Panthera, studie bojů a soužití

  1. 1
  2. 2

Zvláštním rysem, který může být náhodný stejně jako úmyslně vytvořený, je že ačkoli je tématem tolika výjevů boj a agrese a tanečníci se pohybují skutečně velmi energicky a doslova létají vzduchem – dynamika inscenace jako celku je pomalá, až ukolébávající. Je to i důsledkem kumulace motivů, hudebních i scénických, kdy rezignujete na hledání symbolů a snahu zapamatovat si sled událostí a představení se nad vámi zavře jako voda… Aby efekt utlumení vymizel, musela by být část výjevů i kratší, vždyť třeba v posledním duetu se některé pohybové motivy opakují ve výsledku třikrát. Ušlechtilé poselství by se mohlo vytratit ve chvíli, když divák z meditace upadne do ospalosti. Tanečníci to samozřejmě vnímat nemohou, podávají maximální fyzické výkony. Myslím, že tato určitá uzavřenost bude inscenaci provázet a že někteří diváci se s jejím klidem neztotožní. Ale bude tu pro ty, kteří neholdují vypjatým emocím, kteří nechtějí vidět přímou nápodobu boje a nechtějí se cítit ohroženi, kteří odcházejí raději s pocitem, že svět může být ještě v pořádku a komunikace mezi lidmi fungovat. Ačkoli tady maličko vítězí sdělení nad formou, právě proto, že jsme už tolik zvyklí na syrovost fyzického divadla, jsem za toto představení pro jeho jemnost a pozitivitu vděčná.

Panthera
Choreografie: Václav Kuneš
Obsazení: Francesca Amante, Fanny Barroquère, Veronika Tököly, Viktor Konvalinka, Filip Staněk
Hudba: Jan Šikl
Kostýmy: Olo Křížová
Scénografie: Hynek Dřízhal
Light design: Michal Kříž
Premiéra: 10. a 11. 12. 2019, LaFabrika

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat