Plzeňské divadlo včera, dnes a zítra

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Pomineme-li hlavní město Prahu (1 247 786 obyvatel), jež je naprosto neporovnatelná, zbývá nám pět měst.

Brno (387 327 obyvatel) nedisponuje sice obvyklou velkoměstskou aglomerací, ale přesto je jeho okolí poměrně velmi lidnaté. Město navíc díky někdejšímu výlučnému postavení hlavního města země moravskoslezské, respektive někdejšího „předměstí Vídně“ má do značné míry velmi svébytný charakter. Mimořádně silná síť divadel a hudební tradice (opera, balet, od šedesátých let alternativní soubory, v posledních letech muzikál) mu dodává rovněž výraznou specifiku, V období po roce 1950 v něm bylo postaveno nebo zmodernizováno nejvíce divadelních budov, a i když jeho síť profesionálních organizací z oblasti takzvaného živého umění je nepochybně přehuštěná a dříve nebo později bude nezbytné k řešení tohoto problému přistoupit, město stále disponuje zázemím publika a se svými téměř sedmdesáti tisíci vysokoškoláků je dnes relativně největším vysokoškolským centrem v republice a navíc zde existuje mimořádně silná větev humanitního a uměleckého vysokého školství. Kulturní život města je sice do značné míry poznamenán jako všechny ostatní aspekty života tohoto specifického města, typicky brněnskou směsí povýšenosti a zakomplexovanosti, přesto si stále uchovává v oblasti kultury a umění svůj výjimečný charakter, čemuž odpovídá víceméně i struktura divadelní sítě.Zcela odlišná je průmyslová Ostrava (329 961 obyvatel). Město se přes rapidní úbytek obřích průmyslových závodů a uhelných dolů, velmi solidně s tímto faktorem vypořádává. Je navíc obklopeno silnou městskou aglomerací, jejíž počet obyvatel je minimálně srovnatelný s počtem obyvatel vlastního města. Navíc zde od šedesátých let existuje silná tradice divadla určeného především pro mladé publikum. Nazíráno z těchto aspektů, je současná divadelní struktura Ostravy (Národní divadlo moravskoslezské se čtyřmi soubory, Komorní scéna Aréna, Divadlo Petra Bezruče a Loutkové divadlo Ostrava) plně v souladu s potřebami města.Severočeský Liberec (102 113 obyvatel) je městem s mimořádně silnou kulturní tradicí, byť převážně německou. Navíc se zde velmi brzy po roce 1945 podařilo na předchozí německou tradici navázat a vybudovat velmi silnou tradici českou. Jen pro ukázku: v roce 1954 se v rámci Roku české hudby podařil tehdejšímu šéfovi liberecké opery Jaromíru Židovi husarský kousek, Liberecké divadlo jako první v poválečném Československu uvedlo kompletní cyklus oper Bedřicha Smetany. Liberec navíc disponuje velmi silným zázemím (Jablonec, Česká Lípa, města ve šluknovském a frýdlantském výběžku – dohromady přibližně sto čtyřicet tisíc obyvatel) a v úvahu musíme brát i těsné sousedství lidnaté oblasti Svobodného státu saského. Struktura libereckých divadel (Divadlo F. X. Šaldy s hlavní budovou a Malou scénou a Naivní divadlo) plně odpovídá potřebám města i regionu.V moravské církevní metropoli Olomouci sice podle údajů Českého statistického úřadu došlo k mírnému poklesu obyvatelstva. K 1. lednu 2013 tu žilo 99 473 obyvatel, ale podle alternativních údajů, které uvádí Ministerstvo vnitra České republiky, v nichž je počet obyvatel uváděn na základě poněkud odlišných parametrů, žije ve městě 101 640 obyvatel. V lehce dosažitelné blízkosti města jsou ale dvě relativně velká města s velmi silnou kulturní tradicí Prostějov (46 300 obyvatel) a Přerov (44 824 obyvatel). Přestože ve městě Olomouci existuje univerzita s výrazně humanitním zaměřením, má toto město jediné profesionální divadlo – Moravské divadlo Olomouc. Aktivity tohoto divadla jsou občas doplňovány aktivitami souborů mladých umělců zaměřených na alternativní divadelní poetiku především pro mladého diváka. Žádný z těchto souborů se ale zatím ve městě definitivně neudržel.Plzeň (167 462 obyvatel) má velmi významnou divadelní tradici (především činoherní) a také tradici hudební. Velmi sympaticky zde narůstá počet vysokoškoláků, převážně ale technického zaměření. Zapojení studentského živlu do kulturního života města není zatím tak silné, jak by bylo žádoucí. Schází zde na rozdíl od Brna, Ostravy a Liberce a částečně i Olomouce tradice alternativní divadelní kultury. Alternativní typ divadla se nerodí ve velkých divadlech, v tomto směru se velmi perspektivně jeví využití bývalého Světovaru pro kulturní a umělecké projekty tohoto typu, není mi ale známo, zda pro ně existuje jasná koncepce. Dosavadní struktura divadelní sítě (Divadlo J. K. Tyla s jasně profilovaným využitím Velkého a Komorního divadla a Divadlo Alfa plně odpovídalo momentálním potřebám města a regionu). Plzeň, na rozdíl od výše uvedených měst, zcela postrádá silnější okolní zázemí. Jediným větším městem jsou Klatovy (22 425 obyvatel). Rokycany (14.015 obyvatel) vzhledem ke specifickému charakteru části občanů příliš nepočítám a zbytek jsou vesměs malá města a sídliště venkovského typu.
Resumé

Při výstavbě Nového divadla v Plzni se zvolilo řešení, které v žádném případě není určitou formou repliky dosavadního Komorního divadla, jež by svým vybavením odpovídala požadavkům moderního a mobilního divadelního prostoru zabezpečujícího realizace typu repertoáru, jenž byl dosud v Komorním divadle realizován. Nová divadelní budova je spíše replikou budovy Velkého divadla ve formě, která ve svém vybavení koresponduje se současnými požadavky na budovu, jež bude schopná zabezpečovat všechny žánry. Duplicita provozního využití budov, které budou odlišeny pouze svou typologií a kvalitou technického vybavení, je ovšem v současnosti nesmysl. Vzhledem k tomu, že Velké divadlo má za sto dvanáct let své existence jasně vyprofilovanou tvářnost a bylo by chybou ji razantně měnit, je pro další směřování Divadla J. K. Tyla životně důležité vytvořit jasný profil nové budovy. Přeloženo do srozumitelné češtiny: plzeňský divák přesně věděl, jaký druh repertoáru jej čeká ve Velkém a jaký v Komorním divadle. Poté, co pomine první akutní zájem diváka o novou budovu, který ji navštíví bez ohledu na to, co se v ní právě hraje, musí znát, co jej tam čeká.

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Mohlo by vás zajímat