážně činoherní tituly na českých i slovenských jevištích. Scénu navrhne Eva Jiřikovská a kostýmy Hana Knotková. V rolích Fiordiligi se budou střídat Pavla Vykopalová a Jana Šrejma Kačírková, jako Dorabella Václava Krejčí Housková a Jana Hrochová, v roli Ferranda jako host vystoupí Ondřej Koplík a jako Guglielmo Roman Hoza nebo Igor Loškár.

Národní divadlo v Praze na scéně Stavovského divadla bezprostředně nahradí Figarovu svatbu v inscenaci Josef Průdka (2002) novým představením v režii Magdaleny Švecové (premiéra 1. a 3. února 2018). Hudebně dílo nastuduje Enrico Dovico, za scénografa je vypsán Andrej Ďurík a kostýmy navrhne Kateřina Štefková. Ve vícenásobném obsazení se objevuje i mezinárodní hvězda Adam Plachetka jako Hrabě Almaviva. Figarova svatba sice patří ke stěžejnímu repertoáru Národního divadla, ale je otázkou, zda by nebylo vhodné inscenovat i některé další operní tituly z ranější tvorby Wolfganga Amadea Mozarta, které současný český divák nepoznal na scéně vůbec.

České Budějovice pak nabídnou hudební komedii Don G (premiéra 4. 5. 2018), jež spojí motivy tří slavných donjuanovských látek: Molièrovu komedii, „operu oper“ Wolfganga Amadea Mozarta a operu Don Giovanni Giuseppeho Gazzanigy. Obě opery měly premiéru v roce 1787 (Praha a Benátky) a spoluautoři inscenace (mimo jiné Michal Stránský nebo Jaromír Nohavica) budou konfrontovat tyto tři svůdce z různých děl na scéně. Režie se ujme také Magdalena Švecová, pro kterou to bude první spolupráce s českobudějovickým operním souborem. V hlavních rolích mají vystoupit barytonista Jiří Brückler a slovenský tenorista Peter Malý.

V souvislosti s “dvojitým” Giovannim, chystaným v Českých Budějovicích, si starší operní divák jistě vzpomene na srovnávací představení v roce 2001 ve Státní opeře v Praze, kdy byla v prvé části provedena Gazzanigova opera a ve druhé části zkrácená verze Mozartova díla.

V souvislosti se starou hudbou je třeba vyzdvihnout inscenaci jedné z nejstarších oper. Pozdně renesanční Orfeo italského skladatele Claudia Monteverdiho bude připraven v Plzni, v italském originále by ho měl hudebně nastudovat Vojtěch Spurný. Premiéra 2. června 2018 ve Velkém divadle se dá počítat ještě jako součást velkých oslav Monteverdiho narození (1567) připadajících na letošní rok.

Anglická opera
Celosvětový zájem o operní díla Benjamina Brittena dosvědčuje i výběr jeho opery Billy Budd pro českou premiéru na scéně Národního divadla v Praze (premiéry 18. a 20. ledna 2018).

Inscenace této anglické opery tak konečně naplní jeden ze snů českých operních fanoušků. Dílo bude nastudováno v původní čtyřaktové verzi z roku 1951. A po velkém úspěchu operní režie Janáčkova díla Z mrtvého domu – recenze zde (který se ovšem setkal s určitými kontroverzemi u konzervativců) bude dílo režírovat šéf Činohry Národního divadla Daniel Špinar. Inscenace vznikne ve spolupráci s jeho častými spolupracovníky, se scénografkou Lucií Škandíkovou (kostýmy Marek Cpin) a choreografem Radimem Vizvárym. Britský dirigent Christopher Ward, činný nyní jako šéfdirigent v Saarbrückenu, nastuduje dílo se zahraničními sólisty – s americkým barytonistou Christopherem Bolducem (sólistou Staatstheater Wiesbaden, který také zpíval v Metropolitní opeře v soudobé opeře Two Boys) a světoběžníkem Gidonem Saksem, basbarytonistou narozeným v Izraeli, který vyrostl v Jižní Africe. Charakterní tenorovou roli Kapitána Vereho (původně napsanou pro Brittenova partnera Petera Pearse) ztělesní po velkém úspěchu ve zmiňované inscenaci Janáčkovy opery slovenský tenorista Štefan Margita.

