Piotr Beczała: Česká hudba mě velmi přitahuje

Exkluzivní rozhovor s polským tenoristou a program jeho dubnového pražského koncertu 


Ve vašem repertoáru je dost českých rolí: Jeník z Prodané nevěsty, Princ z Rusalky a taky Števa z Jenůfy. Jak jste se k nim dostal? Máte k těmto rolím díky tomu, že jste Polák, nějaký osobitější vztah?

Jako dítě jsem se účastnil několika letních dětských táborů s vrstevníky z Polska, tehdejšího Československa a ostatních slovanských zemí. Nikdy jsme na těchto táborech neměli problém rozumět jeden druhému. To je pravděpodobně i jeden z důvodů, proč nemám problém s českým repertoárem a proč mně čeština přijde pro můj hlas přirozená. A navíc: Princ je moje nejoblíbenější operní role ze všech!

Zmíněné české role přitom z vašeho repertoáru docela vybočují, je to úplně jiný styl než belcantové úlohy. Jak se vám zpívají?

Česká hudba mě velmi přitahuje, čeština mi nedělá potíže, a tak si zpěv v češtině prostě užívám. Teď zrovna se učím Dvořákovy Cigánské melodie a strašně se mně ten písňový cyklus líbí. Navíc: písně v různých jazycích mám ve svém repertoáru rád.

Zcela nedávno jsme vás měli možnost vidět v přenosu z Met jako Prince ve Dvořákově Rusalce, tedy v klasické Schenkově režii. Jaký je vůbec váš názor na režijní aktualizace, o jejichž přípustnosti se tak často v posledních letech debatuje? Zpíváte raději v klasických inscenacích, nebo vám nedělají problém ani takové, jako byla třeba nedávná moderní Bohéma v Salcburku?

Schenkova inscenace – to bylo moje první vystoupení v Rusalce. Byl jsem docela rád, že jsem mohl zpívat právě v klasicky režírované inscenaci, tedy v takové, jaká byla zamýšlena skladatelem. Je to vždycky rozdíl, když hudba a zpěv vyjadřují emoce, které chtěl svou hudbou vyjádřit Dvořák nebo jakýkoli jiný skladatel, anebo když hrajete a zpíváte podle toho, jak to chce režisér…Když už jsme zmínili Met a přenosy do kin: před pěti lety jste si právě díky přenosu získal velké sympatie diváků po celém světě záskokem za Rolanda Villazóna v Lucii di Lammermoor. Jak hodně jsou podobné záskoky pro vás obtížné? Jste trémista?

Mluvíme o vystoupení za Villazóna! S Netrebko! A v Met! Kdo by neměl trému?! Ale byla to opravdu skvělá zkušenost, která mě naučila, jak trému kontrolovat!

Ne tak dávno vás i řada českých a také slovenských fanoušků viděla a slyšela ve Vídni jako Gounodova Romea, a to pod taktovkou Plácida Dominga. Jak svazující je pro vás taková příležitost? Jak se vám s Domingem v čele orchestru zpívalo?

Pod Plácidovým dirigentským vedením jsem už párkrát zpíval a vždycky jsem se při tom cítil v těch nejlepších rukách. Dirigující zpěváci sice podle mých zkušeností nejsou vždycky výhrou, ale zpívat pod vedením Plácida, to funguje pokaždé dobře!

Vraťme se zpátky k vašemu repertoáru: Kterým směrem se dál chcete při volbě nových rolí ubírat?

Jednou z mých nově nastudovaných rolí je des Grieux v Massenetově Manon. Když si nové role vybírám a uvažuji o jejich zařazení do repertoáru, vždycky je to především s ohledem na možnosti mého hlasu. Teď se ale zase na chvíli vracím k Mozartovi. Mojí následující rolí by měl být titulní part v Idomeneovi.Docela brzy, příští měsíc, se chystáte také do Prahy. S čím přesně přijedete?

Na návrat do Prahy se těším, byl jsem tam jen jednou, krátce. Přijedu s mixem árií a písní z různých jazykových oblastí, podobně sestavený program zpívám na svých koncertech nejraději. Přijedu s Verdim, Gounodem a samozřejmě taky s Dvořákem. A v druhé polovině večera bych se chtěl představit ve světě operety.

Kolik vystoupení v sezoně míváte? Jak hodně jste na svůj hlas opatrný? Co je podle vás vůbec nejdůležitější pro to, aby se zpěvák co možná nejdéle udržel ve špičkové kondici?

