Pražský komorní balet sází na mladou generaci

  1. 1
  2. 2

Myšlenka, která z uměleckého díla vyplyne jaksi neúmyslně jako vedlejší produkt, to je snad nejlepší způsob, jak se v tanci popasovat s filosofií. Ztvárnění složitých myšlenek a konceptů se tanec totiž zhusta brání. Je médiem pocitů, materií složenou z emocí a vzruchů, jím promlouvá lidské nitro. Má-li se stát nástrojem výkladu a zobrazením abstraktních úvah, pak v devětadevadesáti případech ze sta vznikne šablona. Na geometričnost a pravidelnost pohybu, na formace připomínající matematické vzorce narážíme i u největších choreografů, ale skutečně málokdy v čisté abstrakci. Když je extrémní jednoduchost pohybu spojená se stejně černobílou geometrií v kostýmu, vidíme na scéně spíš nitro počítače než živé bytosti. Podobně neživým dojmem působili tanečníci v poslední části. Choreografie Mysterium času, která dala celému večeru i název, byla uvedena komplexním vysvětlením: „Taneční inscenační pojetí Hany Polanské Turečkové zkoumající časoprostor jako zcela samozřejmý faktor, kdy nic se nezdá jistější než nezvratná, neopakovatelná posloupnost událostí v přírodě i dějinách, poukazující na teorii relativity i na filozofické otázky týkající se naší minulosti a hloubky vesmíru, zrození života a jistoty smrti.

Mysterium času je retro. Vizuální i pohybové. V jiné době by taková choreografie mohla působit moderně, v době, kdy geometrie ve výtvarném umění byla novinkou a kdy stejnou novinkou bylo využití takových prvků a takřka minimalistického pohybu v tanci. Kdy geometrie na scéně byla revolučním vymezením se vůči minulosti romantiky a kudrlinek v pohybu i oděvu. Kostýmy, které jsme viděli teď, by byly ke cti avantgardě v čase, kdy Picasso, Satie, Cocteau a Massine vytvořili hříčku Parade. Anebo v éře Baletu Praha, když šedesátá léta geometrickou módou avantgardu vzkřísila. Co však říci výtvarnou odosobněnou kompozicí tohoto druhu dnes? Zobrazuje elektrony kroužící líně kolem atomového jádra, nebo se tady před námi překuluje adenin, thymin, cytosin a guanin, čekající na spojení v DNA? Na počátku dva tvorové v maskách, zřejmě sfingy, symboly záhadného propojení hmotného a duchovního světa, ale také něčeho starobylého a neměnného. Proti nim pohyb, byť pohyb s podchlazenou dynamikou… V choreografii je samozřejmě záměr čitelný a viditelný, cykličnost, opakování, motivy jsou to zřetelné. Taneční minimalismus možná působí chladně a formálně díky spojení s kontrastně dramatickou hudbou, stejnojmennou skladbou Miloslava Kabeláče, která ve finální části téměř drásá nervy, zatímco na scéně zůstává energie stále uzavřena. Kde jo ono kolotání života, vývoj všehomíra, relativita celého bytí? Žena, která se na konci klube z trikotu jako motýlek z kukly a jde vstříc snad rovnou věčnému světlu smrti, nestačí ani tou skvělou hrou svalů na svých zádech na sílu orchestru, který marně hledá protihráče. Doufejme, že je to pocta dávné éře moderního baletu.

Premiéra Pražského komorního baletu nepochybně vyvolá diskusi a můžeme směle říci – je načase. A bude to zcela v pořádku, jen pokud si všichni zúčastnění dokáží uchovat odstup a své pozice. Protože rozpor je znakem života, který se tímto projektem vlévá souboru do žil.

 

Hodnocení autorky recenze: 80%

Mysterium času
Pražský komorní balet
Premiéra 18. prosince 2016 Divadlo na Vinohradech Praha

Teď2
Choreografie: Ondřej Vinklát
Hudba: Marek Pavlíček
Asistent choreografie: Igor Vejsada
Kostýmy: Pavel Knolle a Ondřej Vinklát
Scéna: Valentina Hejdová
Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek

Tančí – Jitka Tůmová a Patrik Čermák
***

Nevermore – krátký film
Námět a scénář: Marek Svobodník
Režie: Marek Svobodník a Martin Svobodník
Kamera a střih: Martin Svobodník
Make-up: Mathias Deneux
Báseň namluvil: Jan Hájek
Překlad: Miroslav Macek
Nahrál: Jan Plíhal

Hrají – Radka Latinská, Conny Seibold, Adéla Svobodníková
***

Chvilka POEzie
Choreografie: Marek Svobodník
Hudba: Jaroslav Ježek, Bedřich Nikodém
Hudební koláž: Marek Svobodník
Asistent choreografie: Igor Vejsada
Scéna: Petr Siedlaczek
Kostýmy: Pavel Knolle a Marek Svobodník
Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek

Tančí – Igor Vejsada, Patrik Čermák, Leonardo Germani, Filip Löbl, Aurora Fradella
***

Mysterium času
Choreografie: Hana Polanská Turečková
Hudba: Miloslav Kabeláč, Jan Bubák
Asistent choreografie: Igor Vejsada
Kostýmy a scéna: Vladimír Houdek
Realizace kostýmů, masek a scény: Klára Vostárková, Karel Vostárek
Světelný design: Jakub Sloup

Tančí – Lenka Bílková, Sabina Bočková, Alena Krivileva, Jitka Tůmová, Patrik Čermák, Leonardo Germani, Filip Löbl

www.prazskykomornibalet.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Mysterium času (Pražský komorní balet)

[yasr_visitor_votes postid="236456" size="small"]

Mohlo by vás zajímat