Ruská opera
Známé a divácky osvědčené literární látky jsou společné i třem vybraným ruským operám. Po plzeňském uvedení Čajkovského Panny orleánské v roce 2009 tento operní titul odstartuje premiérový sled v Divadle F. X. Šaldy v Liberci (premiéry 22. a 30. září 2017). Inscenace tohoto hudebně krásného díla, které ale klade překážky v problematické dramaturgii libreta, se ujali dirigent Martin Doubravský a režisérka Linda Keprtová.

Brněnská opera zvolila temný puškinovský příběh hráčské vášně Piková dáma (premiéra 17. února 2018 v Mahenově divadle). V hudebním nastudování Roberta Kružíka (další dirigent Ondrej Olos) vystoupí Gianluca Zampieri (Heřman), Lucie Hájková nebo Katarína Juhásová-Štúrová (Líza) a řada dalších sólistů brněnské opery. Režií je pověřen Martin Glaser, vizuální složky inscenace navrhnou Pavel Borák (scéna) a Markéta Sládečková-Oslzlá (kostýmy). Strhující drama rozpoutané sexuality – Šostakovičova opera Lady Macbeth Mcenského újezdu – obohatí repertoár ostravské opery na jaře 2018 (premiéra 8. března 2018).

Česká opera
Ve výběru českých operních titulů je stále markantnější příklon k dílu Leoše Janáčka na úkor děl Bedřicha Smetany. Na repertoár českých operních scén bude uvedena v příští sezoně jediná Smetanova opera, a to jeho půvabné Dvě vdovy v Liberci (premiéry 15. a 17. prosince 2017). K nastudování je přizván dirigent Robert Jindra, působící nyní pohříchu spíše v zahraničí. Režisérem inscenace je přední český tvůrce Jan Antonín Pitínský, který před lety na operní režii zanevřel, ale v poslední době to vypadá, že mu tato umělecká disciplína chybí. S blížícím se rokem 2018, který přináší výročí založení Československé republiky, se zdá, že situace s oslavnými cykly Smetanových oper asi nebude příliš aktuální. V následujících premiérách zcela chybí dílo Antonína Dvořáka až na přepracování Rusalky pro dětského diváka, o kterém se zmíníme v závěru.

Plzeňský operní soubor vsadil na inscenaci Fibichovy Nevěsty messinské s premiérou 7. dubna 2018 ve Velkém divadle, která dostala přednost před také navrhovanou a dnes pozapomínanou operou Hedy podle námětu lorda Byrona.

Janáčkovy opery se budou prezentovat v Českých Budějovicích (Její pastorkyňa, premiéra 19. ledna 2018, hudební nastudování Mario De Rose a režie Tomáš Studený, titulní role Lucie Kašparková), Opavě (Příhody lišky Bystroušky, premiéra 22. dubna 2018, hudební nastudování Marek Šedivý a režie Jana Andělová Pletichová) a Národní divadlo v Praze uvede na hlavní scéně Výlety páně Broučkovy (premiéry 22. a 25. března 2018, hudební nastudování Jaroslav Kyzlink, režie Sláva Daubnerová). Plzeňský soubor obnovuje scénické nastudování Zápisníku zmizelého na Malé scéně Divadla J. K. Tyla v režii Martina Otavy (premiéra 21. dubna 2018).

