Pražákovo kvarteto v Rudolfinu: Chyběla zpěvnost a hlubší prožitek

Vánoční přípravy jsou v plném proudu, a i tak si někteří příznivci komorní hudby našli čas navštívit další z rudolfinských koncertů, který připravil Český spolek pro komorní hudbu. Program obsahoval Smyčcové kvartety Ludwiga van Beethovena a Smyčcový kvartet G dur Antonína Dvořáka. Publikum bylo na konci koncertu nadšené, zejména z dojemného přídavku, věnovanému dvěma bývalým primáriům tohoto komorního seskupení.

Pražákovo kvarteto (zdroj Pražákovo kvarteto)
Pražákovo kvarteto (zdroj Pražákovo kvarteto)

První polovina koncertu byla zahájena Beethovenovým Smyčcovým kvartetem B dur op. 130, který při své premiéře (březen 1826) zaznamenal od publika nadšené přijetí až na poslední šestou větu, ve které se diváci kvůli fugovému zpracování nevyznali a instrumentalisté si stěžovali na její technickou náročnost. Proto Beethoven oddělil poslední větu tohoto kvartetu a vytvořil z ní samostatnou větu, které přidělil opusové číslo a vznikl tak Smyčcový kvartet B dur Velká fuga, op. 133. Ke Kvartetu op. 130 byla napsána nová konečná věta, která byla i zároveň poslední kompletní dokončené dílo tohoto výjimečného skladatele.

Tato díla byla v podání Pražákova kvarteta pěkně zahraná – hezkým tónem, slušnou technikou a precizně zpracovanou dynamikou. První věta začínala jemným tónem, v druhé větě navodily smyčce pocit tajemna a celkově hudba plynula v klasicistním tónu. Nicméně jednalo se o Beethovena a očekávala bych větší zpěvnost zejména v předposlední větě (Cavatina. Adagio molto espressivo) a všeobecně zaměřit se na větší prožití hudby a její výraz, protože všechny věty tohoto kvartetu zněly podobně, ne-li stejně. Interpretace violoncellisty Michala Kaňky byla z hlediska frázování zajímavá, po zvukové stránce hrálo violoncello krásným tónem a podporovalo ostatní smyčce, hlavně v intonaci, protože ta byla bohužel ve vyšších smyčcích místy problematická.

Koncert pokračoval Dvořákovým Smyčcovým kvartetem G dur, který vznikal ve stejné době jako Kvartet As dur op. 105. V této skladbě lze obdivovat Dvořákův smysl pro melodiku a kompoziční mistrovství. Zde bylo Pražákovo kvarteto mnohem jistější, i když i v tomto díle bylo hudebního výrazu opět poskrovnu. Souhra tohoto komorního seskupení působila velmi dobře, zejména se projevila ve společných unisonech nebo melodických ozdobách. Ve druhé větě okouzlila diváky sólová violoncellová melodie, v další větě si mohli povšimnout zajímavé harmonie, kterou podporovalo violoncello společně s violou. Toto dílo bylo zahráno energičtěji a s mnohem větším zanícením než v první polovině koncertu. I proto publikum nešetřilo potleskem a odměnilo hudebníky velkým aplausem. Jako přídavek zazněla volná věta z Beethovenova Kvarteta F dur, která byla srdečně věnována dvěma bývalým primáriům tohoto kvarteta. Po dojemné hudbě se strhl opět bouřlivý potlesk a diváci se rozešli do vánočně naladěné Prahy.

Český spolek pro komorní hudbu – Pražákovo kvarteto
12. prosince 2021, 19:30 hodin
Rudolfinum – Dvořákova síň

Program:
Ludwig van Beethoven: Smyčcový kvartet B dur, op. 130
Smyčcový kvartet B dur, op. 133 „Velká fuga“
Antonín Dvořák: Smyčcový kvartet G dur, op. 106

Účinkující:
Pražákovo kvarteto:
Jana Vonášková – 1. housle
Vlastimil Holek – 2. housle
Josef Klusoň – viola
Michal Kaňka – violoncello

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments