Padesátiny Janáčkova divadla v Brně (3)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Nicméně, stále více se těžiště repertoáru přesouvalo – nepochybně i vzhledem ke zvýšené potřebě atraktivity u publika, jež leckdy žehralo na nedostatek klasických titulů – směrem k opeře devatenáctého století, kde začal jako režisér dominovat režisér Václav Věžník. Věžník měl jedinečnou možnost seznámit se s operní tvorbou na jevištích západoevropských divadel, která navštívil jednak v rámci častého hostování brněnského souboru na Západě a hlavně díky svým častým pohostinským inscenacím v různých zemích západní Evropy. Věžník přitom dokázal dokonale využít možností, které mu skýtalo jeviště Janáčkova divadla. Ve spolupráci se svými kongeniálně cítícími spolupracovníky, kterými byli scénografové Josef A. Šálek a postupně, když Šálek už zvolna stále více odcházel do ústraní, pak i Ladislav Vychodil a nápady doslova překypující a v detailech propracování kostýmů vždy až přepečlivě precizní Josef Jelínek, dal Věžník brněnskému opernímu publiku možnost seznámit se s velkou operou italského střihu v její co možná neautentičtější podobě. Do této doby spadají jeho vrcholné verdiovské inscenace – Rigoletto, Macbeth, Otello, Simone Boccanegra a především první brněnské uvedení Nabucca z roku 1985, které se stalo senzací. Nesmírné popularitě tohoto titulu jistě napomohla její politická aktuálnost, zejména vždy apelativně působící sbor židů Va, pensiero!, což ale nijak nesnižuje kvality Věžníkovy a Pinkasovy inscenace. Tento Nabucco představoval a dodnes pro velkou část divácké obce představuje v Janáčkově městě ideál operního představení.Giuseppe Verdi: Nabucco - ND Brno 1985Samozřejmě, že nadále byly uváděny tituly, pokračující v předchozí dramaturgické linii. Mimořádným zážitkem byla Schormova inscenace Julietty Bohuslava Martinů ve scéně a kostýmech Jana Duška, v roce 1983 se pod taktovkou Václava Noska uskutečnila světová premiéra opery Mečislava Vajnberga Portrét na gogolovský námět (pro upřesnění: v tomto třídílném seriálu se stále zmiňuji o premiérách v Janáčkově divadle, jemuž je věnovány; přitom ve stejné sezoně se například v Redutě hrál Švejk amerického autora českého původu Roberta Kurky), uváděly se soudobé české opery jako byly Růže pro Johanku Otomara Máchy anebo Atlantida Karla Horkého (obě režíroval Ilja Hylas). Výběr těchto titulů byl do jisté míry motivován opět potřebou jisté úlitby mocným. Maximálně se to projevilo v premiéře poslední opery, kterou režíroval Ilja Hylas, Mariany Václava Felixe na motivy prózy tehdejšího čelného režimního koryfeje, prozaika Jana Kozáka, Mariana Radvaková.

Na jaře 1985 dochází k další šéfovské změně. Z divadla odchází v té době už nemocný Ilja Hylas (zemřel v srpnu 1986) a na jeho místo přichází z olomouckého divadla potomek muzikantské a divadelnické rodiny Preislerů, František. Přišel vyzbrojen hlubokým teoretickým vzděláním i dlouholetou zkušeností v divadelní praxi, stejně jako výbornými organizačními schopnostmi. Jako režisér se brněnskému publiku představil už na podzim roku 1984 novou inscenací Janáčkových Příhod lišky Bystroušky. Ve své první ucelené sezoně 1985–1986 uvedl zcela v duchu tradice divadla Musorgského Chovanštinu a dále sám režíroval Smetanovy Dvě vdovy.Modest Petrovič Musorgskij: Chovanština - ND Brno 1985 (foto Vladislav Vaňák)Repertoár sezony doplnily průkopnická inscenace, u nás do té doby neuvedená Händelova Rodelinda v hudebním nastudování Václava Noska a v režii stále více se úspěšně se prosazující Aleny Vaňákové a také dvě inscenace Václava Věžníka – dětská opera Miloše Vacka Kocour Mikeš, kterou dirigoval nový dirigent souboru Jan Zbavitel a Donizettiho La favorita. V této inscenaci se Brno dočkalo po desetiletích opět typické belcantové opery, nejbližšími Věžníkovými spolupracovníky byli opět výtvarníci Ladislav Vychodil a Josef Jelínek, dirigentem představení Jiří Pinkas.

Dlouholetý dirigent všestranný, vždy dokonale připravený a pohotový Jan Štych, který už dlouhou dobu úzce spolupracoval s pražským Národním divadlem, na čas definitivně Brno opouští (později se k pravidelné spolupráci vrátil) a na jeho místo nastoupil už zmíněný Jan Zbavitel, neméně všestranný. Erudovaný a pohotový muzikant, který v divadle působil už ve funkci druhého sbormistra. Ukázalo se, že to byla velmi šťastná volba.

