Operní premiéry a jejich protagonisté v nové sezoně českých a moravských divadel

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

České Budějovice pak nabídnou hudební komedii Don G (premiéra 4. 5. 2018), jež spojí motivy tří slavných donjuanovských látek: Molièrovu komedii, „operu oper“ Wolfganga Amadea Mozarta a operu Don Giovanni Giuseppeho Gazzanigy. Obě opery měly premiéru v roce 1787 (Praha a Benátky) a spoluautoři inscenace (mimo jiné Michal Stránský nebo Jaromír Nohavica) budou konfrontovat tyto tři svůdce z různých děl na scéně. Režie se ujme také Magdalena Švecová, pro kterou to bude první spolupráce s českobudějovickým operním souborem. V hlavních rolích mají vystoupit barytonista Jiří Brückler a slovenský tenorista Peter Malý.

Jihočeské divadlo České Budějovice (zdroj theatre-architecture.eu)

V souvislosti s „dvojitým“ Giovannim, chystaným v Českých Budějovicích, si starší operní divák jistě vzpomene na srovnávací představení v roce 2001 ve Státní opeře v Praze, kdy byla v prvé části provedena Gazzanigova opera a ve druhé části zkrácená verze Mozartova díla.

V souvislosti se starou hudbou je třeba vyzdvihnout inscenaci jedné z nejstarších oper. Pozdně renesanční Orfeo italského skladatele Claudia Monteverdiho bude připraven v Plzni, v italském originále by ho měl hudebně nastudovat Vojtěch Spurný. Premiéra 2. června 2018 ve Velkém divadle se dá počítat ještě jako součást velkých oslav Monteverdiho narození (1567) připadajících na letošní rok.

Anglická opera
Celosvětový zájem o operní díla Benjamina Brittena dosvědčuje i výběr jeho opery Billy Budd pro českou premiéru na scéně Národního divadla v Praze (premiéry 18. a 20. ledna 2018).

Národní divadlo Praha (zdroj cs.wikipedia.org/VitVit)

Inscenace této anglické opery tak konečně naplní jeden ze snů českých operních fanoušků. Dílo bude nastudováno v původní čtyřaktové verzi z roku 1951. A po velkém úspěchu operní režie Janáčkova díla Z mrtvého domu – recenze zde (který se ovšem setkal s určitými kontroverzemi u konzervativců) bude dílo režírovat šéf Činohry Národního divadla Daniel Špinar. Inscenace vznikne ve spolupráci s jeho častými spolupracovníky, se scénografkou Lucií Škandíkovou (kostýmy Marek Cpin) a choreografem Radimem Vizvárym. Britský dirigent Christopher Ward, činný nyní jako šéfdirigent v Saarbrückenu, nastuduje dílo se zahraničními sólisty – s americkým barytonistou Christopherem Bolducem (sólistou Staatstheater Wiesbaden, který také zpíval v Metropolitní opeře v soudobé opeře Two Boys) a světoběžníkem Gidonem Saksem, basbarytonistou narozeným v Izraeli, který vyrostl v Jižní Africe. Charakterní tenorovou roli Kapitána Vereho (původně napsanou pro Brittenova partnera Petera Pearse) ztělesní po velkém úspěchu ve zmiňované inscenaci Janáčkovy opery slovenský tenorista Štefan Margita.

Ruská opera
Známé a divácky osvědčené literární látky jsou společné i třem vybraným ruským operám. Po plzeňském uvedení Čajkovského Panny orleánské v roce 2009 tento operní titul odstartuje premiérový sled v Divadle F. X. Šaldy v Liberci (premiéry 22. a 30. září 2017). Inscenace tohoto hudebně krásného díla, které ale klade překážky v problematické dramaturgii libreta, se ujali dirigent Martin Doubravský a režisérka Linda Keprtová.

Divadlo F. X. Šaldy Liberec (zdroj commons.wikimedia.org/Michal Bjalek)

Brněnská opera zvolila temný puškinovský příběh hráčské vášně Piková dáma (premiéra 17. února 2018 v Mahenově divadle). V hudebním nastudování Roberta Kružíka (další dirigent Ondrej Olos) vystoupí Gianluca Zampieri (Heřman), Lucie Hájková nebo Katarína Juhásová-Štúrová (Líza) a řada dalších sólistů brněnské opery. Režií je pověřen Martin Glaser, vizuální složky inscenace navrhnou Pavel Borák (scéna) a Markéta Sládečková-Oslzlá (kostýmy). Strhující drama rozpoutané sexuality – Šostakovičova opera Lady Macbeth Mcenského újezdu – obohatí repertoár ostravské opery na jaře 2018 (premiéra 8. března 2018).

