Počin k výročí republiky: projekce Obchodu na korze s živou hudbou

Není to běžný koncert filmové hudby ani běžné hraní orchestru při projekci novodobého velkofilmu, se kterými se setkáváme v posledních letech tak často. Jde o ojedinělý dramaturgický počin a experiment, jemuž předcházelo dlouhé pátrání ve filmových archivech. Bude se promítat černobílý film Obchod na korze, tedy vůbec první československý snímek, který získal Oscara. Zdeněk Liška k němu zkomponoval naprosto geniální hudbu, která bude v pojetí dirigenta Petera Vrábela zvýrazněna. Touto mimořádnou událostí oslavy stého výročí vzniku Československého státu Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zahájí. Zúčastní se český i slovenský ministr kultury.

Projekt nebyl k výročí vzniku Československé republiky vybrán náhodou, je totiž doslova česko-slovenský a je pořádán ve spolupráci se Slovenským institutem v Praze. Dirigovat bude Slovák Peter Vrábel, houslového sóla se ujme také slovenský rodák Dalibor Karvay a na cimbál zahraje český sólista Jan Mikušek. Ve filmu je použita symfonická hudba a sborové části, kterých se zhostí Kühnův smíšený sbor se sbormistryní Lenkou Navrátilovou. Dorazí také syn Elmara Klose, jednoho z česko-slovenské dvojice režisérů, jejímž druhým členem byl Ján Kadár.

Kromě prvotřídních hereckých výkonů Jozefa Kronera a Idy Kamińské je film příznačný právě také geniální hudbou Zdeňka Lišky.

„To byl skladatel, který českou filmovou hudbu pozvedl na nejvyšší uměleckou úroveň,“ uvedl Jan Mikušek. „Dokonce občas nutil režiséry a střihače, aby střihy tu a tam přizpůsobili hudebním frázím. Jako autor hudby je podepsán pod více než sto šedesáti celovečerními filmy, z nichž si vybavuji třeba ‘Vynález zkázy’, ‘Markétu Lazarovou’ a ‘Údolí včel’, ‘Vyšší princip’ nebo ‘Jáchyme hoď ho do stroje’. Bohužel je hudbou spojen i s ubohým propagandistickým seriálem ‘Třicet případů majora Zemana’, ale hudba je opět velmi výrazná.“

Dramaturg Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Martin Rudovský označil Zdeňka Lišku za „skutečného Mistra“ mezi skladateli filmové hudby. „Byl schopný sledovat ve studiu natáčení hudby k jednomu filmu, přitom už dvě další a zcela odlišné hudby k jiným filmům komponoval,“ dodal. Zdeněk Liška byl expert na kombinování různých hudebních stylů, není tedy překvapením, že ve filmu je co chvíli naprosto jiná hudba, styly do sebe ovšem perfektně zapadají a tvoří tak osobitý hudební celek. Jak řekl Martin Rudovský: „V Liškově filmové hudbě nikdy nechybí sbor, varhany a valčík.“  V tomto konkrétním případě však nechybí více věcí – motivy z cikánské, židovské či slovenské lidové hudby s cimbálovkou.

„Hudbu k tomuto filmu jsem ještě nikdy nehrál, ale moc se na ni těším. Film je mimořádný nejen tématem, hereckými výkony, režií a celkovým zpracováním, ale právě taky Liškovou hudbou, která je výsostně autorská a vysoce umělecká, byť určitý lidový charakter tam cítit je,“ řekl Jan Mikušek. Dále se objevuje zobcová flétna, a samozřejmě vzhledem k prostředí a době, ve které se děj filmu odehrává, se tu a tam ve filmu vyskytne dechovka. Velkou zajímavostí je použití Hammondových varhan, na které zahraje Hynek Obst. „Budeme hrát na nástroj, který pochází ze stejného roku jako film Obchod na korze (1965). Vzhledem k tomu, že těchto nástrojů u nás mnoho není, je docela možné, že budeme mít na pódiu ten samý nástroj, se kterým se hudba k filmu nahrávala,“ uvedl dramaturg Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Martin Rudovský.

Událost je pozoruhodná také po technické stránce. Černobílý film Obchod na korze byl nedávno digitálně restaurován a pro účely projekce Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK ve Smetanově síni byl vytvořen speciální formát s nejvyšší možnou kvalitou pro obrovské plátno, které zde bude umístěno. Projekcí s živou hudbou otevírá Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK novou cestu filmové hudby k archivům a ukazuje, jaké technologické možnosti práce s živou hudbou se vůbec u takto starých filmů nabízejí.

Výsledné podobě předcházelo dlouhé pátrání v českých i slovenských filmových archivech po zvukových stopách k filmu, studium originálních partitur, které zapůjčila vdova po autorovi Dana Lišková, a neúnavná technická příprava všech zúčastněných. Oddělené zvukové stopy hudby, mluveného slova a ruchů se totiž nedochovaly, respektive na Slovensku sice ano, ale v nepoužitelném stavu. „Nevadí, bude to o to zajímavější,“ zněla reakce dirigenta Petera Vrábela na tuto zprávu. Z projektů s orchestrem Berg je Peter Vrábel zvyklý na tvůrčí přístup a podpořil myšlenku detailní práce s titulky a s celkovým mixem, jehož použití při projekci se musí naplánovat takřka na vteřiny.

Precizní práce zvukaře během celé projekce bude pro použití celkového mixu naprosto stěžejní. Důležitější než kdy jindy je i vlastní iniciativa hudebníků – zejména sólisté mají totiž v několika částech filmu prostor pro improvizaci. „Jdeme experimentální cestou,“ řekl Martin Rudovský, „těším se, že Liškova hudba bude díky našemu pojetí zvýrazněná, film bude proto mít hlubší emoční rozměr.“

Dirigent Peter Vrábel vysvětlil, že půjde zejména u sólových partů o přesné dohrání hudby tak, jak je v partituře zapsaná, i když ve filmu byla místy nakonec ztlumena nebo přebita ruchy. „Je dobře, že se Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK rozhodl postavit tento večer na Liškově hudbě,“ uvedl Jan Mikušek, „myslím, že je to hudba kvalitní, nosná, posluchačsky srozumitelná, aniž by stavěla na podbízivosti nebo laciných efektech. A rozhodně obstojí vedle takových fenoménů, jakými jsou Ennio Morricone, Hans Zimmer, John Williams nebo Vangelis a jiní.“