Před sto lety se narodil skladatel a dirigent Zbyněk Vostřák

  1. 1
  2. 2

Třetí opera Pražské nokturno na libreto Jana Weniga podle stejnojmenné povídky Františka Kubky vznikla v letech 1957–58 a premiéru měla 20. února 1960 v Divadle Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem. Přes příznivé, zejména kritické přijetí zůstalo toto nastudování jediným; jde o dílo inscenačně značně náročné. Je v něm znát skladatelův obrat k mnohem modernějšímu hudebnímu stylu, mizí i politicky a dobově podmíněná snaha po „lidovosti“ i návaznost na českou operní tradici. I tato opera se odehrává v přesně určeném okamžiku české historie, její příběh je však symbolický a prostředí Prahy poloviny 18. století tvoří spíš jen náladotvornou kulisu. Podle Emila Ludvíka se zde skladateli podařilo „vystihnout nejmodernějšími prostředky barokního ducha děje i barokní pražské prostředí“ (Opera – Průvodce operní tvorbou). Orchestr je stejně jako ve Vostřákových předchozích operách bohatě obsazen a má barvitý zvuk, současně však dosahuje větší průzračnosti; zpěvní melodie odpoutaná od orchestru je bohatší a barvitější. Jednotícím rysem opery je lyricko-baladická atmosféra, přitlumenost při vystižení situací jak drastických (ozvuky války), tak bujarých (plesy a zábavy francouzské společnosti). Podle Ladislava Šípa „všechno se odehrává jakoby za oparem mlhy, za závojem, v náznaku“ (Česká opera a její tvůrci).

Čtvrtým a posledním Vostřákovým operním dílem je Rozbitý džbán, opera o dvou dílech s prologem podle stejnojmenné komedie Heinricha von Kleista z roku 1808. Autorem libreta je Karel Jernek. Vostřák nebyl jediným skladatelem, kterého Kleistova hra inspirovala k opernímu zpracování. Nedlouho před svou deportací do Terezína napsal svou stejnojmennou operu Viktor Ullmann, dále například Fritz Geißler (1968/69) a Flavio Testi (1997). Ještě před prvním provedením byl Vostřákův Rozbitý džbán nahrán v Československém rozhlase Praha pod vedením autora. Nahrávka byla odměněna 5. cenou ve skladatelské soutěži pořádané roku 1962 Mezinárodní hudební radou při UNESCO a získala tak nárok na vysílání na dvaceti světových rozhlasových stanicích, které se soutěže zúčastnily. První vysílání tohoto záznamu u nás proběhlo 13. září 1962. O rok později Rozbitý džbán nastudovalo Operní studio AMU a v jeho Divadle DISK měla opera i scénickou premiéru dne 8. listopadu 1963. Brzy operu uvedlo i Divadlo opery a baletu Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem, premiéra se konala 15. února 1964. Téhož roku ji rovněž uvedla opera ve východoněmeckém Frankfurtu nad Odrou. Za normalizace (a ani později) již Vostřákova jevištní díla hrána bohužel téměř nebyla.

Vladimír Lébl o Rozbitém džbánu napsal: „Dílko na první pohled nenáročné a neproblematické je po hudebně reprodukční stránce poměrně velmi obtížné: v pestrém sledu se střídají uzavřená zpěvní čísla, různě členěné sborové partie, próza i místa melodramatická, hudební proud je většinou velmi rychlý a rytmicky často složitě členěný. Je to právě tato nervní rytmika, která zahrocuje celý příběh do ironicky úsměvného tónu.“ (Opera – Průvodce operní tvorbou)

Zbyněk Vostřák: Sněhurka – 29.06.1961 Vladimír Nývlt – návrh scény (archiv ND)

Balety
Podle Vladimíra Vašuta v publikaci Svět tance a baletu (2004) je Vostřák „naším nejúspěšnějším poválečným skladatelem baletní hudby. Jeho Filosofská historie byla uvedena šestkrát, Viktorka sedmnáctkrát (nejvíce ze všech poválečných novinek) a Sněhurka čtrnáctkrát – a to nepočítáme inscenace v zahraničí…“

Zbyněk Vostřák napsal celkem pět baletů, z nichž ale první, Petrklíče o dvou dějstvích a osmi obrazech na libreto Gabriely Najmanové podle Svatopluka Čecha, komponované v letech 1944–1945, a poslední, Veselí vodníci o třech dějstvích na libreto Jana Reye, komponovaní v letech 1979–1980, nebyly dosud provedeny. Naopak další tři již zmíněné balety se dočkaly velkého úspěchu.

Zbyněk Vostřák: Filosofská historie – 09.07.1949, Věra Ždichyncová – Rollerka (foto Josef Heinrich)

Balet o třech obrazech Filosofská historie na libreto Jana Reye podle stejnojmenné novely Aloise Jiráska měl premiéru v pražském Národním divadle 9. července 1949 v choreografii a režii Saši Machova. Dále byl uveden v Plzni (1950), Olomouci (1950), Opavě (1952), Liberci (1953) či v Brně (1975). Jan Rey je umělecký pseudonym profesora Jana Reimosera (1904–1979), baletního teoretika, historika, publicisty, překladatele, kritika, pedagoga a dramatika, který podstatně ovlivnil poválečný československý balet; na našich scénách bylo uvedeno 19 baletů s jeho libretem, nejčastěji podle literárních předloh, kromě tří Vostřákových například i Sluha dvou pánů Jarmila Burghausera podle slavné komedie Carla Goldoniho.

Taneční balada o čtyřech obrazech Viktorka na libreto Jana Reye měla premiéru v Národním divadle 30.června 1950 v choreografii a režii Saši Machova. Jak píše Vladimír Vašut, Viktorka „se stala nejúspěšnějším poválečným baletem – a stala se jím právem. […] Jednoduché, přehledné, baladicky sevřené a dramaticky skvěle vyklenuté libreto zpracovává s mimořádným zdarem tragickou epizodu z Babičky Boženy Němcové a vytváří jakýsi novodobý, ryze český, realistický pendant k Adamově a Gautierově romantické Giselle. Českost spolu s mocným dramatickým tahem jsou ústrojné kvality Vostřákovy partitury a Machovova prvního nastudování, které dalo dílu přímo ideální jevištní start.“

Vašut dále v publikaci Svět tance a baletu zdůrazňuje i výjimečný výkon, který v prvním nastudování Viktorky podala v titulní roli Zora Šemberová. Viktorka pak byla uvedena například v Olomouci a Plzni (1951), v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a Košicích (1952), v Opavě (1955), Ostravě (1961), Liberci (1962), znovu v pražském Národním divadle (1965), Plzni (1972) a v Liberci (1979) a dále v Brně (1992). Prošla také řadou německých jevišť.

Balet o sedmi obrazech Sněhurka na libreto Jana Reye podle známé pohádky bratří Grimmů měl premiéru ve Státním divadle (dnes Hudebním divadle) v Karlíně 17. května 1956 v režii a choreografii Jiřího Němečka; dirigentem byl sám skladatel.

Zbyněk Vostřák: Viktorka – 30.06.1950, baletní scéna (foto Josef Heinrich archiv ND)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat