Pan basista – Karel Průša

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Z dalších Průšových rolí v českých operách si připomeňme alespoň Matěje Přibka v Kovařovicových Psohlavcích a Pana otce ze mlýna v opeře Na Starém bělidle téhož autora, Vitoraze ve Fibichově Šárce v Ostravě a Kajetána v Nevěstě messinské v Praze. Ztvárnil roli opilého dělníka Rubače ve Foersterově Evě, v operách Bohuslava Martinů se s ním mohli diváci setkat v Praze rovněž v postavách Kováře ve Hrách o Marii a Starého námořníka a Dědečka Mládí v Juliettě.

Progresivní dramaturgie ostravské opery ve Vašatově, Gregorově, Košlerově a Pinkasově éře poskytla Karlu Průšovi mnoho příležitostí osvojit si díla skladatelů dvacátého století. Díky svému úsilí o co nejhlubší proniknutí do požadavků tvůrčích záměrů autora a do požadavků partitury se mu dařilo vyrovnat se s těmito velmi nezvyklými a náročnými úkoly na vysoké úrovni. V Kuchinkově a Hylasově právem ceněné inscenaci opery Rudolfa Karla Smrt kmotřička byl představitelem Hradního pána, v Kašlíkově Krakatitu doktora Tomše. V československé premiéře opery Kolotoč Václava Trojana byl interpretem role Měsíce, ve Voglově Hiawathovi zpíval Dakotského šípaře, v Pauerově operním zpracování Čechovova jednoaktového dramatu Labutí píseň role Starého herce Světlovidova, několik postav vytvořil v opeře Čestmíra Gregora Když tančí růže. Z jeho postav v dílech z moderní evropské tvorby připomeňme Krále v Orffově Chytračce a tesaře Tráma v Brittenově Snu noci svatojanské.

S hojným počtem rolí z moderní soudobé tvorby se setkal v Národním divadle. Připomeňme si v této souvislosti, že ve stejném roce, kdy se Karel Průša stal sólistou Opery Národního divadla, do funkce dramaturga opery Národního divadla nastoupil neúnavný propagátor moderní operní tvorby Václav Nosek. V operách Jiřího Pauera se Průša představil v roli Adama z Hradce v Zuzaně Vojířové a Purgona ve Zdravém nemocném, v Hanušově operním zpracování Goldoniho komedie Sluha dvou pánů v postavě Brighelly, v Boháčových Námluvách v postavě Čubukova.

J.Boháč: Námluvy - Karel Průša (Čubukov), Miroslav Frydlewicz (Lomov) - ND Praha 1978 (foto Jaromír Svoboda)
J. Boháč: Námluvy – Karel Průša (Čubukov), Miroslav Frydlewicz (Lomov) – ND Praha 1978 (foto Jaromír Svoboda)

Karel Průša účinkoval také ve dvou operních novinkách uvedených v rámci oslav stého výročí otevření Národního divadla. V opeře Iva Jiráska Copernicus ztvárnil roli biskupa Jana Dantyszka a ve Fischerově Mistru Jeronýmovi roli kardinála Zabarelly.

I.Jirásek: Mistr Jeroným - Jan Hlavsa (III. student), Karel Průša (Kardinál Francesco Zabarella), Ivo Žídek (Doktor Náz) - ND Praha 1984 (foto Jaromír Svoboda)
I. Jirásek: Mistr Jeroným – Jan Hlavsa (III. student), Karel Průša (Kardinál Francesco Zabarella), Ivo Žídek (Doktor Náz) – ND Praha 1984 (foto Jaromír Svoboda)

Mezi významné postavy, které vytvořil na jevišti Národního divadla, můžeme počítat též titulní roli v Bartókově Modrovousově hradu, v Brittenově Peteru Grimesovi se představil v roli Hobsona.