Obvykle musím každý měsíc zpívat různé opery, v různých režiích, několik večerů v měsíci – je to různé, podle toho, jak mám postavenou smlouvu. Navíc ale dělám i recitály a koncerty. Letos k tomu ještě promuji své nové CD, a tak koncertů budu mít víc než obvykle. Ve formě se snažím udržet cvičením a také dodržováním vhodných stravovacích návyků. To vyžaduje i trochu oběti. Moje žena se například vzdala své vlastní pěvecké kariéry, aby mě mohla v mé práci podporovat. Zná mě lépe než kdokoli jiný, zná i můj hlas a dobře ví, jak ho udržet ve formě! Možná byste se na to měl zeptat jí! (úsměv)

Jak často se domů za svojí rodinou dostanete? Neunavuje vás věčné cestování a střídání hotelů? U čeho si nejlépe odpočinete a jaké zájmy mimo zpívání máte?

Moje žena vždycky cestuje se mnou! Takto je ta doba bez rodiny pro mne snesitelnější. Nejlepší způsob, jak relaxovat, je pro nás pro oba pobyt v přírodě. Třeba i na golfovém hřišti nebo v lese. Oba máme rádi houby, rádi je sbíráme i jíme! (úsměv)

Děkuji za vaše odpovědi, těšíme se na setkání v Praze!


Piotr Beczała (tenor)
Dirigent: Łukasz Borowicz
Český národní symfonický orchestr
22. dubna 2014 Smetanova síň Obecního domu Praha

program:
Giuseppe Verdi:
Di’ tu se fedele (Riccardo)
Maškarní ples, 1. dějství

Antonín Dvořák:
Slovanský tanec č. 1 B Dur, op. 72

Vidino divná, přesladká (Princ)
Rusalka, 1. dějství

Bedřich Smetana:
Předehra k Prodané nevěstě

Až uzříš, komus´ koupil nevěstu – Jak možná věřit (Jeník)
Prodaná nevěsta, 2. dějství

Pietro Mascagni:
Intermezzo
Sedlák kavalír

Giuseppe Verdi:
Parmi veder le lagrime (Vévoda)
Rigoletto, 2. dějství

Charles Gounod:
Valse des fleurs: Entrée des jeunes filles
baletní hudba
Roméo et Juliette, 4. dějství

L’amour! L‘amour!…Ah! Lève-toi, soleil! (Romeo)
Roméo et Juliette, 2. dějství

= přestávka =

Franz Lehár:
Freunde, das Leben ist lebenswert (Octavio)
Giuditta, 1. dějství

Johann Strauss II:
Cikánský baron
předehra

Emmerich Kálmán:
Wenn es Abend wird… Grüss mir mein Wien (Tassilo)
Hraběnka Marica, 1. dějství

Richard Tauber:
Du bist die Welt für mich
Zpívající sen, 2. dějství

Petr Ilji Čajkovskij:
Valčík
Spící krasavice

Franz Lehár:
Dein ist mein ganzes Herz (Sou-Chong)
Země úsměvů, 2. dějství

Vizitka:

Piotr Beczała (28. 12. 1966) začal v opeře v rakouském Linzi, pokračoval ve švýcarském Curychu. V dubnu 2004 debutoval v Covent Garden jako Italský zpěvák ve Straussově Růžovém kavalírovi, v listopadu se poprvé představil ve Spojených státech, v opeře v San Francisku jako Lenskij v Čajkovského Evženu Oněginovi, následovala milánská La Scala v lednu 2006, kde debutoval jako Vévoda ve Verdiho Rigolettovi a s toutéž rolí debutoval také v newyorské Metropolitní opeře 19. 12. 2006. A pak v únoru 2009 přišel rychlý záskok za Rolanda Villazóna v Donizettiho Lucii di Lammermoor s Annou Netrebko v titulní roli: bylo to představení Metropolitní opery přenášené v rámci projektu Live in HD živě do celého světa. Pokud se do té doby o  Beczałovi hovořilo jako o „vycházející hvězdě z Polska“, teď už nebylo o jeho kariéře pochyb: patří do absolutní světové špičky. V přenosech z Met jsme ho mohli slyšet i v únoru 2013 jako skvělého Vévodu ve Verdiho Rigolettovi. V březnu 2013 v Met zpíval Gounodova Fausta, na podzim na této scéně vystoupil jako Čajkovského Lenskij a Dvořákova Prince si zde zazpíval začátkem roku 2014. V dubnu a červnu minulého roku zpíval ve Vídeňské státní opeře Rodolfa v Pucciniho Bohémě a Gounodova Romea.

Foto Johannes Ifkovits, Anja Frers, Ken Howard, Anja Frers, Kurt Pinter, archiv

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat