Pražský komorní balet v Ponci: malý prostor souboru svědčí

  1. 1
  2. 2

V závěru večera pak přišla na řadu premiérová choreografie, na kterou publikum čekalo, duet Metamorphic, který pro tanečníky Pražského komorního baletu Jitku Tůmovou a Patrika Čermáka vytvořila Martina Hajdyla Lacová. Inspirovala se sochařským dílem Augusta Rodina a svou prací vytváří jakýsi oblouk mezi živým, neživým a znovu oživlým fenoménem. Pro Augusta Rodina byla inspirací pohybující se těla, jejichž pohyb však zastavil a zachytil v jediném okamžiku. Choreografie se teď chápe těchto skulptur, ve kterých je dynamika a pohyblivost jakoby zakleta, a vrací jim život prostřednictvím tančících těl. Stávají se tančícími sochami, kterým byla vrácena dynamika. Tanečníci jsou oproštěni od charakterů či vztahů a napětí zůstává jen v pohybu, interakci. Hlavní roli má polonahé tělo, hra svalů, linie, dotyk, propletení a oddělení. Je zajímavé sledovat, jak zejména do těla Jitky Tůmové vstupuje určitá pohybová charakteristika jako otisk těla Martiny Hajdyly Lacové. Přejímá trochu její držení těla a pohyb po jevišti, který naznačuje jakési plutí nad scénou, útěk před gravitací. Její tělo vždy vyhledává vertikálu, i když se dokáže i dokonale „rozpustit“ na zemi, když je třeba zapojit floor work (často mám dojem, jako kdyby ji neviditelná síla zkoušela zvednout ze země a za ramena vytáhnout vzhůru), často stoupá na pološpičky a neslevuje z propnutí nártů… Ale toto jsou spíš detaily pro vysloveně náruživého diváka současného tance. Choreografie na soudobou hudbu Jozefa Vlka, v níž chvílemi zní neúnavný tón jako odpočítávání neviditelného kyvadla, které odměřuje čas, je výsostně vizuální a výtvarná a potěší především toho, kdo se v současném tanci nezřekl estetiky krásy.

Pražský komorní balet jde nyní cestou zapojování mladých choreografů působících na tuzemské taneční scéně, a tak snad konečně dostává jeho dramaturgie pevné obrysy. Za chvíli nás čeká další premiérová choreografie, tak nezbývá než doufat, že Pražský komorní balet opravdu nachází svou cestu a své místo.

Hodnocení autorky recenze: 90%

 

Pražský komorní balet: Metamorphic
(komponovaný večer)
5. října 2017 divadlo Ponec Praha

Teď²
Choreografie: Ondřej Vinklát
Hudba: Marek Pavlíček
Asistent choreografie: Igor Vejsada
Návrh kostýmů: Pavel Knolle
Návrh scénografie: Valentina Hejdová
Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek
Světová premiéra 18. prosince 2016

Tančí – sólisté Pražského komorního baletu
***

I-dentity
Choreografie: Samuel Delvaux
Hudba: Les Tambours du Bronx, Kampen, TWDY
Asistent choreografie: Pavla Konigsmarková
Scéna a kostýmy: Samuel Delvaux
Světelný design: Samuel Delvaux

Tančí – Balet Praha Junior
***

Opus 13
Choreografie: Šimon Kubáň
Hudba: Max Richter
Asistenti choreografie: Jaroslava Janečková, Viktor Svidró
Scéna a kostýmy: Šimon Kubáň, Jaroslava Janečková
Světelný design: Šimon Kubáň

Tančí – Balet Praha Junior
***

5 nebeských sól
Choreografie: Lídia Wos
Hudba: Bizet/Ščedrin – Carmen
Asistent choreografie: Antonín Schneider, Natálie Housková
Scéna a kostýmy: Lídia Wos
Světelný design: Lídia Wos, Antonín Schneider

Tančí – Balet Praha Junior
***

Metamorphic
Koncept: Martina Hajdyla Lacová
Choreografie: Martina Hajdyla Lacová
Hudba: Jozef Vlk
Supervize: Andrej Petrovič
Asistent choreografie: Igor Vejsada
Kostýmy: Petra Lebdušková
Světelný design: Monika Petrušková
Pražský komorní balet
Světová premiéra 5. října 2017 divadlo Ponec Praha

Tančí – Pražský komorní balet

www.divadloponec.cz
www.prazskykomornibalet.cz
www.tanecnicentrum.cz

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Teď² -Vinklát (Pražský komorní balet)

[Celkem: 9    Průměr: 4.1/5]

Vaše hodnocení - I-dentity -Delvaux (Balet Praha Junior)

[Celkem: 10    Průměr: 3.9/5]

Vaše hodnocení - Opus 13 -Kubáň (Balet Praha Junior)

[Celkem: 9    Průměr: 4.1/5]

Vaše hodnocení - 5 nebeských sól -Wos (Balet Praha Junior)

[Celkem: 9    Průměr: 3.9/5]

Vaše hodnocení - Metamorphic -Lacová (Pražský komorní balet)

[Celkem: 11    Průměr: 3.1/5]

Související články


Napsat komentář

Reklama