Z dalších Preislerových inscenací připomeňme Káťu Kabanovou, pro níž scénu vytvořil pozdější ředitel divadla Daniel Dvořák, Gounodova Fausta a Markétku či Massenetova Werthera, pro nějž scénu navrhl Josef A. Šálek. Byla to Šálkova poslední spolupráce s divadlem. Mezi úspěchy Aleny Vaňákové můžeme počítat především Il matrimonio segreto (Tajné manželství) Domenica Cimarosy, goldonivskou operu Náměstíčko od italsko-německého skladatele Ermanna Wolfa-Ferrariho, Mozartovu Figarovu svatbu, druhé provedení Janáčkova Osudu v Brně či Život prostopášníka Igora Stravinského.

Janáčkovské výročí v roce 1988 bylo mimo jiné připomenuto novou inscenací Věci Makropulos, v níž se na operní scénu vrátil Milan Pásek.Leoš Janáček: Věc Makropulos - ND Brno 1988 (foto Vladislav Vaňák)Zajímavým obohacením repertoáru byly dva jevištní koncerty. Jiří Pinkas v nich uvedl především Requiem Antonína Dvořáka, jehož tvorbu důvěrně znal a vždy se jí věnoval a také Berliozovo Faustovo prokletí.

Na tomto místě se sluší připomenout alespoň velmi stručně tři scénografy, kteří se v té době nejvýrazněji zapsali do historie Janáčkovy opery. Všechny tři spojuje mimo jiné i to, že v letošním roce si připomínáme jejich kulatá výročí.

Adolf ŠálekNa prvním místě to byl vídeňský Čech Adolf Šálek, od jehož smrti uplynulo letošního 28. března pětadvacet let (narodil se 14. srpna 1911). První čtvrtinu svého života prožil v Rakousku. Nabyl širokého vzdělání ve všech oborech výtvarného umění včetně architektury. Po příchodu do Brna ve třicátých letech po jistou dobu pracoval v architektonickém studiu Jana Víška, s nímž spolupracoval i na jeho návrzích na novou brněnskou divadelní budovu. Byl činný v mnoha výtvarných oborech, ale nakonec se hlavní náplní jeho života stalo divadlo. I když nikdy nebyl v divadle nastálo zaměstnán, existuje jenom na webových stránkách archivu Národního divadla Brno na 156 záznamů o jeho výtvarné spolupráci na inscenacích všech žánrů. Těmi prvními byly v roce 1980 činoherní scénické návrhy pro jevištní adaptaci Goetheho povídky Márinka, kterou režíroval Josef Skřivan a pro Šrámkův Měsíc nad řekou, jehož inscenace je zajímavá tím, že v něm poprvé vystoupila Dana Medřická v postavě Slávky Hlubinové, jedné ze svých pozdějších profilových rolí.

Tím pravým a originálním Šálkovým nástupem se stala ovšem Wasserbauerova inscenace Berliozových Trojanů. Zde mohl plně demonstrovat svou schopnost geometrického řešení scény prodchnutého poetičností a muzikálnosti a dokonalého členění jevištního prostoru pro operu tolik potřebnou. Spolupracoval s řadou režisérů, nejvíce a možná i nejplodněji asi s Václavem Věžníkem.

Ladislav VychodilO devět roku mladší Ladislav Vychodil, který by tento rok oslavil 28. února své devadesáté páté narozeniny a od jehož úmrtí uplynulo 20. srpna deset let, byl rovněž výrazně s brněnským divadlem spjat a stal se další mimořádnou osobností v historii jeho scénografie. Rodu věrný Hanák z Náměště prožil naprostou většinu života v Bratislavě a pro dějiny slovenského divadla znamená totéž, co pro české divadlo František Tröster či Josef Svoboda. Tvorbou a stylem práce ho lze přirovnat svým způsobem k Trösterovi, svými organizačními schopnostmi a buldočím úsilím vybudovat dokonalé podmínky pro scénografii k Josefu Svobodovi. V Brně se podílel i na mnoha činoherních inscenacích, kde byl pravidelným spolupracovníkem režiséra Aloise Hajdy (například v jeho slavných inscenacích Shakespearova Krále Leara anebo hry finského autora Alexise Kiwiho Ševci z Nummi). Z inscenací, v nichž byl partnerem Ladislavu Vychodilovi, připomeňme vedle již zmíněných například jejich poslední spolupráci. Došlo k ní při premiéře Janáčkovy Lišky Bystroušky. Václav Věžník v ní realizoval i svou inscenaci v lisabonském Teatro San Carlo, jež byla prvním představením této opery v Portugalsku.

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Mohlo by vás zajímat