Petr Hrůša: Špičkový koncertní sál vnímám jako mistrovský hudební nástroj

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Budete-li vytvářet model sálu, kde bude možné ho vidět?
Máme už v zadání smlouvy tento model vystavovat a také povinnost akustiky ověřit na modelu pokud možno vše. Tento model bude v měřítku 1:10 ze dřeva, a to i s figurkami z přesné japonské předlohy, simulujícími posluchače v sále, a podle všeho bude ještě tým pana Yasuhisy Toyoty detaily upravovat pro naše konečné řešení v již zadaném náročném prováděcím projektu. Vše tedy běží dobře, jen představa o vystavování modelu je za mne poněkud problematická, už proto, že bude vytvořen co nejlépe jen nezbytný akustický interiér. Vnější podoba sálu bude muset být z technických důvodů jen v konstrukční, technicky i finančně dostupné podobě, to znamená esteticky v hrubém provedení, a tak se ještě neví, co se nakonec nejvhodněji s modelem provede. V budově je uvažované edukační centrum, a to bude asi nejvhodnějším místem pro představení modelu.

Jakou kapacitu tedy bude sál mít a jaký bude interiér? Varhany budou?
Kapacita je dána na 1150 až 1200 návštěvníků s tím, že bude možné variovat počet sedadel. Nová akustická kapacita je nyní stavěna s objemem vzduchu na 20 000 m3, což umožňuje hrát jak onu Janáčkovu Glagolskou mši, tak samozřejmě i jiná velká symfonická díla. Už proto, že vytoužené varhany v sále budou! Mají mít vnější estetický výraz odvozený z ornamentu Stromu života, který vizuálně posouvá vjem dál dozadu někam za pódium a mají mít větší rozsah, od 60 až po 70 rejstříků. Projekt varhan má v našem ateliéru nyní na starosti dlouhodobě se mnou spolupracující kolega architekt Vít Zenkl, se kterým spolu jednáme s renomovanými varhanáři. V sále bude také založena možnost nahrávat a streamovat, technika nahrávací i osvětlovací bude reagovat na estetiku sálu, bude zavěšená, s možností skrytí ve stropě, který bude maximálně zvednutý, pro co největší akusticky vhodný objem. Interiér bude pojatý kompletně ve dřevě, s doplněním akustických úprav ve štuku, které nahradí zmíněné sochařské historické tvarosloví. Výsledná detailní podoba se samozřejmě ve vztahu k akustice stále ještě ladí. Taky jde v neposlední řadě o to, aby to ve dřevě dubu bahenního a z estetiky dřevěných materiálů, odvozené z vily Tugendhat, jako celek vypadalo soudobě krásně a esteticky nově zajímavě.

Jsou pochybnosti, jestli obyvatelé Brna ten sál naplní, co vy na to?
Jsem přesvědčen, že ho město s přispěním státu, spolu s managementem firmy Brněnské komunikace, nestaví jen pro obyvatele Brna. Pro Brno je to další zásadní kulturní stavba století a ta počítá také s návštěvníky mimobrněnskými a jistě také i zahraničními. Nadějný doklad reálnosti takového přání je třeba to, že se podobnou skladbu brněnských, mimobrněnských i zahraničních návštěvníků podařilo docílit novému vedení Národního divadla v Brně, zejména Janáčkovy opery. A ze zmíněných Katowic, ale také i z dnes již velmi slavného Hamburku víme, že na jejich sál se přijíždějí podívat zájezdy, které chtějí nejen na koncert, ale zajímá je především mimořádná stavba. Takže můžeme předpokládat, že i ty mnohokrát akcentované multiplikační efekty zde budou fungovat. Proto sál bude vybaven i dalšími prostorami pro veřejnost, jako je restaurace, edukační centrum nebo vazba na Besední dům. Samozřejmostí jsou prostory nejen pro oddech, ale také šatny a zkušebny pro profesionální hudebníky, které v současném Besedním domě citelně chybí. S přepokládaným propojením obou objektů samozřejmě počítáme, což je v daném složitém místě právě onen nejvíce žádoucí efekt.

Janáčkovo Kulturní Centrum – Vizualizace (zdroj: Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno)

Teď ještě zbývá provokativní otázka – kdy bude sál hotový?
To je vskutku stále nám, architektům, nesprávně adresovaná otázka. Samozřejmě to závisí na dodržení smluvně stanovených termínů i projektu, zadrhnout se to ale může například na nedostatku financí, věřím ale, že nyní už ne. Taky snad už ne na pozastavení projektu zmíněnou žalobou původních architektů, snad už vše toto je za námi. Přesto je možné počítat s tím, že i nadále se ve složitém společenském, ekonomickém i legislativním procesu může něco zbrzdit kdykoli. Spoléháme nicméně dále na podporu města i státu, která se jeví jako stálá. Předpokládáme-li, že vše půjde bez dalších komplikací, výběrové řízení na dodavatele stavby by se mohlo vypsat příštím rokem v létě, tedy v polovině roku 2021. Pak se bude vybírat ještě samostatně dodavatel interiéru, což bude ještě náročnější pro projektově přesně stanovené popisy této práce. Zahájení stavby lze tedy předpokládat na jaře 2022, a když vše půjde hladce (!), tak mohu předpovědět slavnostní otevření nejdříve v roce 2026. Ale nemám křišťálovou kouli, opravdu nevím, co vše se do té doby může stát, co by mohlo realizaci stavby ovlivnit a posunout.

Mohu osobní otázku? Váže vás k dílu nejen profesní, ale i osobní vztah? Alespoň mi to tak připadá…
Máte pravdu, já sám mám hudbu nejen velmi rád, je mi povzbuzením i inspirací, a tedy jsem pravidelným návštěvníkem koncertů klasické hudby. Sám jsem sice absolvoval jen sedm let hry na klavír na tehdejší Lidové škole umění, ale mám z historie architektury ověřenou ideu, že hudba a architektura jsou spolu spojené. Zásady geometrie a architektury platí jak v historických, tak v současných hudebních i architektonických kompozicích, jako je například kánon. Pro mne je spojuje nadčasovost. Když jsem na LŠU chodil i do přípravky na architekturu, tak jsem si ke kreslení doma pouštěl neustále klasickou hudbu a nacházel jsem už jako architektonický elév stále zřejmější souvislosti. Svého syna Jakuba jsem k ničemu, ani architektonickému, ani hudebnímu, netlačil, ale bylo brzy jasné, že půjde svou cestou, a to hudební. Stále sice měl možnost si po gymnáziu vybrat, ale on si díky Prozřetelnosti vybral dráhu hudebníka. Je dnes v nejširším zahraničí známým působícím dirigentem. K jeho samozřejmé profesní výbavě patří práce s mnoha orchestry, zejména jako hlavního hostujícího dirigenta londýnské Philharmonia Orchestra nebo České filharmonie. Ale hlavně již několik let úspěšně vede jako stálý šéf v Evropě velmi respektovaný symfonický orchestr v německém Bamberku, jehož orchestrálně hudební kvalitu a zvuk budeme mít možnost poznat na Festivalu Janáček v Brně již v tomto roce.

Janáčkovo Kulturní Centrum – Vizualizace (zdroj: Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno)

0 0 vote
Ohodnoťte článek
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Mohlo by vás zajímat


0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments