Pierre-Yves Plat: Od začátku jsem chtěl klavírem bavit

  1. 1
  2. 2

S jakým programem v Divadle Hybernia vystoupíte a jaké překvapení jste si pro pražské publikum přichystal? Chápeme samozřejmě, že chystané překvapení má zůstat překvapením, ale byli bychom rádi, kdybyste alespoň něco naznačil…

Bach, Chopin, Brahms, Beethoven, ale také jazz a další hudební styly. Hodně mých překvapení vychází z myšlenek propojení klasické hudební struktury skladeb s jejich rytmickým odtržením, při snaze zachovat původní duši každého jednotlivého díla. Mým cílem je také umocnit kontakt s publikem.

Nepochybně je vám známo, že Chopin, kterého budete v Praze také hrát, měl francouzského otce a polskou šlechtickou matku, studoval klavírní hru u skvělého českého hudebního pedagoga Vojtěcha Živného, proslavil se napřed v Polsku a zejména pak ve Francii a odtud pronikl jeho věhlas do celého světa. Jak hluboký je váš vztah speciálně k Chopinovi a kterou skladbu od něj hrajete nejraději?

Chopin je bezpochyby jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Jeho hudba byla velmi ovlivněna minulostí, zejména pak Bachem a Mozartem, ale také tradicemi italského belcanta a polského folklóru. Naprosto jej zbožňuji, především jeho slavný Fantaisie-Impromptu. Připravil jsem jeho zcela nové aranžmá ve stylu ragtime.Který z českých skladatelů je vašemu srdci nejbližší? Nemusí jít jen o skladatele klavírní hudby a nemusí být spojeni s Prahou… Jaký vztah máte například k Bohuslavu Martinů, jehož život a tvorba byly významně spjaty s Francií, a jak vnímáte třeba hudbu Leoše Janáčka, který je ve Francii také hrán, ale je kupodivu nesmírně populární například i v tak odlehlém místě a kultuře nám vzdálené, jako je Japonsko? Máte sám s japonským publikem nějakou zkušenost? A pokud ne, chystáte se v budoucnu pronikat i mimo Evropu, tedy například právě do asijských kulturních metropolí?

Neznám bohužel moc dobře práce těchto dvou skladatelů, ale líbí se mi hodně věcí od Antonína Dvořáka. Do Japonska jsem dosud neměl možnost osobně jet, i když bych rád. Vím ale, že mnohá z mých hudebních aranžmá byla do Japonska prodána, takže mohu říci, že tam už tak trochu jednou nohou vlastně jsem…

Který z moderních hudebních stylů dvacátého století, které již patří k takzvaným lehčím žánrům, je vašemu srdci nejbližší?

Já mám osobně rád ragtime, hudební žánr z počátku dvacátého století, jehož hlavním charakteristickým rysem je třeba to, že je bohatě synkopovaný. Začal jsem poslouchat tuto hudbu od skladatelů, jako byli Scott Joplin, ale také James Scott nebo Zez Confrey. Ragtime je obecně považován za původce jazzu. Tato hudba byla napsána jako „pocta bytí“, což je v jazzu docela neobvyklé, protože ten je obecně spíše improvizací. Legrační na tom také je, že tato forma ovlivnila i mnoho klasických skladatelů. Myslím tím například Antonína Dvořáka, ale i Debussyho – například v jeho Golliwogg’s Cakewalk.

Které hudební slohové období z období takzvané klasické hudby hrajete nejraději v klasické podobě a které je naopak nejsnazší pro improvizaci do stylu lehčího žánru?

Barokní hudba s Bachem a Händelem je například velmi vhodná pro podobné úpravy a doplnění nových barevných odstínů. Jacques Loussier, francouzský jazzový pianista, je dobře znám svými jazzovými interpretacemi mnoha děl Johanna Sebastiana Bacha, jako jsou například Dobře temperovaný klavír nebo Goldbergovské variace. Já sám dávám přednost období romantismu, včetně Chopina a Liszta.Jakou hudbu si pouštíte, když jedete v autě nebo relaxujete v soukromí, a který ze současných stylů pop-music a jiných lehčích žánrů posloucháte?

Strašně rád poslouchám Errolla Garnera, ale také Oscara Petersona. Také hluboce obdivuji Clauda Bollinga, kterého velmi uznávám. A také v autě občas přepnu na rádio, ale pak stejně nejčastěji poslouchám opět klasickou nebo jazzovou hudbu, i když někdy ocením i některé popové skupiny.

Kterého světového klavíristu uznáváte nebo máte nejraději? Prosíme uveďte alespoň jednoho z oblasti klasické hudby a jednoho z oblasti jazzu….

Naprosto zbožňuji interpretace Nikolaje Louganského, včetně jeho interpretací Rachmaninových klavírních etud a také Chopina. Také Lang Lang je pianistou, kterého si velmi vážím. Má úžasnou klavírní techniku a dokáže v pohodě zahrát i ty nejtěžší klavírní skladby. Má velký cit, ale také velký smysl pro humor. Viděl jsem například jeho video, na kterém hraje slavný Let čmeláka na svém iPadu! A mám rád také Erolla Garnera a jeho jazz…

Který český hudební skladatel z oblasti instrumentální nebo vokální hudby je v obecném povědomí francouzské kulturní veřejnosti, eventuálně které z jeho děl?

Pravděpodobně Antonín Dvořák s jeho Novosvětskou symfonií …

Předpokládáme, že jako Francouz pijete rád víno. Přesto jsme zvědavi, zda plánujete při návštěvě Prahy ochutnat také vyhlášené české pivo jako náš národní nápoj?

Miluji dobré jídlo se sklenkou dobrého vína, pro mě spíše červeného. Ale především mám rád pivo! Takže se mám v Praze opravdu na co těšit!

Co vás čeká ve druhé polovině roku 2013 a jaké máte plány do budoucna?

V současné době pracuji na novém aranžmá skladeb od Liszta a Brahmse. Jinak také pracuji s režisérem na své nové show a připravuji nové CD s písněmi pro děti.

Děkujeme za rozhovor!

Pierre-Yves Plat (klavír)
31. května 2013 Divadlo Hybernia Praha

program:
La Fantaisie-Impromptu en do diese mineur, Op 66 (F. Chopin)
Nocturne en mi bémol majeur, Op 9 (F. Chopin)
Rondo Alla Turca (Sonate pour piano no.11 en la majeur, K. 331) (W.A. Mozart)
Sonate n° 14 en ut diese mineur (L. Beethoven)
Tea for two (Traditionnel)
= přestávka =
Prélude en do diese mineur (S. Rachmaninov)
Etude révolutionnaire n° 12 en ut mineur (F. Chopin)
Toccata (J. S. Bach)
La vie en rose (E. Piaf)
La passacaille (G. F. Händel)

Foto archiv

  1. 1
  2. 2

Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na