Několik premiér nových českých oper nasvědčuje, že tento žánr je pro soudobé skladatele stále lákavý. Michal Nejtek (narozen 1977) na libreto Jiřího Adámka (mimo jiné zakladatele souboru Boca Loca Lab a pedagoga na Katedře loutkového a alternativního divadla DAMU) zkomponoval operu Pravidla slušného chování v moderní společnosti. Premiéra v brněnském divadle Reduta 15. září 2017 bude jistě překvapivá jak z hlediska hudby, tak textové části. Název odkazuje diváka směrem ke stejnojmenné hře Jeana-Luca Lagarceho. Michal Nejtek má četné zkušenosti se scénickou hudbou a také vytvořil kompozice „vlakové opery“ Lysá nad Labem pro soubor Agon a Plastic People nebo scénický madrigal Lamenti. Režie představení se logicky ujme libretista Jiří Adámek na scéně Ivany Kanhäuserové a s kostýmy Adriany Černé.

Současný významný český skladatel Miroslav Kubička (narozen 1951) uvede na scénu plzeňského Velkého divadla svou operní prvotinu Jakub Jan Ryba. Podkladem hry je oblíbené drama Noc pastýřů Josefa Boučka s námětem tragického osudu a posledního období skladatele Jakuba Jana Ryby (narozeného nedaleko od Plzně, v Přešticích).

Nová scéna Národního divadla v Praze bude premiérovat hned dvě nová operní díla českých skladatelů. V premiéře 14. prosince 2017 zazní nové hudebně-scénické dílo Miloše Orsona Štědroně (narozen 1973) s názvem Don Hrabal. Libreto vychází z posledních let slavného spisovatele a v ději se objeví i tři zásadní Hrabalovy životní lásky. Po Lidské tragikomedii (premiéra v Stavovském divadle 2003) je to další operní kompozice vytvořená pro scény Národního divadla. Hudební nastudování Jan Chalupecký, režie Linda Keprtová.

Kultovnímu postavení se u české kulturní veřejnosti těší temně expresionisticko-groteskní novela Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha (1928). Po dramatizacích a filmové verzi Jana Němce si tato předloha našla cestu i na operní jeviště. 7. dubna 2018 zazní opera Ivana Achera se zkráceným názvem Sternenhoch. Skladatel zkomponoval hudbu již i pro scénické uvedení v Divadle Komedie režiséra Davida Jařaba (2007). Hudební nastudování je v rukou zkušeného specialisty na moderní hudbu Petra Kofroně, režijně dílo zajistí Michal Dočekal ve scénografii Marka Cpina a s návrhy kostýmů Evy Jiříkovské.

Opera pro dětského diváka
A na závěr krátká zmínka, jaké tituly připraví domácí operní soubory pro malého diváka. Po plzeňské inscenaci bude v Brně uveden Kocour v botách skladatele Jiřího Temla (Reduta, premiéra 23. března 2018, dirigent Valeria Maťašová, režie Marek Mokoš). Ostravský soubor připravuje hodinovou „operku plnou dětských říkanek“ s názvem Zob, zob, Zoban!!! (premiéra 24. září 2017 ve Foyer DAD) ostravského skladatele Edvarda Schiffauera a libretisty Ivana Binara. Pohnuté osudy vzniku díla za uvěznění autorů přiblíží i doprovodné programy k uvedení. Hudební nastudování Adam Sedlický a skladatel Edvard Schiffauer, dirigent Adam Sedlický, režie Václav Klemens. Plzeňská opera pokračuje v uvádění verzí slavných oper pro malého diváka. Tentokráte se malí návštěvníci opery budou moci seznámit s klenotem české operní literatury, s Dvořákovou Rusalkou v přepracování nazvaném O Rusalce (premiéra 7. října 2017 na Malé scéně).

Opereta a muzikál
Pro úplnost je třeba připomenout také několik operetních a muzikálových titulů, v jejichž obsazení se mohou blýsknout i operní pěvci. Olomouc zařazuje Nedbalovo Vinobraní, Liberec Straussovu operetu Noc v Benátkách a Kálmánova Arizona Lady bude řádit v Opavě. V Plzni bude vraždit se zpěvem Sondheimův Sweeney Todd a muzikál podle slavného Cervantesova románu Muž z La Manchy bude uveden v Opavě.