Pět set let reformace na Bachově festivalu v Lipsku

Mystika světlého prostoru a jeho akustické vlastnosti tak dávaly dirigentovi Jürgenu Wolfovi široký prostor pro tvorbu několika zajímavých momentů v obou interpretovaných symfonických dílech. Festivalorchester Leipzig tak vytvořil zpěvně se nesoucí a prodloužené „Drážďanské amen“ v „Reformační“ symfonii všude, kde je v partituře přítomno. Stejně tak květnatý a hravý zvuk druhé věty nebo rychlejší tempo, doprovázející celou skladbu. Dramatické a úsečné smyčce ve třetí větě nebo gradující závěr byly zajímavými momenty v Saint-Saënsově varhanní symfonii.

Sólista večera, německý varhaník původem z Drážďan Matthias Eisenberg, se sólově představil v Passacaglii c moll Johanna Sebastiana Bacha. Při varhanní hře jsem slyšel všechny u něj oceňované vlastnosti, kterými zaujme na nesčetných nahrávkách kompletního varhanního Bachova díla. Tedy hráčskou zručnost a přesnost, technicky zvládnutý a přesný úhoz, pevnost hry a klid. Eisenberg navíc působí velmi lidským a bezprostředním dojmem, což bylo vidět i při děkovném potlesku po koncertu.

Akusticky rizikové a náročné místo společné hry Eisenberga z kůru a hráčů orchestru od oltáře ve Třetí „varhanní“ symfonii Camilla Saint-Saënse nepředstavovalo žádný problém. Naopak to byl velmi příjemný a zvukově zajímavý moment, protože až na malé výjimky je „varhanní“ symfonie uváděna v koncertních sálech, kde jsou varhany umístěny nad orchestrem nebo vedle něj a nedochází tam k tak zajímavému zvukovému momentu, jaký posluchači mohli zažít na koncertě v Nikolaikirche.

„Varhanní“ symfonie je sama o sobě velmi originálním dílem. Dochází tady ke zvláštní syntéze romantizujícího orchestrálního zvuku a královského nástroje. Vytváří to v některých částech ohromný hudební proud, na což prostor Nikolaikirche ještě více upozornil. Poslední část (čtvrtá věta) dala prostor varhannímu nástroji v celé jeho síle. Byla to zvuková hudební masa, která ale stavěla na hravém provedení. Orchestr zde nesmírně široce (včetně čtyřhry na elektrické piano) doprovodil varhany, které se ale střídaly s hravými dechy a smyčci, což představovalo zajímavý tempový protipól. Mimo to byla zajímavá i první věta, která oscilovala mezi dramatičnem a hravostí. Dalším momentem byla již třetí věta (druhá část, protože symfonie je rozdělena na dvě části, každá má dvě věty) s úsečnými smyčci, zvyšujícími napětí. Finální část přišla nečekaně rychle a ve zrychleném tempu. Dramaticky, slavnostně a neopakovatelně (jako je neopakovatelná ta hudba) vyvrcholila grandiózně ve společném forte.

Bachfest Leipzig je několikaletou zavedenou platformou, představující dílo Johanna Sebastiana Bacha a nejen jeho. Je to synonymum pro vysoce ceněnou snahu interpretovat hudbu v té nejryzejší podobě. Programová linka festivalu v letošním roce připomíná pětisté výročí reformace a promítnutí tohoto procesu v hudební tvorbě.

Hodnocení autora glosy: 90%

Bachfest Leipzig 2017
No 14 Orgelsymphonie
Dirigent: Jürgen Wolf
Matthias Eisenberg (varhany)
Festivalorchester Leipzig
10. června 2017 Nikolaikirche Lipsko

program:
Felix Mendelssohn Bartholdy: Sinfonie Nr. 5 d moll, op. 107, MWV N 15, (Reformationssinfonie)
Camille Saint-Saëns: Sinfonie Nr. 3 c moll, op. 78
Johann Sebastian Bach: Passacaglia c moll, BWV 582

www.bachfestleipzig.de