Česká opera
Ve výběru českých operních titulů je stále markantnější příklon k dílu Leoše Janáčka na úkor děl Bedřicha Smetany. Na repertoár českých operních scén bude uvedena v příští sezoně jediná Smetanova opera, a to jeho půvabné Dvě vdovy v Liberci (premiéry 15. a 17. prosince 2017). K nastudování je přizván dirigent Robert Jindra, působící nyní pohříchu spíše v zahraničí. Režisérem inscenace je přední český tvůrce Jan Antonín Pitínský, který před lety na operní režii zanevřel, ale v poslední době to vypadá, že mu tato umělecká disciplína chybí. S blížícím se rokem 2018, který přináší výročí založení Československé republiky, se zdá, že situace s oslavnými cykly Smetanových oper asi nebude příliš aktuální. V následujících premiérách zcela chybí dílo Antonína Dvořáka až na přepracování Rusalky pro dětského diváka, o kterém se zmíníme v závěru.

Plzeňský operní soubor vsadil na inscenaci Fibichovy Nevěsty messinské s premiérou 7. dubna 2018 ve Velkém divadle, která dostala přednost před také navrhovanou a dnes pozapomínanou operou Hedy podle námětu lorda Byrona.

Divadlo J. K. Tyla Plzeň (zdroj commons.wikimedia.org/Tamorlan)

Janáčkovy opery se budou prezentovat v Českých Budějovicích (Její pastorkyňa, premiéra 19. ledna 2018, hudební nastudování Mario De Rose a režie Tomáš Studený, titulní role Lucie Kašparková), Opavě (Příhody lišky Bystroušky, premiéra 22. dubna 2018, hudební nastudování Marek Šedivý a režie Jana Andělová Pletichová) a Národní divadlo v Praze uvede na hlavní scéně Výlety páně Broučkovy (premiéry 22. a 25. března 2018, hudební nastudování Jaroslav Kyzlink, režie Sláva Daubnerová). Plzeňský soubor obnovuje scénické nastudování Zápisníku zmizelého na Malé scéně Divadla J. K. Tyla v režii Martina Otavy (premiéra 21. dubna 2018).

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Související články


Reakcí (5) “Operní premiéry a jejich protagonisté v nové sezoně českých a moravských divadel

  1. Věčná škoda,že pan Pitínský na operu nezanevřel definitivně.Jeho činoherní režie operních inscenací jsou vždy nepřijatelné .Doufám ,že jeho dcera ,která ,jak píšete ,také nemá s operou zkušenosti ,nebude otce následovat.Činoherní režizeři jsou vždy špatnou volbou pro operu .

  2. To nemyslíte vážně. Pan Pitínský přece za režii opery Henryho Purcella Dido a Aeneas v Plzni obdržel hned dvě ceny – Cenu Alfréda Radoka a titul Nejlepší inscenace roku 1998, velmi povedené byly i jeho mnohé další operní inscenace. A zřejmě vám unikla (autorovi článku též) i současná zdařilá Pitínského režie Řekých pašijí v Olomouci.

  3. Za jakoukoliv Fibichovu operu jsem rád, ale je fakt škoda, že Plzeň nakonec nenašla odvahu na Hedy. Dočkáme se někdy v brzké době této opery? Že by výzva pro Národní divadlo? Opravu si nemyslím, že by zrovna Petr Kofroň byl „brzdou pokroku“ pokud jde o českou operu. Ta jeho „plzeňská stopa“ je v tomto směru dost výmluvná. Ale ND do skončení rekonstrukce Státní opery má co dělat ufinancovat běžný provoz (do Karlína si diváci moc cestu nenašli), tak asi musíme počkat až na sezonu 2019-20. Doufejme, že i na Dalibora dojde. I když za sebe říkám, že bych raději tu Hedy nebo třeba nějakého Foerstera (Kofroň onehdy sliboval Bloud) nebo Nováka. Dalibora ( a další Smetanovi opery) máme šanci si když tak pustit aspoň přes youtube ze starých provedení, Hedy ani jiné neznámé české opery nikoliv. Ani ta Nevěsta Mesinská tuším nikde celá na internetu k dispozici není, takže se do Plzně na tuto inscenaci hodně těším.

Napsat komentář