B.Bartók: Modrovousův hrad - Karel Průša (Vévoda Modrovous), Naděžda Kniplová (Judit) - ND Praha 1981 (foto Jaromír Svoboda)
B. Bartók: Modrovousův hrad – Karel Průša (Vévoda Modrovous), Naděžda Kniplová (Judit) – ND Praha 1981 (foto Jaromír Svoboda)

Spoustu příležitostí přinesla Karlu Průšovi díky témbru jeho hlasu operní tvorba ruských autorů. Svůj výtečně znějící hluboký bas mohl výborně uplatnit v v rolích Pimena v Musorgského Borisi Godunovovi, Končaka v Borodinově Knížeti Igorovi, Gremina z Evžena Oněgina, Starosty Čuba v Čajkovského opeře Střevíčky. V Šaporinových Děkabristech ztvárnil roli Bestuževa, v Šebalinově Zkrocení zlé ženy postavu Batisty. Několikrát se setkal s tvorbou Sergeje Prokofjeva. Bylo to v Zásnubách v klášteře v postavě Otce Benedikta (v pražské inscenaci této opery byl Mendozou),  dále jako Remeňuk v Semjonu Kotkovi a především ve dvou významných rolích, jimiž byli Maršál Kutuzov ve Vojně a míru a v neposlední řadě Komisař v Příběhu opravdového člověka. Tím, že vyšel z důsledné interpretace Prokofjevovy hudební představy vtělené do partitury, obdařil tuto době poplatnou, poměrně dosti papírově schematickou roli autentickým niterným pěveckým a hereckým prožitkem a ve výsledku jí dodal lidský a působivě apelativní rozměr. V Praze pak obohatil svůj prokofjevovský repertoár o roli Matyáše v Ohnivém andělu.

Z operní tvorby autorů střední a východní Evropy připomeňme jeho ostravské role Marka v opeře jihoslovanského autora Jakova Gotovace Ženich z onoho světa, klíčníka Skoluby v Moniuszkově Strašidelném dvoře a Krumova v československé premiéře opery Antigona 43 bulharského autora Ljubomira Pipkova.

Karel Průša ztvárnil řadu rolí také v operách italských autorů. Z těch ostravských se zmiňme o Procidovi ve Verdiho Sicilských nešporách, králi Filipovi II. v Donu Carlosovi a o Markýzi z Calatravy a Guardiánovi v Síle osudu či Pistolovi ve Falstaffovi. K jeho velmi zdařilým kreacím patřili především Sparafucile v Rigolettovi a Zachariáš v Nabuccovi. V Nekvasilově výtečné inscenaci Donizettiho Nápoje lásky prokázal naplno své komediální schopnosti v postavě Dulcamary, což opakovaně potvrzoval v Donu Basiliovi v Rossiniho Lazebníku sevillském. S režisérem Nekvasilem se po letech setkal i v Národním divadle v představení Donizettiho opery Lucia di Lammermoor, v níž byl představitelem Raimonda. V titulech Giacoma Pucciniho ho mohli ostravští diváci vidět a slyšet v rolích Benoita v La bohème (v této roli vystupoval pravidelně i na Národním divadle) a Simona v opeře Gianni Schicchi, v Praze pak rovněž mnohokrát v postavě Kostelníka v Tosce.

G.Puccini: Tosca - Karel Průša (Kostelník) - ND Praha 1980 (foto Jaromír Svoboda)
G. Puccini: Tosca – Karel Průša (Kostelník) – ND Praha 1980 (foto Jaromír Svoboda)

Francouzská opera mu nabídla titulní roli v Massenetově Donu Quijotovi a Crespela v Offenbachových Hoffmannových povídkách. Bohatou žeň úspěchů sklidil Karel Průša v operách německých autorů. V Praze si zopakoval svého Dalanda z Bludného Holanďana a přidal k němu lantkraběte Hermanna v Tannhäuserovi a především Hanse Sachse i Víta Pognera ve Wagnerových Mistrech pěvcích norimberských, v Ostravě i v Praze se představil v postavách Poustevníka ve Weberově Čarostřelci a žalářníka Rocca v Beethovenově Fideliovi, v Ostravě kromě toho rovněž jako van Bett v Lortzingově Caru a tesaři, jako Tomasso v d’Albertově Nížině, v postavě Učitele hudby ve Straussově Ariadně na Naxu a v roli barona Ochse v Růžovém kavalíru.

R.Wagner: Mistři pěvci norimberští - Karel Průša, Karel Berman - ND Praha 1978 (foto Jaromír Svoboda)
R. Wagner: Mistři pěvci norimberští – Karel Průša (Pogner), Karel Berman (Beckmesser) – ND Praha 1978 (foto Jaromír Svoboda)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments